Poznámky k vývoji české ekonomiky ve 20. století: celkové zhodnocení

12.1.2011 09:53
V tomto blogu diskutuji základní problémy růstu české ekonomiky ve 20. století ve světle mezinárodních srovnání, především těch dobových, které odrážejí subjektivní pocity pozorovatele a jeho geopolitickou polohu. Čísla uvedená v těchto pozorováních odpovídají pak také údajům v dalších pramenech.
Podle Ottova obchodního slovniku, který vyšel postupně v druhém desetiletí 20. století na jednoho obyvatele v Česku  před první světovou válkou připadalo méně než 3000 franků národního jmění, v GB to bylo 8100 franků a v USA 6 100 francouzských franků. V Německu pak 7700 franků. 
Pro úplnost je možné dodat, že dle údajů uvedených v reprezentativní studii OSN, věnované zhodnocení vývoje světové ekonomiky za uplynulé tisíciletí (Maddison, A The World Economic) tempa růstu HDP činila v Československu v letech 1820-1870 0.63%  ročně, v letech 1870-1913 ročně HDP rostl tempem 1.38%, v letech 1913-1950 1.40%  1950-1973) 3.08% ročně, v letech 1973-1990). 1.12% ročně, Česká republika pak v letech  1990-1998 vykázala tempo růstu –0.36% ročně.  V roce 1990 byl v Česku HDP na hlavu  17 632 dolarů, a v r.1998 17 073 dolarů, kdežto za na Slovensku za stejné období HDP vzrostl ze  16 487 na 19 298 dolarů na hlavu(viz Maddison).
Ten výchozí rok volím proto, , že to byl třeba poslední rok v němž bylo Československo zahrnuto do normálního mezinárodního trhu a tedy jsou k dispozici porovnatelné údaje. Stejně tak ten závěrečný. Rok 2003 je zvolen proto, aby bylo možné odstínit vliv změn zahraničně politicko ekonomické orientace Československa, respektive Česka ve 20. století na vývoj národního hospodářství. Do porovnání je tedy zahrnut transformační pokles daný strukturálním i geopolitickým adaptacím i nedomyšlenými kroky tehdejších vlád. 
Srovnání ukazuje, že v porovnání s USA, které byly jak v r. 1930 (1397 dolarů) ;, tak i v r. 2003 (37 800 dolarů) na prvním místě níže uvedeného porovnání "závodů národů ve výši HDP", plyne, že přece jenom jsme se pozici vedoucího jezdce peletonu přiblížili.  Tristně to naopak začalo vypadat až po r. 1989:
Podle článku „Mezinárodní srovnání národních důchodů . Obzor národohospodářský, r.XLIIII, 1938, S.187-188, opírající se o soudobé výpočty Colinse Clarka bylo pořadí států podle výše důchodu na hlavu v dolarech, přepočtené na jednotnou základnu amerických cen pro průměr let 1925/34 následující:   
1) USA 1397; 2) Kanada 1380; 3) Velká Británie 1069; 4) Švýcarsko 1036; 5) Nový Zéland 1000; 6) Austrálie 952; 7) Nizozemí 855; 8) Irsko 770; 9) Švédsko 695; 10) Francie 694; 11) Dánsko 680, 12) Německo 646; 13) Španělsko 628; 14) Belgie 600; 15) Norsko 539; 16) Rakousko 511, 17) Československo 455; 18) Řecko 397; 19) Finsko 380; 20) Maďarsko 359; 21) Polsko 352; 22) Lotyšsko 345; 22) Estonsko 341; 23) Itálie 338; 24) Jižní Afrika; 276; 25) Bulharsko 259; 26) Rumunsko 243; 27) Litva 207 dolarů.
 
Pro rok 2003 pořadí těchto států podle výše HDP na 1 obyvatele (PPP) (USD) bylo následující:
 
