Malá polemička
Byl jsem pokárán, a díky za to, že občas používám „absolutní pravdy“, čili tvrzení, které odmítají odpor. Je-li tomu tak, kaju se. Absolutní pravda je neměnná a obyčejně mívá i nějakého toho majitele, takže on ji má a jiní ne. Je to osvědčený způsob jak mocensky ovládat společnost, případně jí pomáhat k nápravě inkvizicí, cenzurou a podobnými laskavostmi.
Výtka se objevila v zajímavém příspěvku pana Luise, jak se u nás anonymně podpisuje. Anonymita internetu má zvláštní hodnotu pro část uživatelů internetu. Chápou ji jako vymoženost, otevírá prostor svobodné diskusi, už tím, že se vyhýbá nátlaku autority titulů před a za jménem. Tam kde je tato debata slušná, jako u nás, u Vlka a na řadě dalších webů, je to přínosem. Ale mrzí mne, že nemohu „příspěvky Luis“ přímo oslovit, a tak to nahradím panem Ludvíkem.
V zásadě jde o reakci na moji reakci na energetického (a bankovního, finančního, ekonomického, kybernetického) odborníka Lubomíra Lízala, který doporučuje posílení jádra v české energetice jako pojistky bezpečnosti a stability energetické soustavy. Docenta Lízala (ČVUT) si nesmírně vážím hlavně pro podíl na rozvoji CERGE-EI, tedy společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR, na kterém vyrůstali společensky orientovaní (tedy nejen finančně) ekonomové. Zajímají ho systémová řešení, což je blízké našemu panu Ludvíkovi.
Vidím věci jinak, ale nejsem odborník, jsem jen novinář, i když mě kolega Pavel Bezouška, se kterým jsem spolupracoval na osvětových televizních pořadech pro mládež, rád ironicky prezentoval „jako odborníka na všechno“. Jádro jistě soustavu stabilizuje, běží furt, ale to platí jen když funguje. Mohou se objevit poruchy, nemusí to být hned havárie, a mohou se také zhoršit podmínky provozu, vliv má klima i stárnutí zařízení. Nemluvě o tom, že jádro je obrovsky nákladné, dokonce nevíme jak moc, protože všechny dopředu stanovené ceny a hůty výstavby byly překročeny.
Pokud jde o ta rizika, na příkladu Francie jsem poukázal na to, že extrémní letní vedra vysušila řeky, ze kterých se chladí reaktory, a někdy je nebezpečná i samotná vysoká okolní teplota, která nutí k omezení výkonu nebo odstavení reaktorů. To by se ve Finsku nestalo, ale tam se zase prohybají pod náklady výstavby třetího reaktoru v elektrárně Olkiluoto, kterou zahájili roku 2005, a teprve letos se začali pokoušet uvést reaktor do provozu.
Ale nechci tvrdit, že jádro je absolutně nepřijatelné. Zrovna teď bych podporoval prodloužení životnosti českých reaktorů, jen si proboha neuvazujme na krk žádné nové. Je to drahé ve srovnání s alternativami, prodlužuje to bezstarostné přehlížení extrémní energetické náročnosti české energetiky a vynucuje si to ochranu trhu před konkurenčními obnovitelnými zdroji a energetickou decentralizací. Je to výhodné z hlediska velkého byznysu, který vždycky najde způsob, jak z vlády vytáhnout nějakou podporu, ale je to nevýhodné pro občany, už jen pro ztrátu energetické svobody. Co by za ni dnes dali!
Rozlišme ale moje tvrzení a preference od věcného popisu reálné situace. Řeč byla o Francii, začněme tedy tam.
Francie nepoužívá jádro k balancování energetické soustavy, je to její základní zdroj. Podle údajů na evropském portále Energy maps v uplynulých 12 měsících francouzské jaderné elektrárny vyrobily 24,3 GWh elektřiny, to je 54,1 procent z celkové spotřeby. To je hodně, avšak – a to je taky důležité – výrazně méně než by mělo nabídnout obvyklých více než 70 procent instalované elektrárenské kapacity Francie.
https://app.electricitymaps.com/zone/FR
Vysvětlení nabízí třeba zpravodajství France24, které poukazuje na to, že stárnoucí elektrárny trpí korozí, kvůli které byla řada reaktorů odstavena. A k tomu se přidává ještě letošní problém s chlazením. Před týdnem tak stálo 24 z 56 reaktorů provozovaných státní společností EDF. Konkrétně v pátek bylo využito jen 37 procent instalované kapacity, necelých 23 GW výkonu. Situaci částečně zachraňovaly obnovitelné zdroje, tvořící 21 procent francouzské spotřeby elektřiny, přestože tam teď vítr moc nefouká. A také plynové elektrárny (11 procent), které zároveň nastavují cenovou hladinu francouzských elektrických účtů. Podstatná je informace, že Francie, která až dosud elektřinu vyvážela, je nyní jejím dovozcem.
Detaily dovozu elektřiny do Francie mám znovu z Electricity maps. V pátek byly největší francouzské dovozy elektřiny z Británie (7 procent spotřeby) a Španělska (6 procent). Dalších 5 procent bylo z Německa a 4 procenta z Belgie. Pokud tedy do zimy Francie znovu nenahodí pár svých zchátralých jaderných reaktorů, může mít pořádný problém.
