Jak dopadnou předčasné volby v Nizozemsku?

Stále populárnější je v zemi tulipánů a větrných mlýnů i Socialistická strana (SP), která se nachází na politické ose nalevo od Strany práce. Vznikla na maoistických základech, avšak na konci devadesátých let se komunistické ideologie oficiálně zřekla. SP se kriticky vymezuje vůči celé nizozemské politické elitě, klade důraz na solidaritu a sociální spravedlnost, je pro posílení role státu v ekonomice a odmítá privatizaci zdravotnictví. Odmítá prohlubování evropské integrace, protože se obává, že to povede k expanzi neregulovaného kapitalismu. Předsedou SP je levicový radikál Emile Roemer, tvrdě hájící většinu populace postiženou drastickými úspornými optřeními. Heslem socialistů je „Ať platí bohatí, pro lidi práci a kdo pracuje, musí důstojně žít“. Na popularitě socialistům přidal i fakt, že si její poslanci – v souladu se zásadami levicové politiky – nechávají pouze necelou polovinu poslaneckého platu a přislíbili, že i pokud vstoupí do vlády, budou její ministři posílat polovinu svého příjmu charitě. Roemer tvrdí, že socialisté nejsou odtrženi od reality obyčejných občanů. Přirozenými spojenci SP jsou labouristé a Zelená levice. Aktuální preference přisuzují straně třetí místo a 13,4 %, což je oproti minulým volbám nárůst o 3,5 %.

Významně oslabuje dříve nejsilnější pravicová strana a nyní menší koaliční partner VVD – Křesťansko-demokratická výzva (CDA). Podle preferencí CDA po zářijových volbách definitivně přijde o pozici hegemona na pravici, jímž ostatně přestala být už v roce 2010. CDA má nyní podporu 8,4 %,což stačí pouze na páté místo. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) vedená Geertem Wildersem dosahuje s 12,3 % na čtvrté místo. Liberálně-centristické formaci Demokraté 66 (D66) by dalo hlas 7,7 % voličů. Významně oslabuje Zelená levice (GL), která by s aktuálními 2,9 % přišla o více než polovinu voličů z minulých voleb. Do parlamentu by pronikly ještě čtyři další malé strany – centristická Křesťanská unie (CU) s 4,2 %, Strana pro zvířata (PvdD) s 2,2 %, kalvinistická Reformní politická strana (SGP) s 1,5 % a seniorská formace 50PLUS s 0,7 %.

Z uvedených preferencí vyplývá, že po přepočtu na mandáty žádná koalice na bázi levice – pravice nebude disponovat většinou a v úvahu tak připadá buď menšinová vláda opírající se o podporu dalších stran nebo různé varianty „slepenců“ a duhových koalic, které se však kvůli programovým rozdílům mohou brzy rozpadnout. Sestavení vlády bude komplikovat především fragmentace politické scény – v parlamentu pravděpodobně zasedne 11 stran. Průzkumy jsou s drobnými rozdíly již několik měsíců konstantní a tak lze vycházet z předpokladu, že volby skutečně takto dopadnou. Nizozemsko by mohlo následovat osud sousední Belgie, kde se podařilo sestavit vládu až 540 dnů po volbách.