1) USA 37 800; 2) Norsko 37 800; 3) Švýcarsko 32 700; 4) Dánsko 31 100; 5) Rakousko 30 000; 6) Kanada 29 800; 7) Belgie 29 100; 8) Irsko 29 600; 9) Austrálie 29 000; 10) Nizozemí 28 600; 11) Velká Británie 27 700; 12) Francie 27 600; 13) Německo 27 600; 14) Finsko 27 400; 15) Švédsko 26 800; 16) Itálie 26 700; 17) Španělsko 22 000; 18) Nový Zéland 21 600; 19) Řecko 20 000; 20) Československo [Česká republika 15 700 + Slovensko 13 000]; 21) Maďarsko 13 900; 22) Estonsko 12 300; 23) Polsko 11 100; 24) Litva 11 400; 25) Jižní Afrika 10 700; 25) Lotyšsko 10 200; 26) Bulharsko 7 600; 27) Rumusko 7 000;
1)  Podle tohoto ukazatele se v letech 1938-1996 rozvíjela česká ekonomika o něco rychleji než ekonomika britská, a to i přes své zpomalení v letech 80. a transformační šok na počátku 90. let (která v r.1996 i podle dřívějších srovnávání představovala 100% výkonu evropské patnáctky, poté však v této relaci své tempo zrychlila na dnešních 112%,
2)  Z Tabulky národních příjmů a průměrných příjmů na hlavu (1927) vyplývá, že v r. 1927 poměr mezi kupní silou obyvatele Velké Británie a Československa činil 3,5:1 (citováno podle Wagner-Zellhof-Kyzlink: Národní hospodářství v kostce. Abeceda finanční a hospodářské politiky pro každého. Praha, Toužimský a Moravec 1939, s.54) Podle Economic Survey of Europe 1948. (Geneva 1949) činil HDP na obyvatele v Československu v r. 1937 170 dolaru na obyvatele a v GB 440 dolaru (poměr 2,58:1).
3) Podle jiného zdroje v r. 1938 činil v ČR HDP na jednoho obyvatele 220 dolarů (v celém tehdejším Československu to dělalo 180 dolarů) a v GB 420 dolarů, v roce 1996 činil v České republice HDP na jednoho obyvatele 13 600 dolarů a ve Velké Británii 20 900 dolarů v paritě kupní síly, tedy takového poměru mezi měnami, který vyjadřuje schopnost zakoupit stejný soubor statků v obou zemích. Tedy jestliže v r. 1938 tento poměr byl 1,9:1, tak v r. 1996 tento poměr už byl pouze 1,5:1 Jestliže v  r. 2003 činil v ČR HDP na hlavu v paritě kupní síly 17 000 dolarů a v GB 29 200 dolarů pak tento poměr opět stoupl na 1,72.
4) To znamená, že česká ekonomika se rozvíjí rychleji než ekonomika britská po celé sledované období, v letech 1996 –2003 se pak nůžky poněkud opět rozevřely, v uvedeném období vzrostl HDP na obyvatele v paritě kupní síly v Česku 1,25krát a ve Velké Británii 1,4krát. Měřeno vzestupem kursu koruny k libře, v r.1947 při porovnávání mezd v GB a Československu používal jeden ekonom kurs 1:200, po r.1989 se libra za koruny směńovala cca v kursu 1:60 (50)
5 Pokud chceme abstrahovat od Slovenska, pak je nutné dále říci, že po r.1945 byl jeho celkový podíl na čs. produkci asi čtvrtinový a v r.1989 tak třetinový.  
6) Ukazatel HDP dle parity kupní síly je z pohledu vývoje české ekonomiky velmi milosrdným, a růžovějícím ukazatelem. Budeme-li asi vztahovat tento ukazatel např. k počtu pracovníků, tak se dopracujeme k poněkud tristnějším závěrům.
7) Stejně tak tomu bude z hlediska HDP na jednoho obyvatele podle směnného kursu USD.V r. 1996 tento ukazatel ve Velké Británii dosahoval výše 20500 dolarů na obyvatele a v Česku 5 900 dolarů (poměr 3,5:1). Tento poměr byl tedy stejný jako v r. 1927. V  r. 2003 HDP na obyvatele ve Velké Británii činil 30 400 dolarů a v České republice pak 8 800 dolarů (3,45:1) To především ukazuje na relativní technickou zaostalost ČR a především na její nižší zapojení do mezinárodního obchodu a mezinárodní dělby práce.
8) Předpokládám zde dále, že pro Británii a Česko úroveň HDP na obyvatele v r.1938 byla stejná jak podle směnného kursu USD tak v paritě kupní síly USD. Na druhé straně dokázala česká ekonomika pozvednout slovenskou ekonomiku téměř na svou úroveň a dokázala to i přes transfer 3,5 miliónů obyvatel po druhé světové válce.
