Co nás stojí slalom v zahraničním obchodu
Připomíná to zběsilé smyky na alpské sjezdovce, měníme směr a letíme dolů. Ukazují to čísla ČSÚ o vývoji zahraničního obchodu. Kdyby záleželo jen na tom, co se stalo v lednu 2023, je to celkem dobré, měli jsme přebytek obchodní bilance 9,5 miliardy korun, o 2,1 miliardy korun víc než před rokem.
https://www.czso.cz/csu/czso/cri/zahranicni-obchod-se-zbozim-leden-2023
Když se však rozhlédneme hlouběji do minulosti, orosí nás studený pot, který se u slabších povah mění v rampouchy.
Podívejme se, jak trestáme Rusko našimi nesmiřitelnými sankcemi. Ještě roku 2020 jsme měli s Ruskem přebytkový obchod, kdy nám na konci roku zbylo krásných 20 miliard korun, což není málo. Kdybyste takovou částku chtěli sehnat jinde, museli byste například okrást všechny české důchodce o celoroční rozdíl mezi původně slibovanou a ořezanou valorizací.
Ale čo bolo, to bolo. To bylo ještě za Babiše. Pak nastoupily protiruské sankce a výsledek se rázem překlopil, na ruském účtu začalo přebývat 72 miliard korun. A když Rus udeřil na Ukrajince, my udeřili na Rusa ještě větší silou. Jen české sankce ho začaly škrtit tak, že roku 2022 ruský přebytek obchodu s ČR vyskočil na 233 miliard korun. Z české strany to tedy vypadá jako díra zvící čtvrt bilionu korun. Dal jsem mu jednu, koukám, kde je, a hele, on na mně klečí!!
Tady někde čeští soudruzi udělali chybu. Ještě roku 2021, posledního za Babiše, byla celková bilance českého zahraničního obchodu, s celým světem, rovná červené nule (mínus deset miliard korun). Zato za Fialy roku 2022 se tato bilance propadla do schodku 200 miliard korun. Nerovnováha jen s hlavními partnery, tedy Ruskem, Čínou, Německem a USA, přitom dosáhla téměř půl bilionu korun (mínus 457). Takto definovaná nerovnováha byla i za Babiše, ale byla menší, za dva roky mínus 362 korun. Fiala tedy zvládl za rok o polovinu víc než Babiš za dva roky.
Pokud jde jen o Čínu, tam byl náš obchod vždycky negativní, i v tom roce 2020 jsme měli schodek zahraničního obchodu s touto destinací 368 miliard korun, když jsme tam nedokázali vyvézt za víc než za 46 miliard korun. Naše vývozy se od té doby prakticky nezměnily, alespoň v oficiálním výkaznictví, kde nevím, jak se počítala auta Škoda. Zato dovozy za Fialy prudce vzrostly na 549 miliard korun. Samozřejmě, že to nedokázal sám, pomáhala mu v tom inflace, která z těch sankcí vznikla.
Když se podíváme na celkové toky peněz přes hranice ČR (kde ovšem musíme započítat i obchody na naší půdě se zahraničními osobami, nerezidenty, protože ti si to také nakonec odvezou jinam), můžeme to sledovat na běžném účtu platební bilance ČR. Sčítá se tam obchodní schodek a přírůstek zahraničního státního dluhu. Na této bilanci byl ještě ve 3. čtvrtletí 2021 přebytek 5,1 procenta HDP. Krátce poté, co se ujal vedení vlády profesor Fiala, v 1. čtvrtletí 2022 se tento přebytek prudce snížil na 1,6 procenta HDP, aby pokračoval v letu dolů. Poslední známé číslo je ze 3. čtvrtletí loňského roku, kdy se běžný účet platební bilance ČR propadl na předběžných mínus 5,3 procenta HDP. A vypadá to jako nastoupený trend.
Změna orientace republiky je tedy pěkně drahá a přínosy jsou ve hvězdách, možná vzdálenějších, než jsou ty na americkém praporu.
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 3850x přečteno
Komentáře
Proč ale platíme - a to se tím ještě honosíme - mnohem více než dříve, když bychom vlastně nemuseli a přitom nám není o nic tepleji (a jen díky příznivému průběhu zimy naštěstí ani chladněji) než vloni.