V Česku v pátek dominovalo elektrárenské síti uhlí (40 procent spotřeby) před jádrem (28 procent). Obnovitelné zdroje jsou v Česku rozvinuty na hluboce podprůměrné úrovni (spíš téměř nejslabší v Evropě) a činily jen 9 procent spotřeby. Teprve z této mapy jsme však zjistil, že česká aktuální spotřeba elektřiny z plynových elektráren je vyšší než z obnovitelných zdrojů a činí stejný podíl jako ve Francii, tedy 11 procent. Nízký podíl obnovitelných zdrojů v české energetice je plodem obrovského zanedbání českých vlád, jak té Fialovy, tak té Babišovy, které ignorovaly možnosti nabízené už několik let evropskými směrnicemi a oddalovaly jejich přenos do českého práva. Dodnes. Teď za to krutě platíme.
Z české produkce bylo v pátek 14 procent elektřiny exportováno do Rakouska a 9 procent na Slovensko. Zatímco jaderná velmoc Francie je teď dovozcem elektřiny, zaostalé Česko je nadále jejím vývozcem. Bohužel i se všemi klimatickými důsledky. Avšak největším klimatickým strašákem Evropy je Polsko, které mělo v posledních 12 měsících 70 procent elektřiny z uhlí. Jenže tam už se probudili a zvedli podíl obnovitelných zdrojů, hlavně solárních a větrných, na 20 procent. Podíl nedostatkového a drahého zemního plynu pro elektrárenské vykrývání špiček tak mohli snížit pod 4 procenta.
V pátek bylo v Polsku oblačno, ale slušně foukalo, takže větrná energie pokryla přes deset procent polské spotřeby elektřiny. A Polsko k nám dokonce elektřinu vyváželo, z pohledu jejich produkce celkem asi 6 procent, z pohledu naší spotřeby přes 10 procent. Bylo to víc, než jsme toho dne vyvezli na Slovensko. Možná, že tam šla ta elektřina z polského větru. U nás je vítr zakázán, protože v Česku úředně nefouká.
Soustřeďme se na stabilizující funkci jaderných elektráren. Novináři to mají jednoduché s důvody, proč polovina francouzských reaktorů stojí, jsou zkorodované.
Skutečnost bude nepochybně pestřejší. Sada problémů, které mohou potkat stárnoucí jaderné technologie, je nad možnosti tohoto výkladu, ale pokusím se ji přiblížit jedním příkladem. Na pravidelné pražské konferenci o jaderné bezpečnosti, kterou organizují nevládní organizace, byl před lety prezentován případ z Belgie. Opatřili si tam citlivější diagnostické nástroje a objevili jimi dosud nepozorované praskliny v tělese reaktorů. Odborná debata nad novým problémem dospěla k závěru, že reaktory jsou nadále bezpečné, ale musí se provozovat v užším režimu, tedy v užších mezích tlaku a teploty. To však znamená daleko přísnější požadavky na dodávky chladicí vody a omezení v době letních veder.
Je možné, že ve Francii řeší podobný problém. Všechno stárne. Nedávno jsem to zjistil i na sobě, když mi vnuk, kterému jsem chtěl ukázat, jak běhají opravdoví atleti, přestal kývat, protože zmizel daleko přede mnou v lese. Velký podíl jaderné energetiky může zpočátku zajišťovat stabilitu energetické soustavy, ale po letech se karta obrací a stabilní jsou stále krutější výdaje na údržbu a obměnu drahých technologií. Francie to chce řešit metodou „více stejného“. Prezident Emmanuel Macron ohlásil už na jaře plány výstavby šesti nových velkých reaktorů. Dominanci jaderné elektřiny má zajistit také prodloužení životnosti stávajících jaderných elektráren. Je to holt vizionář, a ti si nekladou malé úkoly. Byť i vize někdy erodují, teď už Macron mluví o „konci věku hojnosti“.
Zajímavé je, co z toho mají samotní Francouzi. Podle čtvrtletního přehledu evropského trhu s elektřinou, který připravuje Evropská komise, činila v jaderné Francii v prvním čtvrtletí letošního roku průměrná velkoobchodní cena jedné MWh 230 euro, v Německu s Energiewende v pasti ruského zemního plynu 168 euro a v uhelném a jaderném Česku 198 euro. My jsme úzce navázáni na Německo, ale přikláníme se ke Francii. Asi to tak dopadne.
Přátelé, šijte do mě, vlast to potřebuje. Když bude nejhůř, jádro mě osvítí.
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 2529x přečteno
Komentáře
Pro Vladislav Černík:
ad "...Ani motor, který by dokázal vyvinout stejnou práci za třeba třetinu výkonu se nepodaří sestrojit...."
