Hugo Chávez se obává intervence USA ve Venezuele

Vůdce bolívarovské revoluce se obává, že „pravicová opozice řízená imperialisty má plán rozpoutání násilí v zemi podobně jako se to stalo v Libyi a Sýrii.“ K tomu by mohla využít skutečnost, že se hlava státu léčí z těžké nemoci a často pobývá na léčení na Kubě. Na setkání katolíků a evangelíků v Caracasu prezident na adresu tzv. západních demokracií prohlásil: „Zasévají násilí, plodí smrt a zkázu, aby ve jménu míru napadali státy a podrobili si je.“ Chávez je Kaddáfího přítel a o libyjském vůdci prohlásil, že „ je pro africký lid tím, čím byl Bolívar pro národy Latinské Ameriky.“

Venezuelský prezident zároveň před několika dny oznámil, že hodlá znárodnit těžbu zlata a přesune valutové rezervy ze západních zemí do čínských, ruských a brazilských bank. V současnosti má Venezuela 211 z 365 tun drahého kovu uloženo v zahraničních bankách. Vláda chce navíc diverzifikovat také hotovostní rezervy u amerických a evropských bank a raději investovat na rozvíjejících se trzích zemí BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika). Prezident Chávez v televizním projevu prohlásil: „Mám zde zákony, které povolí státu těžit zlato. Znárodníme zlato a transformujeme ho do mezinárodních rezerv… Nemůžeme dovolit, aby nadále zůstalo v zahraničních bankách… Od roku 1980 máme 99 tun zlata v Bank of England. Souhlasím s jeho návratem domů. Je to zdravé rozhodnutí.“ Ministr financí jeho slova doplnil: „Slábnoucí americký dolar, hrozba bankrotu USA a evropská dluhová krize ohrožují venezuelské úspory. Ve větším bezpečí budou tyto rezervy doma nebo u spřátelených vlád.“ Venezuela je zemí s největšími zlatými rezervami v Latinské Americe a podle oficiálních údajů se v okolí řeky Orinoco ročně vytěží na 4,3 tun drahého kovu.

Obavu o bezpečnost venezuelských zlatých i devizových rezerv totiž vzbuzuje lehkost, s jakou USA a Evropská unie uvalují sankce na nepohodlné režimy a postup bank při zmrazování účtů a dokonce předávání aktiv protivládním silám, jako se tomu naposled stalo v případě Libye, která disponuje necelými 144 tunami zlata v sejfech Libyjské národní banky. Když Chávez požádal o vrácení 211 tun zlata ze zahraničních bank, vyvolal tím paniku, protože drahý kov tam pravděpodobně už dávno není. Ratingová agentura Standard & Poors v reakci na to ihned snížila Venezuele rating z BB- na B+, údajně kvůli politickým rizikům země. Tak funguje globální kapitalismus: Když chcete zpátky svoje zlato, snížíme vám rating!

V této souvislosti se spekuluje o tom, že Chávezův požadavek by mohl být uspokojen právě za pomoci libyjského zlata. Globální centrální banky se už nemohou dočkat parcelace africké ropné velmoci. Ve hře je ale i druhá varianta – ve Venezuele budou rozdmýchány nepokoje, USA/NATO zahájí „humanitární intervenci“ a Venezuelané své zlato už neuvidí. Latinskoamerická země splňuje podmínky k „humanitární intervenci“ téměř dokonale. Disponuje obrovskými zásobami ropy a zlata, v jejím čele stojí „komunistický tyran“, který se přátelí s Íránem, Kubou, Běloruskem, Ruskem a dalšími nepřátelskými režimy, čímž podporuje „světový terorismus“ a jistě utlačuje vlastní obyvatelstvo a pošlapává lidská práva. Co vadí nejvíc, je skutečnost, že provádí nezávislou politiku, která je v přímém rozporu se zájmy USA, finančních skupin a globálních korporací. Venezuela patří Venezuelanům, a to se v dnešním globalizovaném světě neodpouští. Situaci by usnadnil i fakt, že zde existuje organizovaná opozice, jež by mohla svrženého prezidenta rychle nahradit. Interventi by mohli operovat z území Kolumbie, která má s Caracasem napjaté vztahy kvůli jeho údajné podpoře levicových partyzánů z FARC. Jedinou překážkou možné „humanitární kampaně“ je faktor oblíbenosti Huga Cháveze, který se mezi obyčejnými Venezuelany těší velké podpoře.

Alarmující jsou i výroky bývalého amerického prezidentského kandidáta a republikánského senátora McCaina, který je přesvědčen, že povstání se bude šířit dál do zemí jako Čína a Rusko, které podle něj „potřebuji demokracii“ stejně jako Libye: „Všechno jde skvěle a oheň povstání by měl přeskočit do další země… Po pádu Kaddáfího je na řadě Bašár Asad.“ McCain je známý jestřáb a neokonzervativec tvrdě prosazující politiku unilateralismu a globální dominance USA. Podobně jako bývalá státní tajemnice Condoleezza Riceová chce zničit bohaté a strategicky důležité země. Podle průzkumů veřejného mínění však většina Američanů není spokojena se situací ve vlastní zemi. Viděno McCainovou optikou by tedy měli vyjít do ulic především Američané. Docela by mě zajímalo, jak pan senátor interpretuje nedávné sociální nepokoje v Anglii a zda s povstalci sympatizuje.

Ve světle těchto výroků jsou Chávezovy obavy opodstatněné. Uvidíme v následujících měsících, jak se bude situace vyvíjet. Co se dnes jeví jako fantaskní úvaha, se může zítra stát realitou.