Karel Horák: Rozdělené Česko

obrazek
25.1.2013 11:51
Vždy jsem podporoval přímou volbu prezidenta republiky, měl jsem upřímnou radost, mohl-li jsem naše poslance vybavit teoreticko-právními argumenty do parlamentní debaty. Nyní ale začínám rozumět obavám těch, kdo s přímou volbou nesouhlasili. Mohli jsme si totiž minimálně ušetřit ten největší malér – rozdělenou až polarizovanou společnost. Přitom máme historicky první možnost zvolit sami svobodně hlavu státu, to by nás mělo přece spojovat, to jsme chtěli. Ale opak je pravdou.

Začalo to poněkud křečovitě – vylepováním plakátů s Fischerem milicionářem. Už před prvním kolem prezidentské volby nebyla volební kampaň pozitivní, tedy o tom, koho a proč zvolíme, ale negativní – o tom, koho a proč nezvolíme. Tento zvrácený trend zesílil na maximum v druhém kole volby.

Lví podíl na tom mají samozřejmě média. Začala klást otázky populárním osobnostem ve stylu „Losnu nebo Mažňáka“. Záměrně a úmyslně tak „vyráběla“ nesmiřitelné tábory. Schwarzenbergovi spřízněnci z řad umělců, vědců či sportovců se sami angažovaně začali v tomto duchu vyčleňovat již před prvním kolem.

Na angažované umělce se snad ani nelze zlobit. Mají přece svých stabilních osmatřicet pět. Například Zdeněk Svěrák svým pozvednutým hlasem za každých okolností a podpisem pod cokoliv způsobil naprostou inflaci svých názorů. Za co on bojuje, mi a priori přijde podezřelé. Že se dají umělci velmi lehce zneužít, lze dokázat jak na jejich podpoře rozsudkům smrti v politických procesech 50. let minulého století, tak na Antichartě. Ano, herci Vinohradského divadla chtěli pro svou stíhanou kolegyni Jiřinu Štěpničkovou provaz ! Současná hysterie mě proto nijak nepřekvapuje, zcela zapadá do tohoto rámce.

Na rozdělení společnosti mají svůj díl viny i sociální sítě. Díky nim se vyčlenili lidé ostentativně propagující Schwarzenberga na plackách, tričkách, vylepující plakáty na automobil i na okna bytů. Ze sociologie si pamatuji, že dav je tím méně inteligentní, čím více lidí jej tvoří. V tomto případě je to splněno do puntíku. Přísahám, že ani jeden Schwarzenbergův příznivec s plackou nebyl schopen v debatě na konkrétních případech obhájit dokola omílanou mantru o superkvalitách jejich idolu.

Miloš Zeman prohlásil, že chce být prezidentem všech občanů. Od jeho soupeře jsem to neslyšel. Jeho příznivci rozdmýchali nenávist a hysterii. Tato společnost si další rozdělování či vyčleňování skutečně nezaslouží. Jako kdybychom neměli spoustu jiných vážných problémů.

I kdyby byl Karel Schwarzenberg svatý muž, nikdy bych mu nedal hlas právě pro až militantní fanatismus jeho bílých koní. Vehemence, s jakou je prosazován, má totiž evidentně zastřít jeho vážné nedostatky.

karel-horak
Stínový ministr spravedlnosti za LEV 21. Jeden ze zakladatelů studentské právní poradny při stávkovém výboru PFUK v listopadu 1989. Od počátku roku 1991 do roku 1994 působil v Litoměřicích na tamním okresním soudu, v roce 1992 byl jmenován soudcem. V období červen až srpen 1994 jej ministr spravedlnosti přidělil k mezinárodněprávnímu odboru Ministerstva spravedlnosti. Na počátku roku 1995 byl ministrem zahraničí jmenován do funkce generálního konzula ve Slovenské republice. Zastupitelský úřad – generální konzulát v Košicích – vedl až do listopadu 1997. Od roku 1998 do roku 1999 pracoval na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ve funkci ředitele odboru rezortní kontroly. Od září 1999 vykonává advokacii. Na III. Sněmu České advokátní komory v roce 2002 byl zvolen náhradníkem představenstva ČAK. Členem politické strany národních socialistů LEV 21 se stal v listopadu 2011. Kromě stínového ministra spravedlnosti je členem předsednictva strany, členem legislativní rady a 1. místopředsedou krajské organizace Praha.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.