O něčem takovém jsem snil, doufal jsem, že to může nastat. Nu, počkáme, uvidíme.
https://www.garaz.cz/clanek/auta-historie-technika-o-novy-motor-ma-zajem-americke-ministerstvo-nabizi-vysoky-vykon-a-nizkou-vahu-21008855#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=autoweb.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=abtest196_discussion_timeline_varAA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Podle letmého náhledu [třeba https://energie21.cz/agrofotovoltaika-pohledem-pravnich-predpisu/ nebo přímo v zákonech] jsem nabyl přesvědčení, že jde více o důsledek rozporu energetického zákona se zemědělským a se stavebním zákonem, navíc je to umocněno našimi papežštějšími dotačními pravidly.
Protože však v EU agrofotovoltaika existuje údajně i v praxi, bylo by třeba prostudovat soulad pravidel dotační politiky naší s EU, nakolik by změna byla náročná.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Zaujalo mě, že (a zda?) "...musím žádat o vynětí pozemku ze zemědělské půdy..." podle stejného zákona jako platí pro nasázené větrníky u obcí, které z nich nic nemají, na zemědělské půdě. To budu muset patrně pracně dohledat, jestli se zde neměří pro vítr a slunce dvojím metrem (pokud ano, jako podpůrný argument by to něco málo zavážilo; pokud ne, jde patrně o speciální chápání stavby stožáru pro větrník a stavby (spíše jen konstrukce ve smyslu montáže) pro fotopanely), obojí ve vztahu k přilehlým zemědělským plochám. Nebo snad jde o to, že pro účely dotací nejde vyjmout část plochy bez nároku na dotaci a zbytek ponechat jako zem.plochu dotaci přístupnou? Nebo "úředník" vymyslel, že zastíněná plocha rovná se plocha zastavěná?
Pokud se mi zadaří, dám zprávu.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Děkuji,
předběhl jste mne, zatím co jsem nad klávesnicí zpytoval svědomí takto(přesto to tu ještě vložím):
Drobná omluva: Jsem si vědom, že pan Zbyněk Fiala jen citoval a zprostředkoval názory pana Lubomíra Lízala a že jeho postoj je rovněž jiný.
Jednak: v poslední mé reakci jsem ve skutečnosti nemířil na jeho palpost, ale jen na území pod kontrolou tohoto palpostu.
Druhak: Příspěvek: Boj absolutních pravd na život a na smrt NEBO odkrývání podstaty pravd?, k němuž pana Zbyněk Fiala vztáhnul polemičku malou, byl ve skutečnosti zamýšlen jako otevřený příspěvek (tudíž k němu ještě něco přidám), protože takových "absolutních pravd" je kolem plno.
Pan Zbyněk Fiala byl jen první, takříkajíc "po ruce" s (citovaným) tvrzením. K takovýmto podobným jeho tvrzením jsem měl již dříve výhrady "absolutní".
Tedy nic osobního.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Pane Ladislave, tenhle rozbor si uložím, je to skoro učebnice.
Pokud jde o ta česká velká omezení:
Akumulace velkými bateriovými bloky pro stabilizaci elektrické sítě je zatím vyhrazena jen pro provozovatele elektrárenského zdroje, prý je to boj o 6 miliard korun, které se tím daly utržit (loni), uvidíme, co s tím udělá energetický zákon. Tlačí se do toho samostatný podnikatelský obor, ale nabízelo by to příjmy i různým komunitním a dalším energetickým sdružením.
Panely na svislo - tady jsem měl na mysli agrovoltaiku, čili instalace na zemědělské půdě, kde mezi panely na mezích nebo mezi řádky pokračuje běžné farmaření. Zatím si musím vybrat, buď jsem energetik, nebo zemědělec, dohromady to nejde, jinak přijdu o dotace a musím žádat o vynětí pozemku ze zemědělské půdy. Problém je to nový, na energetický zákon je možná brzo, ale fakticky by to umožnilo znásobit instalace a v neposlední řadě také diverzifikovat příjmy zemědělských podniků zejména v zimě, díky sklonu panelů. Na fasádu to samozřejmě dát jde, pěknou instalaci má například UCEEB v Buštěhradě (ČVUT), ale tam se také angažují ve výzkumu agrovoltaiky.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Pan Ludvík se patrně cítí zahnán do defenzívy, takže jsem marně čekal, jestli se odhodlá k odpovědi. Buď nemá protiargumenty, nebo se v skrytu duše kaje. Vypadá to tak, že to zůstalo zase na mně. A tak tedy reaguji.
Problém je ovšem v tom, že polemička se rozrostla (úměrně složitosti námětu, potažmo předmětu sporu ale neúměrně původnímu impulsu) o příliš mnoho souvisejících faktů. Moje přispění vším, co považuji za důležité, by to tak ještě vice rozvinulo (ovšem jen do šířky, nikoliv do hloubky, k jádru věci - jak bych si přál) a stejně by nepřineslo rozuzlení. Takže to co mi rozostřuje pohled přes miřidla a mušku na cíl, zkusím ponechat do jiných příspěvků a zkusím vybrat a zdůraznit to, co mě zajímá nejvíce.
Předně se musím přidat k poděkování panu Ji(římu)B za perfektní přehled, o nejž se dá opírat. Cením si i upřímnou snahu pana Zbyňka Fialy o vyjasnění a argumentační vyfutrování "absolutní pravdy".
