Snížení emisí je obrovská příležitost

Evropští lídři budou ve čtvrtek jednat o zvýšení celoevropského emisního cíle na pokles emisí o 55 procent do roku 2030 v porovnání s rokem 1990. Původní cíl byl 40 procent. Má to být skok, nikoliv snadný krůček, jak jsme si představovali. Pro těch původních 40 procent jsme nemuseli dělat skoro nic, protože rozpad ekonomiky při divoké privatizaci 90. let způsobil podstatnou část poklesu českých emisí, které jsou nyní o 35 procent nižší než před 30 lety.

Místo toho přichází menší revoluce, které se nelze divit. Přibývá vědeckých důkazů, že oteplování planety probíhá mnohem rychleji a může se zvrtnout, pokud se do atmosféry přidá i metan z roztáté půdy z polárních oblastí. Také hladina moří se zvedá mnohem rychleji, protože ledovce mizí před očima. Politici musí reagovat na tlak znepokojené veřejnosti. Přechod na nové energetické technologie je přitom vítanou příležitostí, jak oživit ekonomiku zdecimovanou pandemií. Je tu vyhlídka infrastrukturních zakázek a nových podnikatelských oborů. Práce, kterou sebere koronavirus a roboti, tak vzniká jinde.

Ve skutečnosti ani nový požadavek o pokles emisí nikoliv o pět, ale 20 procentních bodů, není nic nemožného. Je to naopak velká příležitost. Většinu lze zvládnout renovacemi budov a rozvojem obnovitelných zdrojů energie, což přinese přes 900 miliard nových investic zejména pro malé a střední firmy, upozorňuje společná tisková zpráva Komory obnovitelných zdrojů energie a aliance energeticky úsporného stavebnictví Šance pro budovy. Zároveň vznikne nejméně 80 tisíc pracovních míst, a taky kvalitnější bydlení a čistější ovzduší. Pokud však vláda chce tyto společensky přínosné efekty vyvolat, musí na to použít přiměřenou část z bezprecedentního objemu fondů, které na klimatická opatření EU postupně vyčleňuje.

Ve čtvrtek se tedy bude na Evropské radě jednat o emisích i obrovských penězích. Zmíněné podnikatelské organizace nový ambiciózní cíl jednoznačně podporují. Snížení českých emisí o zbývajících 20 procentních bodů by znamenalo zabránit vypouštění zhruba 32 milionů tun oxidu uhlíku_. To je technicky i ekonomicky možné a pro stát výhodné, uvedli na společné tiskové konferenci zástupci obou organizací.

Graf: Budovy a obnovitelné zdroje energie mohou do roku 2030 nákladově efektivně zajistit nejméně dvě třetiny z potřebného snížení emisí do roku 2030 (celkem 21-24 milionů tun CO2 ze 32 Mt CO₂ celkových). Podrobnosti zde. 

Zmíněný úkol lze splnit jak zvyšováním energetické účinnosti v obytných, veřejných a komerčních budovách, tak osazením jejich střech fotovoltaickými instalacemi. Do roku 2030 lze snížit emise až o 13,3 megatun CO_2. To je potenciál progresivního scénáře podle studie Šance pro budovy a Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB) (zde). Kdybychom přidali opatrnější střední scénář Komory OZE, je tu snížení o 8,4 Mt CO₂. Střední scénář Komory OZE předpokládá spotřebu energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030 na úrovni nejméně 24,3 %.  

Jenom tato navržená opatření by přinesla nejméně 927 miliard korun nových investic, k jejichž vyvolání bude potřeba zhruba 300 miliard korun veřejné podpory. Tyto prostředky může stát zajistit z dostupných evropských programů: Modernizačního fondu, Fondu obnovy (Národního plánu obnovy), Fondu spravedlivé transformace, Evropských strukturálních a investičních fondů nebo z výnosů emisních povolenek. Vláda se o to do jisté míry snaží, konstatují zmíněné podnikatelské organizace, ale doposud není zřejmý koncepční plán, zda se státu povede zajistit dostatečné prostředky. A taky z jakých fondů se tak stane.

Co je potřeba udělat?

Tohle navrhuje Komora OZE a aliance Šance pro budovy:

• Dostupné evropské prostředky je třeba prioritně koncentrovat do nejúčinnějších klimatických opatření: zvyšování energetické účinnosti a výroby energie z obnovitelných zdrojů. K tomu ovšem potřebujeme koncepční plán na jejich využití.
• Alokovat dostatečné prostředky pro všechny segmenty budov a instalace obnovitelných zdrojů: pro obytné, veřejné i podnikatelské budovy.