9) Skutečný potenciál československého národa ve 20. století byl poněkud menší než celého Československa, což lze vyčíst z materiálu, sepsaného ekonomy po Mnichovské dohodě „Nové Česko-Slovensko. Jeho hospodářská a sociální povaha, nynější situace, potřeby a vyhlídky“. (Obzor národohospodářský, r, 44, 1939, č.1) a v něm autoři tohoto materiálu konstatovali toto: „Absolutně i relativně nejvíce ubývá v českých zemích obyvatelstva příslušného k průmyslu a k výrobním živnostem. V Čechách, na Moravě i ve Slezsku zůstává nyní za hranicemi 1,828 příslušníků k průmyslu a živnostem čili 41,3% jejich bývalého počtu v českých zemích. … Z toho je vidno, že z českých zemí odpadly hlavně průmyslové kraje (severozápadní Čechy, Těšínsko).“ 
10) Z tabulky na následující straně tohoto materiálu  plyne, že podíl skupiny povolání v průmyslu a živnostech na celkovém složení obyvatelstva se vrátil na úroveň r.1900. Snížil se podíl zemědělství na 27,8%, a zvýšil se podíl připadající na dopravu, veřejné služby, vojsko, svobodná povolání a ostatní (vždy zhruba o 3%). Češi tedy za první republiky  těžili z toho, že se stali panujícím národem, ovšem míra industrializace zůstala stejná.
11) Podle sčítání lidu v 1900 „Němci v Čechách se věnují průmyslu a obchodu celkem daleko větší měrou nežli Čechové. Pokud údaje o jazyku obcovacím lze bráti za zjištění příslušnosti národnostní, z každého 100 Čechů činných povolání příslušelo v Čechách k zemědělství 46, 6, k průmyslu 30, 8 a k obchodu 8, 1, avšak z každého 100 Němců v povolání činných příslušelo k zemědělství pouze 32, 0, k průmyslu zato 45, 1 a k obchodu 9, 1, tedy k průmyslu poměrně skoro o polovici více než Čechů. … Relativní převaha německá vynikala zejména ve velkoprůmyslu. Dle sčítání závodů v Rakousku z r.1902 … hledíme-li jen k velkozávodům, tj. k zaměstnávajícím více než po 20 silách pomocných, spatřuje v oblasti české 2509 závodů s 249 162 zaměstnanými osobami, v německé 2452 závodů s 270 584 zaměstnanými osobami. Čím větší jsou pak závody, tím více stoupá v nich i převaha německá.“ (Gruber Josef. Průmysl a obchod v československé republice. Obzor národohospodářský, r. XXIV, r. 1919, č.9, s. 389-390. Viz též Obbzor národohospodářský, r X, s. 1905, 478 Němectví v rakouském národním hospodářství“.
12) Pokud bychom chtěli porovnat kupní sílu tehdejšího obyvatelstva ČR i Británie, museli bychom přepočítat dolar na dnešní úroveň. Lze uvažovat o koeficientu zhruba 1:10, tehdy že jeden dolar v 1938 měl tutéž kupní sílu jako deset dolarů v r. 2003.
13) Škody za druhou světovou válku na československém hospodářství byly po r. 1945 vyčísleny ve výši jednoho bilionu československých korun, tedy zhruba ve výši minimálně šesti ročních HDP. 
14) K tomu je nutné ještě vzít do úvahy tzv. vnitřní dluh ve výši 1 biliónu Kč (zanedbaná infrastruktura, bytová výstavba, životní prostředí), v r. 1989.
15) Pro ilustraci lze ještě uvést, že jak v roce 1950, tak i v.2005 měli čeští občané k dispozici  k bydlení o jeden pokoj méně než jejich evropští spoluobčané v západní Evropě. Snad to trochu vyrovnává tzv. druhé bydlení (chalupy a chaty), ale nikdy jsem nějaké srovnání s USA a západní Evropou neviděl.
16) S tezí, že Československo patří mezi deset nejprůmyslovějších zemí světa, přišli v r.1948 ekonomové Goldmann a Flek v publikaci  Plánované hospodářství v Československu. Proč? Aby přesvědčili ty ostatní, že Československo je zralé pro zespolečenštění. Prvorepublikoví ekonomové (např. Klimecký O spotřebě) hodnotili postavení československé ekonomiky daleko střízlivěji. Tvrdili, že se nacházíme na rozhraní pásma chudoby a bohatství. Dnes zase někteří propagandisté papouškují po marxistických ekonomech Goldmannovi a Flekovi výše uvedenou tézi o vyspělosti prvorepublikové ekonomiky, aby dokázali, jak ti komunisté špatně hospodařili. Obě tvrzení prostě nesednou. Koneckonců i po 40 letech komunistického hospodaření nás vzali do OECD. Československo dle údajů Klimeckého v díle O spotřebě (Praha: Orbis 1946), které přebral od Colinse Clarka bylo zhruba na konci dvacátých let na 32,6% výkonnosti USA, kdežto Rakousko na 36,6%, Německo na 46,2%, Velká Británie např. na 76,5%, Reálný důchod na hlavu činil v Československu 43, 1% amerického důchodů, v Rakousku 56,7%, v Německu 53,5%, životní náklady 76,7%,63%. 

