Ondřej Kosina: Čekají Bulharsko opakované volby?

obrazek
15.5.2013 11:20
Výsledky nedělních předčasných voleb v Bulharsku nejsou příliš překvapivé. Stejně jako v roce 2009 zvítězila konzervativní strana GERB Bojka Borisova, jehož vláda pod tlakem masových demonstrací a sebeupálení několika demonstrantů v březnu padla. Zdali se do premiérské funkce vrátí, není vůbec jisté, protože zřejmě nebude schopen získat dostatečnou parlamentní podporu.

Přestože lidé proti Borisovově vládě vehementně protestovali a demonstrace se mnohde neobešly bez násilností, expremiér volby opět vyhrál. Jeho středopravicová formace Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) však významně oslabila. Získala 30,5 % hlasů a 98 mandátů ve 240členném parlamentu, což koresponduje se třemi předvolebními průzkumy z 10. května, které straně přisuzovaly podporu v rozpětí 26,8 – 34 %. Oproti minulým volbám to ovšem znamená ztrátu 9,2 % a 19 poslanců. Na druhém místě skončila Bulharská socialistická strana s 26,7 % a 86 mandáty, což znamená nárůst o 9 % a 46 křesel. Výsledek v rozmezí 25 – 31,5 % naznačovaly i výše zmíněné průzkumy. Socialisté jsou faktickým vítězem voleb, protože si jako jediná strana významně polepšili. Ostatní pouze zaznamenali větší či menší ztráty.

Třetí pozice patří Hnutí za práva a svobody, reprezentující zájmy turecké menšiny, které získalo 11,2 % a 33 mandátů. To je v porovnání s rokem 2009 ztráta 2,8 % voličů a 4 křesel. Do parlamentu ještě proniklo nacionalistické uskupení Útok se ziskem 7,3 % a 23 mandátů (ztráta 2,1 % a 2 poslanců). Nacionalisty, kteří uzavírají čtveřici stran překročivších čtyřprocentní uzavírací klauzuli, přitom zamýšlelo volit 8 – 9,2 % respondentů. Z parlamentu vypadly tři malé pravicové formace – Řád, právo a spravedlnost (-10), Unie demokratických sil (-9) a Demokraté za silné Bulharsko (-5). Neuspěl ani ambiciózní projekt bývalé eurokomisařky Megleny Kunevy Hnutí Občanské Bulharsko, jež oslovilo pouze 3,3 % voličů.

Podle předpokladů byla volební účast velmi nízká, vůbec nejnižší od změny režimu v roce 1989. Hlasovalo pouze 51,3 % voličů, a to zejména kvůli znechucení z politiky jako takové. Během kampaně se navíc objevila podezření z odposlechů politiků a manipulací v podobě 350 000 ilegálně vytištěných hlasovacích lístků. Lídr socialistů Sergej Stanišev obvinil GERB z přípravy volebního podvodu za účelem získání 10 % hlasů navíc a prohlásil, že takový skandál Bulharsko dosud nezažilo. Po vyhlášení výsledků se v Sofii uskutečnila demonstrace – protestující skandovali hesla o mafii a požadovali, aby straně GERB nebylo umožněno sestavit vládu. Navzdory protestům to však bude právě lídr vítězné strany Bojko Borisov, jenž se jako první pokusí o sestavení kabinetu. Jeho naděje na úspěch je poměrně malá, protože bude jen obtížně hledat koaličního partnera. Ostatní tři strany s ním totiž odmítají spolupracovat.

GERB neměl parlamentní většinu ani po volbách v roce 2009, když získal 117 mandátů, ale k nadpoloviční majoritě potřeboval ještě 4 hlasy. Tehdy Borisova podpořili nacionalisté ze strany Útok, aniž by do vlády vstoupili, výměnou za realizaci některých protitureckých opatření. Avšak poté co premiér své sliby nedodržel, Útok svoji podporu stáhl a lídr strany Volen Siderov prohlásil, že GERB není novou stranou změny, ale součástí starého kriminálního politického systému. Navíc označil Borisova za oligarchu, který jen plní direktivy USA, Izraele a Turecka a snaží se Bulharsko zaplést do konfliktu v Sýrii. Od nacionalistů tedy podpora menšinové vlády GERB nepřipadá v úvahu. Předseda socialistů Stanišev rovněž odmítl jakoukoliv spolupráci a vyjádřil ochotu jednat se dvěma menšími stranami. Možnost sestavení trojčlenné koalice socialistů, nacionalistů a strany turecké menšiny je však kvůli programovým neshodám rovněž vyloučena. Vypadá to, že Bulharsko nadále povede úřednická vláda a zemi čekají nové volby.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.