Nicméně:
Citovaný postoj "...odborníka Lubomíra Lízala, který doporučuje posílení jádra v české energetice jako pojistky bezpečnosti a stability energetické soustavy..." má stále formu absolutního tvrzení, ke kterému není důvodný podklad ani teoretický, ani praktický. A pomyslným telepatickým špagátem je s touto pravdou propojena druhá taková absolutní pravda, která osciluje ve veřejném prostoru i v této diskusi a sice ve smyslu "... je třeba zvyšovat podíl jádra (myšleno v energetickém mixu zdrojů)...", aniž by bylo stanoveno do jaké míry a proč není jiná varianta. Prostě zvyšovat. A tak se na pozadí těchto pravd šikují zarputilí obhájci a nesmiřitelní popírači rozvoje jádra. [ dlužno přiznat jako pozitivum, že v této diskusi nakonec vždy u každého z debatujících vysvitne, že jejich postoj není tak ustrnulý]
Tedy mé poznámky.
- (teoreticky) možná každý myslí něco jiného:
My plebejci rozlišujeme pojistku, železnou či mimořádnou rezervu, provozní rezervu, stabilizující podíl zdroje v mixu, rozhodující podíl zdroje (vždy pro nějakou konkrétní přednost, tj. investiční nenáročnost, cenu vyrobené MJ, pružnost, dostupnost techologie, paliva. bezpečnost provozu... při absenci významných obtížně řešitelných rizik).
Pan Lubomír Lízal to patrně nerozlišuje a používá jen jeden pojem.
- (teoreticky) pojistka bezpečnosti (očividně mluvíme o bezpečnosti z hlediska výpadku dodávky energie) není totéž co pojistka stability.
- (prakticky) pojistka je to ovšem relativní; uzavřený kohoutek s plynem všichni známe, ale embargo na dodávku paliva pro JE, či havárie, či ""problémy s chlazením"" nám zatím nic neříká; prostě pro nepředvídané (ačkoliv předvídatelné) okolnosti může každá pojistka selhat
- (prakticky) jako pojistka to "jistí" v minulosti i v současnosti více energetickou soustavu jiných zemí a teprve v druhé řadě naši [ kdyby zde diskutoval pan Volný, už dávno by na toto téma snesl z nedávné historie přehled toho, kolikrát naše přenosová soustava a ostrakizované jádro zachránilo rakouské či německé zelené ideály - možná, kdyby se tak nedělo, byly by tyto země dříve pevnou nohou na zemi)
- (teoreticky) pokud má být něco jako pojistka, je třeba znát:
Co konkrétně jistí? => Německé větrníky? Poddimenzované rakouské elektrárny? Výkyvy burzy? Politická rozhodnutí našich politiků? Platy energetické lobby? Naše větrníky (kolik jich cílově má být a kolik může být?). Naši distribuovanou FVE? Naše FVE solárních baronů? Nezaizolované stropy (nejlevnější a nejúčinnější dosud nevyužitá úspora energie - někdy i elektrické)? Podíl energeticky náročnějších výrob v subdodavatelské pozici (soustružení, frézování, svařování, těžké strojírenství) pro země hlásající bezuhlíkatou dobu (Německo)?
Jaká je velikost potřebné pojistky pro konkrétní potřeby? U každé pojistky nutno znát minimální a maximální hodnotu a tu zajistit.
Jaký je přehled variant pro splnění tohoto "pojistného" účelu? Vyjde z toho u nás jádro mezi ostatními zdroji vždy vítězně jako pojistka? Vyjde vítězně jen při určitém optimálním podílu?
Myslím že toto stačí. Já jsem uvedený kritický náhled na tuto absolutní pravdu agregoval nejednou do formy tvrzení, že výsledkem (jak teoreticky nejsprávněji tak prakticky s nejmenšími negativy) je vždy energetický mix zdrojů s jejich vypočtenými přibližnými zastoupeními v optimálním rozmezí a to tak, aby výpočet byl založen jak na splnění požadavků pojistek, rezerv, stabilizátorů i při vyšších než statisticky podložených výkyvech, tak na přizpůsobení spotřebě se zahrnutím úspor z titulu zateplení, z titulu změny struktury výroby a navýšení pro další rozvoj). Protože je pozdě, pozdě pozdě, je zbytečné hlásat že čím dříve, tím lépe.
Tedy místo cílení na posílení jádra v české energetice nebo opačně na jeho snížení navrhují "úpravu" podílu jádra na nutnou úroveň v určitém rozmezí, rovnocenně s úpravou podílu dalších zdrojů (Nikoliv podle direktivy z EU - pohleďme jen na pomíjivost těchto direktiv) podle stejného principu.
Rozmezí optima podílu jádra nemůže být stanoveno jinak než odborníky a nemůže být zpochybněno politiky. V případě známé hádavosti politiků může být jediný rozdíl provádění v tom, že rozmezí může být širší či užší - ale střední hodnota stanovená odborníky by měla být vždy dodržena (od ní se odvíjí motivace, dotace, sankce... aniž by došlo k přestřelení jako u solárního bussinessu v minulosti).