Zejména je potřeba:

• Zajistit stabilní a posílené financování programu Nová zelená úsporám, který nově bude podporovat také bytové domy. Do roku 2030 bude potřeba 70 až 80 miliard korun. Zatím jsou však prostředky alokovány pouze ve Fondu obnovy ve výši 10 mld. Kč a ve státním rozpočtu na rok 2021 ve výši 1,35 mld. Kč.
• Pro veřejné a vládní budovy bude třeba přidělit alespoň 45 až 50 miliard korun. Zatím je alokováno 12 miliard z budoucího Operačního programu ŽP a 3,5 miliardy z Fondu obnovy.

• Zajistit podporu projektové přípravy pro renovace budov ve všech segmentech. Příprava trvá déle a je často složitější než vlastní realizace. Zapojení energetických specialistů a projektantů může investici zlevnit, zvýšit úspory energie a zároveň zajistit kvalitnější vnitřní prostředí.
• Navýšit cíl pro spotřebu OZE roku 2030 na nejméně 24 % (současný cíl je na úrovni 22 %). Zdánlivě zanedbatelný rozdíl 2 procentních bodů představuje rozdíl více než 30 petajoulů čisté energie.
• Stát by měl preferovat lokální výrobu z OZE a připustit podporu i zdrojů na bioplyn či biomasu. Na to je třeba myslet při nastavování parametrů jednotlivých výzev programu RES+ v Modernizačním fondu.

Pro srovnání: Investice do nového jaderného zdroje o výkonu 1 200 MW přinese snížení emisí pouze o maximálně 5 procentních bodů při přímé náhradě nejšpinavějších uhelných elektráren. A to nejdříve v roce 2038, pokud vůbec, uzavírá zmíněná zpráva.

A co se děje dole?

Jsem do tématu hluboce ponořen, protože se chystám na natáčení dokumentu pro ČT2 o pionýrském pokusu města Kladna začít vytvářet energeticky pozitivní čtvrti, samozřejmě, na bázi zelené energie. Podařilo se jim vstoupit do evropského projektu SPARC, jehož součástí je spolupráce se zahraničními městy, která už v tomto směru pokročila. Jedná se o společné získávání zkušeností a jejich následnou replikaci. Ale i z chyby jednoho se poučí všichni, nikoliv každý zvlášť. To je unikátní nastavení spolupráce v dnešní době konkurenčního tajnůstkářství a nekonečných patentních soudů.  

Na jedné straně se tak probíjíme do budoucnosti. Kladno nabízí sociální inovace – patří k nim odhodlání městské rady k dlouhodobému plánování. To se bude opírat o společnou vizi do roku 2050, kterou připravují společně s občany a všemi stakeholdery. Součástí řešení jsou také občanská energetická sdružení v městském prostředí, kde lze hodně pochytit od evropských partnerských měst. Projekt zatím počítá s využitím současných technologií pro vznik prvních energeticky pozitivních čtvrtí. Někde může být pokrok překvapivě snadný, pokud se podaří vyřešit akumulaci letního tepla v důlní vodě, aby vydrželo na zimu. Jinde se budou muset poprat s kolísáním dodávky elektřiny ze slunečních panelů. Ale je to reálné už s tím, co je k dispozici dnes.

Vedle toho však vznikají nové technologie, které se to chystají usnadnit a šíře zpřístupnit. Například revoluční kapacitní baterie na bázi nanotechnologií českého vynálezce Jana Procházky ze závodu, který se právě rozebíhá v Horní Suché. Usnadní vyrovnávání příkonu z kolísavé fotovoltaiky.

Ještě futurističtěji vypadají akumulátory energie v podobě setrvačníků zavěšených v prostoru vysokoteplotními supravodivými magnety, jak to předvádějí ve Fyzikálním ústavu české Akademie věd.

Je to pohyb oběma směry. Osvícené město Kladno – jako první v republice – zkouší proniknout do zcela nové decentrální energetiky v měřítku městské čtvrti, a později možná i celého regionu. Osahává energetiku a chytrá města zítřka. Technologický vývoj však tuto budoucnost stále rychleji přibližuje. Během pár let se mohou stát dnešní odvážné experimenty standardem.

Jak budeme žít ve vzdálenější budoucnosti, kterou chtějí Kladenští zachytit ve své třicetileté vizi? Zeptáme se prognostických profesionálů z české pobočky Římského klubu.

Budoucnost je vždycky nejistá, ale – bude vůbec nějaká? Pokud by vláda odmítla rychlý přesun k dostupné bezuhlíkové energetice a chtěla se nadále šourat houštím výmluv, proč musí vše zůstat při starém, pod oblaky uhelných exhalací, je to bezpečná cesta k neobyvatelné planetě. Můžeme si to dovolit? Otázka, kterou dostávají obhájci obnovitelných zdrojů, může být postavena i opačně...