Karel Horák: Paroubkův comeback

1.5.2014 22:04
Jiří Paroubek je holt těžký soupeř. Byl, je a bude těžký soupeř, sluší se doplnit. Mnozí by se přímo tetelili radostí, kdyby se na politiku vykašlal, neuspěl, zkrachoval, kdyby jej mohli zařadit mezi emeritní politiky. Jenže mají smůlu. Jiří Paroubek je u příležitosti blížících se evropských voleb na prahu velkého comebacku. A snad proto se v poslední křeči „mobilizují“ ti, kdo tomu chtějí stůj co stůj zabránit.

V prvé řadě je třeba zdůraznit, že Jiří Paroubek zcela vybočuje z řady všech bývalých vrcholných ústavních činitelů. Všichni, snad kromě Miloše (premiéra) Zemana, Václava Havla či Václava (prezidenta) Klause, opustili své funkce pod neúnosným mediálním tlakem (Gross, Špidla), po vyslovení nedůvěry (Topolánek), nebo pod přímým vlivem policejního vyšetřování (Nečas). Paroubek je také jediným (!) šéfem politické strany, který rezignoval na předsednický post sám, paradoxně po vyhraných volbách. Všichni ostatní byli odvoláni, odstaveni, vyhozeni, zrazeni.

Jiří Paroubek je zdaleka nejúspěšnějším premiérem novodobé české historie. To není oslavná tiráda, to je realita, snadno doložitelná čísly vyjadřujícími zejména ekonomický růst, míru nezaměstnanosti, výši sociálních dávek a sumy přišedších evropských dotací za (přitom nikterak dlouhé!) období jeho vlády. V sousedních zemích bývalí premiéři či prezidenti jsou plnohodnotnou součástí politického života, přestože třeba již ve funkcích nejsou. Vyjadřují se pravidelně k politickým, ekonomických či jiným otázkám v médiích, která si pokládají za čest, pokud se role komentátora politického dění zhostí právě třeba bývalý předseda vlády.

Ne tak u nás. Stále trpíme nějakým paroubkovským komplexem. U deníku Právo se už ničemu nedivím, tam má zřejmě komplex sám šéfredaktor, u „babišovských“ tiskovin touhu po prezentaci názorů Jiřího Paroubka snad ani nečekám (čest výjimkám), což dokazuje, že JP určitě není nijak marginální element, je-li jej třeba sabotovat dokonce z příkazu velkého Babiše.

Samostatnou kapitolou je Česká televize. Ze všech stran kritizována za selektivní účast politických subjektů v minulých předvolebních časech si nedala pokoj ani před letošními evropskými volbami. Opět na základě nějakého čarodějného průzkumu Jiřího Paroubka z předvolebních televizních debat vyšachovala. Jasněže, víme proč. Jiří Paroubek je totiž z lídrů všech kandidujících stran nejvýraznější osobnost, nadto jediný bývalý premiér. Nepochybně by mu debaty, v nichž by z ostatních udělal žáčky třetí obecné, přinesly předvolební body. A to přece nemůžeme potřebovat. To raději vytvoříme uměle kult Pirátů, Strany zdravého rozumu Petra Hanniga a snad i reinkarnovaných Věcí veřejných či dalších obskurních seskupení, u nichž opravdu, ale opravdu nemohu uvěřit, že v průzkumu objednaném televizí, získaly víc, než LEV21 s bývalým českým premiérem v čele, která atakuje v jiném průzkumu hranici pěti procent preferencí. Že České televizi vyšel Radek John s vyšší mírou volební potencionality než Jiří Paroubek, je blbost přímo astronomická! Až si ČT uvědomí, že je veřejnoprávní institucí plnící veřejnou službu, což s sebou nese povinnost představit v předvolebních diskuzích všechny kandidující subjekty, budu ale už asi pod drnem.

Vyvrátím ještě jeden dosti frekventovaný obyčej – Paroubkova strana LEV 21 je tzv. malá strana, o níž netřeba informovat. Je přitom početnější než vládní ANO, o Okamurovcích nemluvě - z hlediska Úsvitu jsou početnější snad všichni. LEV 21 je nepochybně největší z neparlamentních stran a dokonce větší než dvě strany parlamentní. Nemusí trpět a taky netrpí komplexem méněcennosti, i přes všechny ústrky, jichž se jí dostává!

Jiří Paroubek se vrací, to nikdo nemůže popřít. Je pro mne osobně potěšitelné, že dávno a dávno vyčpěla ona uměle vytvořená (a jistě štědře zaplacená) averze vůči jeho osobě. Na setkáních s lidmi v rámci předvolebních mítinků i při jiných příležitostech s radostí zjišťuji, jak je JP lidmi upřímně, spontánně a hlavně kladně přijímán. Lidé nejsou hloupí, říkám si, samozřejmě prohlédli snahu oněch Langrů a spol. o naprostou negaci a znemožnění Jiřího Paroubka či přímo nenávist k němu. A to přitom jediný JP z vrcholných lídrů není a nebyl spojen se žádným skandálem a přes veškerou snahu nelze na něj najít nic, co by jej diskreditovalo.

Chápu, že to všechny jeho soupeře dosti znervózňuje. Antiparoubkovská kampaň už nezabírá, naopak, až na dříve jmenovaná média je patrný i vzrůstající zájem médií o jeho osobu. Ta objednaná a zapšklá budou ovšem do omrzení opakovat lživé mantry o Czechteku, vraždě Kočky, Restauracích a jídelnách a dalších pitomostech.

Zbytečně. Poptávka po vzdělaných a zkušených osobnostech je velká. Tomu nikdo nezabrání, ať se snaží sebevíc. Zvlášť ve stavu nouze.

karel-horak
Stínový ministr spravedlnosti za LEV 21. Jeden ze zakladatelů studentské právní poradny při stávkovém výboru PFUK v listopadu 1989. Od počátku roku 1991 do roku 1994 působil v Litoměřicích na tamním okresním soudu, v roce 1992 byl jmenován soudcem. V období červen až srpen 1994 jej ministr spravedlnosti přidělil k mezinárodněprávnímu odboru Ministerstva spravedlnosti. Na počátku roku 1995 byl ministrem zahraničí jmenován do funkce generálního konzula ve Slovenské republice. Zastupitelský úřad – generální konzulát v Košicích – vedl až do listopadu 1997. Od roku 1998 do roku 1999 pracoval na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ve funkci ředitele odboru rezortní kontroly. Od září 1999 vykonává advokacii. Na III. Sněmu České advokátní komory v roce 2002 byl zvolen náhradníkem představenstva ČAK. Členem politické strany národních socialistů LEV 21 se stal v listopadu 2011. Kromě stínového ministra spravedlnosti je členem předsednictva strany, členem legislativní rady a 1. místopředsedou krajské organizace Praha.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Kvido

Naprostrý souhlas!

Zajímavé sledovat, jak většina agentur, nyní před volbvami do EP dělá, jakoby LEV 21 neexistoval! Ve statistice stranu záměrně vynechávají! Směšné a hloupé! Lidé to vidí a tím víc se o Paroubka zajímají.