Ani v praxi potom nemůže nastat vývoj "odbukakbuku". Praxe také ukáže, že některá ze tří cest, vedoucích k tomuto optimu [ a)snížení, b)obnova či c)rozšíření podílu jaderné energie ] je příliš nákladná v krátkém časovém horizontu a pak lze postup jemně modifikovat.
Pak se bez uzardění podepíšu pod "... Jestli i po uspokojení oprávněných nároků obcí a individuálních uživatelů obnovitelných zdrojů podle těchto směrnic bude mít někdo potřebu stavět jaderný zdroj, ať to zkusí, ale za své...."
Je těžké nepokračovat a říci si že ...to už by stačilo... Ale musím. Přesto pár vět na okraj:
Každý z nás chodil do jiné školy. Třeba v té naší, pojem "absolutní" pravda (platná vždy bezpodmínečně) stavěli do protikladu k pojmu "relativní" pravda(to jest pravda podmíněná, tedy platná pouze za určitých podmínek, k nimž se vztahuje její platnost. Nositel, či hlasatel těchto pravd je druhotný. Ovšemže populisticky zaměřený hlasatel pravdy, poslušen svých posluchačů (určité úrovně), sáhne raději po pravdě absolutní, jelikož je (zamlčením podmínek platnosti) možné ji předložit jako návod na jednoduché řešení čehokoliv, zatímco jiný preferuje pravdu relativní a v zájmu největšího púsobku (účinku) na posluchače jen formuje do podoby jednoznačného tvrzení. Mnohdy mezi těmito dvěma "nositeli pravd" lze jen obtížně rozlišit.
Neporozuměl jsem úplně tomu, že "... Lze počítat s akumulací (zatím se nesmí(sic!) nelze využívat jiných bateriových systémů než u velkého zdroje),...". To platí obecně bez ohledu na dotace či jiné podmínky?
Podobně novinkou třeba je pro mne - zde okrajová informace - a sice, že "...panely na svislo...by mohly nejvíc pomoci. Zatím jsou zakázány...."(sic!).
Opravdu to je tak, že panely na nevyužitou jižní stěnu nelze beztrestně svisle namontovat (pochopitelně bez dotací a bez jakéhokoliv propojení s elektrickou sítí) za účelem temperování obytné části, popř. za účelem soukromého výzkumu ?
[ (kupř. panely z úvodního snímku příspěvku http://vasevec.parlamentnilisty.cz/sites/default/files/imagecache/primary_318x221/images/15248/svisly0-8_stupnu_fv_panel_pro_temperovani_budovy_2x400wp.jpg ) ]
Ladislav
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Rádo se stalo, pane Fialo.
Jen ještě doplním, že ten pán z videa vášnivě vyprávějící o tom, jak skvěle fungují kogenerační jednotky společně s FVE ve firmě Malfini v Ostravě - Technický ředitel Michal Seltenraich, dříve pracoval ve Vítkovicích v divizi Jaderné strojírenství jako výpočtář a zažil stavbu Temelína.
Jeden by řekl, to jsou ale paradoxy...
.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Pane JiB ., díky za obsáhlou analýzu, připojím se k vaší reakci na pana Černíka. S něčím souhlasím, s něčím ne, abych nenarušil ráz malé polemičky, ale cítím, že řadě věcí se věnujete pozorněji než já.
Přesto:
Možná, že zvonku vyzerá ten spor centrálníků a decentrálníků jako zápas Sparta - Slávia, ale i ten občas končí plichtou. Podstata věci je v tom, že fosil a jádro mají moc, zatímco decentralizace bojuje o prostor pro komunitní a podobná řešení. Získají tím peníze (budou platit sobě, ne vzdáleným centrálám) a svobodu (nejsou závislí na cenovém diktátu, který je výhodný pro úzký okruh subjektů na konci centralizovaného potravního řetězce). Konkrétně u nás chtějí decentrálníci jen to, co už bylo v EU vybojováno v podobě hned dvou směrnic o OZE a vnitřním trhu s energií. Jestli i po uspokojení oprávněných nároků obcí a individuálních uživatelů obnovitelných zdrojů podle těchto směrnic bude mít někdo potřebu stavět jaderný zdroj, ať to zkusí, ale za své. Případně za férových podmínek, které už nebudou mít formu souboje, ale kooperace. Rád bych tedy, aby plichtou skončilo i tohle.
Pokud jde o vybalancování soustavy, na straně OZE lze taky stanovit podmínky, ale k tomu potřebujete ty rovnoprávné komunity a společenství. Lze počítat s akumulací (zatím se nesmí, nelze využívat jiných bateriových sytémů než u velkého zdroje), s propojováním do větších celků, pestrostí zdrojů, řízením spotřeby, užitím vodíku a bůhvíčím ještě. Do tohoto výzkumu jdou obrovské peníze, drobně i u nás, jen se o tom neví, např na VŠB v Ostravě nebo v ČVUT. Němci teď formulují strategii navazující na postupný ústup od zemního plynu. Tady bych dal přednost ukončení války na Ukrajině a zvolnění vývoje, který je nevyhnutelný.
