Jak dopadnou parlamentní volby ve Francii?

Od roku 2002 následují parlamentní volby hned po prezidentských, aby byla v semiprezidentském systému limitována možnost kohabitace – spolupráce hlavy státu s opozičním premiérem a zákonodárným sborem. Záměrem je dát prezidentovi dvojitý mandát, aby mohl s ideologicky spřízněnou vládou realizovat svůj volební program. Ke kohabitaci došlo v dějinách V. republiky celkem třikrát – socialistický prezident François Mitterrand musel spolupracovat s gaullistickým premiérem Jacquesem Chiracem (1986 – 1988) a Edouardem Baladurem (1993 – 1995) a naopak gaullistický prezident Chirac se socialistickým předesdou vlády Lionelem Jospinem (1997 – 2002).

Ve Francii funguje dvoukolový většinový systém, v němž do prvního kola všechny strany vysílají své kandidáty a ve druhém kole vytvářejí širší spojenectví na levicových a pravicových platformách. Kandidát na poslance musí získat absolutní většinu 50 % ve svém obvodu a podporu nejméně 25 % všech registrovaných voličů, aby vyhrál v prvním kole. Ve druhém kole se zpravidla utkávají kandidáti levice a pravice. Je kuriozitou, že letos proti sobě budou v Pas-de-Calais kandidovat lídr Levicové fronty (FDG) Jean-Luc Mélenchon a předsedkyně Národní fronty (FN) Marine Le Penová. Většinový systém ve Francii nezpůsobil etablování systému dvou stran (bipartismu) jako např. v USA, ale zůstal zachován multipartismus ve formě sdružování do volebních bloků v čele se dvěma hegemony: Svazem pro lidové hnutí (UMP) na pravici a Socialistickou stranou (PS) na levici. Důsledkem tohoto systému je oslabování formací z krajních pólů politického spektra a vítězství jedné politické strany je podmíněno spoluprací s jinými stranami. Přestože nacionalistická Národní fronta dosahuje poměrně solidních výsledků, nemá v současnosti parlamentní zastoupení.

Parlamentní i prezidentské volby v roce 2007 vyhrála pravice a Nicolas Sarkozy tak mohl bez problémů spolupracovat s vládou Françoise Fillona. UMP získalo nadpoloviční většinu 313 mandátů a druzí socialisté se museli spokojit se 186 křesly. Květnové průzkumy veřejného mínění naznačují, že souboj v prvním kole bude velmi vyrovnaný – Svaz pro lidové hnutí pod vedením Jeana-Françoise Copého i Socialistická strana v čele s Martine Aubryovou dosahují shodně 30 – 35 % podpory. Národní frontu hodlá volit 14 – 18 % a Levicovou frontu 7 – 10,5 % respondentů. Centristické Demokratické hnutí a Zelené podporuje shodně 3 – 6 % dotazovaných. Zdali průzkumy odpovídají realitě, se dozvíme až v neděli večer.