Kdybychom si na to nemuseli půjčovat, tak bych to ocenil jako vládní frajeřinu (frajeřinou rozuměj podporu ruských ekonomických zájmů českou vládou bez dopadu do ekonomické situace českých občanů).
Ale takhle?
Zabýval se už vůbec někdo sčítáním ztrát způsobených rozhodnutíím naší vlády a ztrát způsobemých synergií úsilí vlády a pitomostí poslanců a senátorů?
Přece i malé dítě ví:
Každé rozhodnutí má ekonomický dopad.
Takže ekonomický dopad musí být znám - a bohužel je nabíledni.
Pokud se záporný ekonomický dopad obhajuje (vyvažuje) jiným než ekonomickým kladným dopadem, musí být řečeno, co, kolik a jak stát a jeho občané dosažením těchto neekonomických dopadů získají. Zajímá to vůbec někoho? Nebo je hroší kůže a ignorantství základním klasifikačním předpokladem, podle kterého jsou předem vybráni adepti, koho mohou voliči volit?
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
My starší někdy pomaleji chápeme to, co mladší (a otrlejší) povahy snadno stráví.
Znamená to snad, že v roce 2022 (schodek 233 mld) oproti roku 2020 (přebytek 20 mld) nám někde zmizelo 253 mld? Kde ty peníze jsou? Snad, proboha ne, v Rusku! Možná v Americe (nebo někde na cestě), díky bohu,
To by ale znamenalo, že my jsme si (viz deficit obchodní bilance, potažmo přeneseně rozpočtový deficit) půjčili peníze, ani jsme je neviděli a neslyšeli šustit a poslali je hned do Ruska (přes německé obchodníky, aby z nich cestou neubylo) nebo do Ameriky.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Jistě, směrem dolů to jede nějak tak samo, zatáčky rychlost nijak nesnížily. Ale hlavně - je odbržděno. Prostě není nic, co by pomáhalo nezvyšovat rychlost. Do doby, než jsem poznal, co dokáže vláda v čele s profesorem Fialou, jsem byl přesvědčen, že slovo "profesor" není nemoc, ale titul.
O tom, že se jeho ošetřovatel někde hodně dlouho zapovídal, svědčí jeho veřejné projevy. Nechme už stranou, že jsme podle něj prý ve válce. Ale jindy vždy něco zamlčel. Třeba v tirádách o úspěšném odstřižení se od ruského plynu, zamlčel, že šlo o nejlevnější dostupný plyn. Nebo ty řeči o plných zásobnících, kdy zamlčel, že jde o nejdražší plyn v naší historii. Zejména však při samochvále za úspory energie zamlčel, že z nemalé části jsou způsobeny krachy firem (které jistě figurují ve statistikách, ale tam nijak neděsí) ale zejména omezením v rámci firem u všeho, co je energeticky náročné. To ve statistikách sice nefiguruje, ale mne osobně - jak už jsem dříve zmínil - děsí, protože je prostě méně zboží jak pro domácí spotřebu, tak na export. Omezení výroby se projeví i ve statistikách později a zprostředkovaně: K ostatním příčinám inflace přidala vláda jako pojistku snížení objemu zboží na trhu z domácí produkce. K ostatním (v příspěvku popsaným) příčinám omezení exportu přidala vláda jako pojistku snížení objemu zboží pro export (a více příležitostí k dovozu a k dalšímu posílení inflace). Nevím, zda pro tyto moje "hypotézy" existují "tvrdá" čísla. ale pokud by je někdo chtěl vyvrátit a tvrdil opak, nevím, kde by v tom byla jakákoliv logika. No a nakonec profesor Fiala zamlčel, že dopady na ekonomickou situaci většiny domácností byly devastující a tyto úspory nebyly zadarmo. Byly vědomě podpořenené a pojištěné kromě špatných politických rozhodnutí a kromě nerozhodnosti vlády použitým principem zastropování cen. Jistěže se někdo pořádně napakoval, ale naši spotřebitelé energií ani naše malá republika to nebyly. Je to jako kdyby otec rodiny řekl: Ode dneška nebudeme kupovat sardinky, ale jen kaviár. U něj dosáhneme úspor v objemu toho co sníme, o 30 %. Připravte si proto na kaviár každý celkem trojnásobně více, než jste vydávali do dneška za sardinky. Je to politické rozhodnutí, tak žádné řeči. Dělám to pro budoucnost Vašich dětí.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.














Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.