Problémem je klima. Musíme je respektovat, i když my sami ten tlak tolik nepociťiujeme, či spíše nevnímáme. Ale jinde vedro a sucho zabíjí, stejně jako mrazy v místech, kde je dříve nepoznali. Golfský proud vázne. Oceány se zakyselují. Hladina oceánů stoupá, byť zatím ne o 150 metrů, aby šplouchala i v Česku. Když budeme pálit uhlí, budeme to my, kdo za to může. Zkuste se do krve rozhádat se sousedy, a pak od nich něco chtít.
S větrem je to u nás směšné, byl poražen jako nejslabší článek konkurence, protože větrníky jsou ošklivé. Stožáry vysokého napětí, které zemi křižují, ošklivé nejsou. Jiný argument tu nebyl. Jádro sporu je však jinde. Někdo vtrhne na území obce, nasází mu tam obludy, desítky let pak vydělává, aniž by hnul prstem, a občané na to musí koukat a nemají z toho nic. Jiná věc by byla, kdyby tam měli investiční podíl. Za návrhy předkupního práva k části energetické investice v obci, kde se to má stavět, se už ve sněmovně řadu let lobuje, zatím bezvýsledně.
Fotovoltaice roste účinnost, jak jste správně přiupomněl, ale taky škála využití. ČVÚT a VÚKOZ u nás experimentují s agrovoltaikou, panely na svislo, na mezích, kde nebrání zemědělské výrobě. Mohou však být i na střeše a lépe využívat nízkého zimního slunce, kdy by mohly nejvíc pomoci. Zatím jsou zakázány. Je tam spousta problémů, třeba jak ochránit neoplocené eletrárny, ale není vůle je řešit.
Biomasa je v české koncepci rozvoje OZE preferována, což i těm pomalejším napovídá, že na tom asi bude něco špatně. Viděl jsem skvělou malou obecní kotelnu na štěpku s kombinovanou výrobou tepla a elektřiny, která může fungovat tam, kde mají obecní lesy. Je to mimochodem offset výzkumu ČVUT. Její účinnost bohatě vyhovuje vašim kritériím. A znovu, je v tom příjem pro obec i svoboda.
Kdysi jsme kvůli svobodě cinkali klíči na náměstí, takže svoboda má cenu, i když pak byla ukradena. Teď nám technologický vývoj nabízí získat trochu té svobody zpátky. Když však budeme hledat svobodu i ve vystoupení z EU, přijdeme o ten tlak směrnic ve prospěch komunitní energetiky a energetických sdružení. To by byla chyba. Pokoušejme se raději tu rozhozenou EU, která jednou pomáhá a častěji škodí, nějak srovnat. Nemá smysl klást si malé cíle.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Pane Černíku,
na řece Bečvě (na střední Moravě) je obec Ústí. Zde docházelo každoročně(!) k povodním. V podstatě zde byla zažitá pranostika, že léto nezačne, než se řeka nevylije z břehů do obce. Povodí Moravy zde provedlo, jak vy říkate "ekoklikatící" zásahy, kdy odbagrovalo protější břeh, uměle zde nasimulovali přirozenou rozlivovou zónu a letos se prvně, od provedení regulace Bečvy, v obci voda neobjevila...
Zkuste lidem žijícím v te obci povykládat do oči, jaký ekonesmysl jim u obce vytvořili... Přeji mnoho zdaru.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Pane Fialo,
jestli to nebude tím, že alespoň u nás se k tématu energetiky přistupuje jako k fotbalu buď Sparta a nebo Slávie, či chceteli Losna nebo Mažňák. Zatím jsme se ještě nedopracovali do stavu kdy většina pochopí, že v našich podmínkách bude nutné hledat kompromis, který bude nutné v čase proměňovat - evolučně.
Ono je to těžké. Příslušníci tradiční energetiky si hájí dobyté pozice, protože se nechtějí dělit o trh, zatímco nekritičtí prosazovatelé OZE si nejsou ochotni připustit limity jednotlivých techologií a společně s Berlínem přes Brusel tlačí na pilu podobně jako Bolševici při násilné kolektivizaci zemnědělství... Ono po 40 letech nakonec i to družstevní zemnědělství fungovalo docela dobře, teda alespoň v porovnání s dneškem, ale těch zbytečných škod co se napáchalo v padesátých letech, to byla hrůza. A podobně to vidím i zde.
Mám-li oglosovat jednotlívé možnosti které máme, tak bych to viděl zhruba takto:
Jde-li o Jádro,
tak je potřeba zachovat již vybudované bloky pro tzv. základní zatížení dokud to půjde. Velkou otázkou je, zda stavět nové či nikoli. Pokud by o stavbě měla rozhodovat stávající vláda, tak v žádném případě. To by dopadlo jako se stíhačkama. tzn. předražené, nefunkční a ještě k tomu pozdě od Westinghausu - NEBRAT!!! Podařili se dosadit do strakovky českého Orbána, který by byl schopen se udržet u moci po celou dobu přípravy a výstavby, pak by mělo smysl postavit nový blok v Dukovanech, kde bude končit životnost stávajících reaktorů.
Problém jádra je hlavně v délce výstavby a tím i ceně investice samotný provz je relativně levný. Ovšem k tomu aby se ty náklady vrátily je potřeba aby JE běžela nosntop. Tím však vytlačuje z trhu jiné zdroje. Navíc má velkou setrvačnost v řádu dnů. Nerozumí si tak moc s OZE jako je FVE a VE. Což bude podle mě hlavní důvod, proč proti jádru tak brojí prosazovatelé Greendealu, třebaže to takto naferovku nepřiznají. Ovšem pro základní zatíženi jsou JE velmi vhodné. do té % výše jako je nyní u nás máme, jsou naprosto OK. Samozřejmě jakožto tepelné elektrárny mají své limity v letním období, kdy je málo vody. Již jsem tady na to upozorňoval tuším že loni na podzim.
Sny o termojaderné fůzi přenechám těm, co již cca 30let věří, že do 30let bude vyřešena a připravena ke komerčnímu využití....
Uhelné elektrárny,
problém představuji emisní povolenky, které tento zdroj uměle prodražují. Což je problém, který by se měl řešit, ale jinak než vystoupením z EU to asi nepůjde. Uhlí potřebujeme hlavně pro teplárny. Mělo by se zachovat. Jen by mělo být limitováno, aby se spotřebovávalo alespoň většinově při kombinované výrobě tepla a elektřiny. Aby se minimalizovalo množství kdy je spalováno k výrobě EE v kondenzačním režimu. Samozřejmě v období dešťů, špatného počasí obecně, v noci i v létě možno také pálit v kondenzačním režimu. Řekněme, že výsledná bilance účinnosti elektrárny by měla v průměru za rok být více než 50%. např. Je potřeba si uvědomit, že uhlí je tuzemský zdroj, snižuje naší energetickou závislost naší zemně a právě při kogenerační výrobě je i relativně efektivně využitý.
Plynové elektrárny.
Výkonové charakteristiky paroplynek je předurčují k balancování elektrické soustavy. Mají velmi rychlý nástup z nuly do plného výkonu v řádu minut a jsou velmi dobře regulovatelné. Jasou tak velmi vhodné pro kombinaci s nestabilními OZE. Další výhodou je jejich relativně rychlá výstavba při relativně nizkých investičních nákladech.
Nevýhodou je jejich poměrně drahý provoz, který je dán zejména cenou paliva, která obzvlášť v dnešní době je extremní. Ovšem to neni palivem samotným ale současnou geopolitickou situací. pokud ta se nezmění, pak máme obrovský problém.
Osobně bych se však přimlouval pro větší zapojení kogeneračních jednotek, kde je vysoké procentou energetické efektivnosti. Jeden konkrétní příklad z reálné praxe:
https://www.youtube.com/watch?v=6cdikQJKNL0
Samozřejmě, točeno před současnou krizí. Do nynější situace se to moc nehodí. O důvod víc zasadit se o mírové řešení konfliktu na Ukrajině.
Plyn by se dle mého názoru měl hlavně využívat v domácnostech v kondenzačních kotlech, kde je energie velmi efektivně využívána s účinností blížící se 100%. Není důvod zatracovat, jen je potřeba urovnat vztahy s Ruskem tak, jak to dělají Maďaři.
OZE:
Voda,
je vinikající, když teče. Rychlý, pružný zdroj EE bez emisí s relativně vysokou účiností přeměny energie na EE. Problém je, že vhodných lokalit není mnoho a v našich končinách se toho moc už asi nepostaví. Pa Bůh zaplať za to co nám tu Bolševik stihl ve vodě vybudovat. Dnes by to patrně nešlo ani tam, kde by to bylo vhodné.
Vítr,
je u nás tabu. V pohraničních horích jsou vesměs všude CHKO, kde je to ze zákona o ochraně přírody zakázané a na Vysočině to blokuje kraj. Zbývá tak jen pár vhodných lokalit kde to vesměs blokují místní obyvatelé. Takže až na pár výjímek toho moc nepřibude, takže nemá velký smysl se zabývat charakteristikou.
FVE,
po solárním boomu 2009-10, má velmi špatnou pověst jež neodpovídá dnešní realitě. Dlužno dodat, že se o to postarali zejména zastánci tzv. tradiční energetiky. Navzdory škodám překvapivě policie nic nevyšetřila anikdo nebyl hnán k zodpovědnosti, přestože členové Fischerovy vlády o závažnosti problému očividně věděli a přesto nekonali.
Což dokazuje tisková správa MPO ze dne 24.8.2009 !
https://www.mpo.cz/dokument63703.html
Tedy v čase, kdy by bylo možné s problémmem ještě něco dělat, na program vlády se to však dostalo pozdě. čímapak to?! Kdopak byl v té době hlavním poradcem prmiéra Fischera?! A kdopak byl po ČEZu druhým největším investorem do FVE v r. 2010? Kdepak následně pracovně skončil tento šeforadce premiéra Fischera?!?!?!
Vzhledem k dnes již relativně nízkým investičním nákladům stojí za to výrazně zvýšit podíl tohoto zdroje na našem energetickém mixu. nesmí se to však přehnat. neboť vyrábí jen přes den, třebaže v čase energetické špičky a v průběhu roku má proměnlivou výrobu, v zimě vzhledem kdélce svitu a jeho nižší intenzitě vyrobí jen cca 1/10 toho co v létě. Ovšem v zimě je potřeba hlavně topit v domácnostech a zde se nabízí právě sinergie s kogeneračními elektrárnami (uhlí/plyn) kde se zužitkuje nízkopotenciální "odpadní" teplo z těchto elektráren.
Účinost v rozporu se zažitými kliše naopak v poslední době dramaticky stoupla účinnost panelů FVE a to o cca 1/3 na 20-22%. Což se lajkovi můžže zdát málo, ale zde je třeba si uvědomit, že ono "palivo" FVE dopadá na střechy domů tak jako tak. Bez FVE se ze 100% přemění na teplo, které nám navíc ohřívá podkroví, zatímco s FVE z něj odeberem 20-22% ve formě EE a navíc si ještě odstíníme část střechy, což v létě není vůbec zanedbatelný bonus. Že 80% energie se přemění na teplo na panelu nás tak vůbec nemusí trápit. Takže úšklebky nejsou na místě. Přece jen nelze porovnávat s účinností spalování zdrojů, které když vytěžíte a spálite, už nejsou.
Biomasa,
je neprávem osvobozena od emisních povolenek, kdy její emisní bilance je přesně opačná, než se započítává. Neměla by být vůbec povolena ke spalování v tepelných elektrárnách natož finančně dotována, jak tomu je nyní. Ale to si tradiční energetika vzít nenechá. Biomasa ve formě dřevoštěpky by měla být výhradně využívána k vytápění obydlí jakožto lokální zdroj. Spalování dřevoštěpky s účinností využití energie nižší 60% by měl být trestný čin. Předkladatel zákona o OZE Milan Urban by měl být za prosazení podpory pro spoluspalování biomasy v elektrárnách, které jedou jen v kondenzačním režimu veřejně pranýřován dle středověkého práva útrpného. Viz dopady zde:
https://www.youtube.com/watch?v=-O7qoSJR1iI
Bioplynky,
domnívám se, že na polích by se měly primárně pěstovat brambory, obilí, řepa a pod. pro nasycení lidí a zvířat a né suroviny pro bioplynky. Něco jiné ho jsou bioplynky na čističkách.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Začnu tím,a čem Zb. Fiala nepsal.
To je termojaderná fůze.
Jaderné elektrárny by měly svůj výkon zachovávat, ba mírně zvyšovat svůj podíl na energomixu zvyšovat
(o cca 5 - 10%) do doby, než se uvedou do chodu termojaderné elektrárny, čili tak cca 30let.
Vodní elektrárny se v Evropě už tak moc nepostaví, možná něco v Rakousku či v Norsku.
A ta Francie a nejen ona, měla u svých atomek stavět vodní přehrady.
Místo toho se začínají rojit Ekoklikatíci.
Kteří napřímený tok všelijak nechají rozklikatit. Ale v zabahněném územé s příslušným oderém si ale chatu nepostaví.
Při čemž budování rybníčků podél toků je vhodnější vyrianta, takový rybník se lépe čistí než zabahněná lesostep díky
díky roklikacenému občastoku.
Nějak nám naštěstí už příliš nerostou (aspoň v Česku ), vetrníky a slunečníky.
Nejsou levné a taky pořád nefouká a nesvítí, tedy tolik. Jejich účinnost také nějak dramaticky neroste, zvláště u solárů.
Cca 17% pri cca 25st. C.
Ostatně již se také zanalyzovalo, proč není vhodné soláry pokrýt Saharu.
A taky se musí onen proud z nich převést na střídavý a přetransformovat.
A pak vzniknou tzv. přetoky. Tak SE musí takovýto střídavý převést na stejnosměrný a udělat ne právě levné OBŘÍ úložistě z Li-baterií. To taky není zadarmo.
Přečerpávačky horko těžko dosáhnou účinnost 70%, ale ony vodní nádrže jsou kapacitně omezené,
A taky terénů pro další "Dlouhé stráně" je dost málo.
Plynové elektrárny byly drahé již před energetickou krizí.
A další věc úspory. Zde po zavedení ledek si někteří (snad?) mysleli, že se objeví nějaký "podobný" úsporný princip.
který dovolí snad úsporně vařit.
Ani motor, který by dokázal vyvinout stejnou práci za třeba třetinu výkonu se nepodaří sestrojit.
Jedině u nich trochu poklesla váha díky magnetům z lanthanidů.
A jsou tu i úsporkáři, kteří chtějí topit na 17st. C a do potrubí hnát teplou vodu na 40 st. Prý proč ne, když se dá prát i na 30st.
Těm nutno vzkázat, že s plísní na stěnách a Legionellou v potrubí se pak bojuje ÚPORNĚ.
Uhlího taky ubývá a kvalita zbylého taky neroste.
Takže prosím Zbyňka, aby to nějak "protinázoroval".
Předtím ho však prosím, aby se nenechal osvěcovat nějakými (s/S)ieverty.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.