Druhá část viz zde http://www.vasevec.cz/blog/poznamky-k-vyvoji-ceske-ekonomiky-ve-20-stoleti-komparace-s-danskem/

 

Na webu http://www.okoun.cz/boards/ekonomie_a_ekonomika?f=20110903-060953 jsem narazil na tento komentář ke svému článku, k němuž musím zaujmout stanovisko zde, protože tamnější pravidla vyžadují registraci, takže cituji:

Tady: Poznámky k vývoji české ekonomiky ve 20. století: celkové zhodnoceníje pohled z druhé strany. Vyplývá z něj (a dalších souvisejících článků), že jsme se tak horko těžko protloukali za první republiky a po revoluci v 89, zatímco 40 let komunismu bylo obdobím rozkvětu, dohánění a předhánění západu - kam se na nás v roce 89 hrabalo třeba nějaké Dánsko!

Pravda, Dánsko neznám, ale jak to vypadlo "u nich" a "u nás" po roce 89 si pamatuji. Například v roce 1993, když jsem byl poprvé v Paříži, tak ubytování v nějakém hostelu stálo asi čtvrtinu průměrného platu (100 Franků, 550,- Kč) takže jsme další dvě noci radši trávili na ulici. Dnes by podobné ubytování stálo okolo 20 - 40 Euro, čili cca 5 % průměrného příjmu. To mi přijde jako docela dobrý doklad pozitivního vývoje. Vzpomínky jsou zkrátka nějak v rozporu s komunistickými statistikami.

Fakt by mě zajímalo, kde se opírám o kumunistické statistiky. Za druhé autor by měl ukázat, že třeba v r. 1948,  kdy úřední kurs dolaru byl 50 korun za dolar a plat ředitelky venické školy byl tak 1800 korun, tak že by ta dám v té Paříži zaplatilla méně z hleidska svého platu. . A navíc průměrný plat byl v r. 1989 3000, - korun a v r r. 1993 tak zhruba 4500, korun, ne-li více. Holt vzpomínky mohou být velmi zrádné.  

A pan Tander Lee pokračuje:

(Úplně přesné porovnání bychom získali kumulativním součtem českého/rakouského HDP v každém roce komunistické éry ve stálých cenách a jejich porovnáním. Ale to by možná bylo hezké téma na diplomku pro nějakého studena VŠE).
No tak to už bylo uděláno panem Madissonem, ale ještě že to nedělal steně kouzelným způsobem jako náš hrdina kapitalisitických snů:
Napadlo mě porovnat "jaké škody způsobil komunismus". V roce 2010 byl celkový HDP Rakouska 376 miliard dolarů. Celkový HDP České republiky 192 miliard dolarů (oboje podle kurzu). Rozdíl je tedy 184 miliard dolarů za jeden rok (to ještě zanedbávám, že česká část Československa má o 2 miliony lidí více). Budu-li brát minimalistickou variantu a předpokládat, že postkomunistické politické reprezentace nevytvářeli žádné nové hodnoty a dnešní rozdíl mezi námi je zhruba stejný jako v roce 1989, z toho odkazovaného pdfka vidím, že poslední desetiletí vzrostla Československá ekonomika o pouhých 17 % a Rakouská o 18 %. Ten rozdíl 184 miliard dolarů mohu s klidným svědomím vynásobit 10 a vychází mi z toho, že přestože byly výchozí podmínky našich dvou zemí po válce prakticky stejné, v osmdesátých letech už komunistické hospodářství vyprodukovalo o 1 840 miliard dolarů, to je v dnešních cenách přes 29 bilionů korun, tj. cirka 3 miliony na obyvatele.

Závěry:
1) Za předrevoluční desetiletí vyprodukovala Česká republika (bez Slovenska) hodnoty, které byly o 29 bilionů korun (v dnešních cenách; tj. 29 ročních rozpočtů) nižší, než ve srovnatelné kapitalistické ekonomice.
2) Ty údajně rozkradené hodnoty po revoluci (za 20 let) jsou tedy i podle nejhorších odhadů 15x nižší, než to, o co nás připravilo komunistické hospodaření jen za poslední desetiletí své existence.
3) Velmi hrubě odhadnuto, celá komunistická éra představovala kumulativní ztrátu (do 60. let jsme jakžtakž drželi krok) někde v řádu 50 bilionů korun, tedy 5 milionů korun ("nevytvořených hodnot") na obyvatele.

Příznám se, že mi stačí zpětně ke štěstí, že za daných mezinárodním podmínek jsme drželi krok s Velkou Británii, čímž i s celou tehdejší slavnou EHS.  A musím politovat každého Brita, když se zahloubá nad statistikami růstu rakouského hdp., neboť onen nešťatník si celých 40 let ani nemohl užívat těch jistot.  
záhadou jenom zůstává, proč nám Amíci neposkytli v tom roce 1946 ten úvěr, čímž nás vytrhli z mezinárodní dělby práce a ekonomicky donutili vrhnout se do náruče SSSR.
rezjir10
Zajímám se o historii, politiku a ekonomii, protože Češi nerozumějí svým vlastním dějinám.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře