Maďarsko sáhlo po příležitosti

Státní návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Francii, Srbsku a Maďarsku přispějí podle odborníků k posílení praktické hospodářské spolupráce, jejímž cílem je zlepšit blahobyt lidí v těchto zemích i mimo ně. Zájem čínského zpravodajství se soustředil hlavně na východ Evropy, kde je o tuto spolupráci jednoznačný zájem.

„Cesta prezidenta Si do Budapešti je jasným signálem, že Čína vítá, aby se Maďarsko chopilo příležitostí vytvořených rozvojem čínské ekonomiky, a je připravena pomoci maďarskému rozvoji novými investicemi,“ hodnotí výsledky vrcholné čínské návštěvy Gyula Thurmer, předseda Maďarské dělnické strany.

Dokládají to konkrétní čísla od maďarského ministra národního hospodářství Martona Nagye v rozhovoru pro tiskovou agenturu Xinhua: Z loňských přímých zahraničních investic do Maďarska v celkové výši 13 miliard eur (13,86 miliardy dolarů) pocházelo 8 miliard eur z Číny.

Jak uvedl, spolupráce s Čínou se bude koncentrovat zejména na oblasti obchodu, kapitálových investic, infrastruktury, logistiky, umělé inteligence a nové energetiky. Z konkrétních projektů je důležitá dvoustranná spolupráce na maďarské větvi globálního infrastrukturního Pásma a stezky. Řada dohod byla podepsána nejen v oblasti investic a obchodu, ale také vědy a techniky nebo kultury a zemědělství, jako je třeba úspěch maďarských ovocnářů, kterým se otevírá čínský trh s třešněmi. Hloubku všestranné spolupráce vyjadřuje společné prohlášení o vytvoření komplexního strategického partnerství „za každého počasí“ pro novou éru.

Také Srbsko pohlíží na Čínu jako na ekonomického partnera zásadního významu. „Návštěva čínského prezidenta signalizuje odhodlání Číny posílit vazby se Srbskem s důrazem na hospodářskou spolupráci, rozvoj infrastruktury a politický dialog,“ uvedla podle China Daily Ivona Ladjevacová, zástupkyně ředitele bělehradského Institutu mezinárodní politiky a ekonomie.

"Čína je dnes světovým lídrem v mnoha špičkových technologiích - a jakékoli takové investice v Srbsku a transfery technologií by skutečně mohly mít pozitivní vedlejší účinek na srbský hospodářský rozvoj a modernizaci. Velkým krokem tímto směrem je ohlášená výměna 300 studentů a 50 mladých vědců," konkretizuje Jelena Grubor Stefanović, ředitelka zastoupení Srbské obchodní a průmyslové komory v Číně."Doufáme, že se v Srbsku objeví více čínských zelených technologií, jako jsou elektromobily a solární panely, které mohou významně přispět k srbským dekarbonizačním cílům. Doufám, že v blízké budoucnosti budeme mít v Srbsku velké logistické centrum, které tento tok zboží usnadní."

Letadlovou lodí čínského hospodářského vlivu jsou momentálně elektrická auta a další obory kolem elektromobility, které se prosazují nejen cenově, ale začínají být preferovány i kvůli softwarovým a dalším elektronickým vychytávkám. V lednu byla v maďarském Szegedu založena základna společnosti BYD na výrobu nových energetických vozidel, která představuje šestý čínský závod na výrobu automobilů v Maďarsku a měla by vytvořit tisíce pracovních míst. Ale čínská auta se prosazují i ve Francii. Podle Jacka Midgleyho, ředitele globální poradenské společnosti Midgley&Co, Francie vyzvala přední čínskou společnost BYD, aby zde postavila továrnu na elektromobily.

Midgley, který je rovněž mimořádným docentem v programu bezpečnostních studií na Georgetownské univerzitě ve Washingtonu, podle China Daily říká:  "Je to velmi praktická strategie. Zaměřte se na praktickou matematiku, jednejte ve společném zájmu, nesnažte se přesvědčovat, jen se dívejte na fakta a dělejte pokroky tam, kde to jde."

"Rozvoj Číny sám o sobě nepředstavuje hrozbu. Neměli bychom začínat tím, že jde o hrozbu pro národní bezpečnost. Měli bychom začít tím, že je to příležitost ke zlepšení životní úrovně, blahobytu a bezpečnosti na celém světě."