Ondřej Kosina: Itálie stále bez vlády

Předsedovi středolevicové Demokratické strany (PD) a smutnému vítězi voleb Pieru Luigimu Bersanimu se po mnoha dnech vyjednávání nepodařilo sestavit vládu a oznámil prezidentovi Giorgiovi Napolitanovi, že nezískal dostatečnou podporu. Bersani odmítl námluvy s Berlusconim a oslovil lídra Hnutí pěti hvězd (M5S) Beppeho Grilla, který však trvá na svém a nechce mít s oběma velkými stranami nic společného. Neformální vítěz voleb Grillo tímto postojem dokazuje, že svou předvolební rétoriku mínil zcela vážně a jeho uskupení nelze považovat za italskou variaci na českou kvazistranu Věci veřejné, která se vecpala do vlády s „dinosaury“ hned při první příležitosti. Grillo se domnívá, že Itálie se nyní obejde bez vlády a zemi může spravovat parlament.

Hlava státu bude s lídry relevantních politických stran konzultovat další postup. Jednáním může být znovu pověřen Bersani a pokusit se o získání podpory pro menšinový kabinet. Na svou příležitost čeká předseda středopravicového Lidu svobod (PdL) Silvio Berlusconi, jehož šance na úspěch jsou – vzhledem k rozložení sil – velmi malé. Il cavaliere po schůzce s prezidentem oznámil, že je připraven podpořit velkou koalici s Demokratickou stranou, avšak odmítá další technokratický kabinet v Montiho stylu. Věří, že existuje prostor pro shodu na sérii opatření řešících italskou hospodářskou krizi, ale trvá na tom, aby po tragických zkušenostech s Montiho administrativou vládu tvořily politické strany, nikoliv bezpartijní úředníci. Zjednodušeně řečeno: Bersani chce vládnout s Montim, ale nemůže, protože nedají v Senátu dohromady většinu. Berlusconi by rád vládl s Bersanim, který ale jeho nabídky na velkou koalici odmítá. Grillo nechce jít do vlády s nikým a Monti je tak slabý, že nemůže do formování kabinetu zasáhnout.

Jak bude sestavování italské vlády pokračovat? Vzhledem k tomu, že ve vzduchu visí reálná možnost opakovaných voleb, žádná strana nebude prosazovat nepopulární opatření. Celou situaci komplikuje i skutečnost, že za dva týdny končí sedmiletý mandát prezidenta Napolitana. Novou hlavu státu budou poslanci, senátoři a zástupci regionů volit na společné schůzi 18. dubna. Nedojde-li k sestavení vlády do té doby, její zformování ovlivní až nový prezident. Pat může rozetnout i ten odcházející, který na základě konsensu s předsedy politických stran vybere premiéra přechodné vlády, jež by vypracovala volební reformu a dovedla zemi k novým volbám. Napolitano vybral deset expertů, kteří se budou ve dvou pracovních skupinách pokoušet najít východisko z povolební situace a styčné body, jimiž by se budoucí italská vláda měla zabývat – zejména reformou institucí a ekonomickými opatřeními.

V úvahu připadají tři varianty řešení patové situace – přechodný menšinový kabinet Demokratické strany s podporou napříč spektrem, přechodná úřednická vláda nebo předčasné volby v co nejbližším termínu. Sestavením překlenovací vlády by mohl být pověřen např. předseda Senátu Pietro Grasso (PD). Možnost koalice lze vzhledem k animozitám mezi jednotlivými formacemi spolehlivě vyloučit.