Waltzovo odvolání: Co bylo jeho skutečnou příčinou…

Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odvolat svého poradce pro národní bezpečnost Michaela Waltze bylo výsledkem pomalu se hromadící frustrace z bývalého důstojníka Zelených baretů, který byl vnímán jako mnohem dychtivější k použití vojenské síly než jeho šéf v Oválné pracovně.

Waltzův osud začal být pečetěn tím, že v březnu zařadil novináře do citlivého skupinového chatu na platformě Signal. V pátek však uvedli vysocí úředníci a Trumpovi poradci, že se s dalšími vysokými představiteli střetával, a to i ohledně toho, zda podniknout vojenské kroky proti Íránu.

Tato epizoda vedla některé vysoce postavené úředníky Bílého domu k otázkám potřebnosti tradiční Rady národní bezpečnosti a spokojeně ponechali ministra zahraničí Marca Rubia, kterého Trump ve čtvrtek jmenoval Waltzovým prozatímním nástupcem. Toto rozhodnutí pravděpodobně oslabí instituci, která hrála významnou roli při formování zahraniční politiky moderních prezidentských období. A odsunulo to na vedlejší kolej klíčovou postavu v Bílém domě s dlouholetou historií upřednostňování vojenské intervence, uvedli úředníci.

Trump nominoval Waltze na svého velvyslance při OSN, takže zůstane ve vládě.

Waltzovy problémy se časem nahromadily a šéfka kanceláře Bílého domu Susie Wilesová měla stále větší pocit, že se na funkci nehodí, uvedl v pátek vysoký úředník Bílého domu, Trumpův poradce a jedna další osoba obeznámená s touto záležitostí. Tito lidé a další hovořili o interních personálních záležitostech pod podmínkou anonymity.

Waltz ale také Trumpa rozrušil po návštěvě Oválné pracovny izraelského premiéra Benjamina Netanjahua začátkem února, kdy poradce pro národní bezpečnost zřejmě sdílel přesvědčení izraelského vůdce, že nastal čas k útoku na Írán, uvedly dva zdroje.

Zdá se, že Waltz se před schůzkou izraelského vůdce a Trumpa v Oválné pracovně intenzivně koordinoval s Netanjahuem ohledně vojenských možností proti Íránu, uvedly obě zdroje.

Podle jednoho z lidí „chtěl Waltz nasměrovat americkou politiku směrem, se kterým se Trump necítil dobře, protože se USA nepokusily o diplomatické řešení“.

„Dostalo se to k Trumpovi a prezident s tím nebyl spokojený,“ řekla dotyčná osoba.

Mluvčí společnosti Waltz na žádost o komentář nereagoval. Wiles také na žádosti o komentář nereagoval.

„Prezident stanoví program a je na jeho administrativě, aby tyto zásady zavedla. Všichni veslovali stejným směrem, a proto měl nejúspěšnějších prvních 100 dní v historii,“ uvedl v prohlášení po vyšetřování deníku Washington Post ředitel komunikace Bílého domu Steven Cheung.

Někteří členové administrativy se domnívali, že se Waltz snaží převážit nad vojenskou akcí a že jedná ruku v ruce s Izraelci.

Tato změna snižuje počet protichůdných vizí, které se objevují u prezidenta, jenž touží zanechat svou stopu doma i v zahraničí. Během svého prvního funkčního období neměl Trump jinou možnost než čerpat z tradičních republikánů, aby doplnil svůj Bílý dům. Nyní, díky širšímu generačnímu posunu v Republikánské straně, mladší kohorta nezná jako svého vůdce nikoho jiného než Trumpa.

Rubio, dočasný nástupce, pochází ze stejného tradicionalistického (a upřímně neoconovského křídla Republikánské strany jako Waltz. Podle úředníků se však ochotněji zbavil svých starých názorů a stal se důrazným mluvčím Trumpa.

Waltzovo odvolání přišlo v době, kdy se mu někteří další prominentní členové administrativy, včetně viceprezidenta J. D. Vancea, snažili hodit záchranné lano, uvedli v pátek dva vysoce postavení úředníci Bílého domu. Vance vzal Waltze v březnu na cestu do Grónska, které si Trump prý chce získat. Rozhodnutí vzít ho s sebou bylo částečně proto, aby se podpořil tento těžce potýkající se situace poradce několik dní poté, co deník Atlantic informoval, že Waltz neúmyslně zapojil redaktora časopisu do plánovacího rozhovoru o koordinaci vojenské akce v Jemenu, uvedl jeden z úředníků.

Viceprezident – který je v otázkách zahraniční politiky mnohem skeptičtější k vojenským akcím než Waltz – se také pokusil představit poradce pro národní bezpečnost dalším konzervativcům, kteří se přiklonili k Vanceově táboře, uvedl úředník.

Nakonec však Wiles a další členové vyššího vedení Bílého domu začali mít pocit, že Waltz se do Západního křídla – a zejména k Trumpovi – nehodí. Ještě před kauzou Signalgate byl poradce pro národní bezpečnost na tenkém ledě a někteří představitelé Bílého domu varovali, že by mohl být jedním z prvních vedoucích poradců, kteří budou vyměněni. Jeho přístup k citlivým diskusím o Signalu – který není uvnitř vlády schválen pro utajované rozhovory – mohl být konečným faktorem, přestože se udržel déle než měsíc poté, co byl případ zveřejněn, uvedli úředníci.

„Signal je schválená aplikace pro vládní použití a je nahrána na vládních telefonech,“ uvedla ve čtvrtek mluvčí Bílého domu Anna Kellyová a obecněji obhajovala Waltzovo používání aplikace.

V zahraniční politice, ale obecněji v průběhu svého prezidentství, Trump najal věrné stoupence MAGA na pozice, které v jeho prvním funkčním období připadly tradicionalistům. Kroky z tohoto týdne byly dalším posunem tímto směrem, nejenže odsunuly poradce, jehož názory se přikláněly k tradičním, ale také oslabily vliv Rady národní bezpečnosti tím, že dočasně předaly dohled Rubiovi.

Waltz byl pro tuto roli vždy překvapivou volbou. Ačkoli byl loajální k prezidentovi, jeho preference v zahraniční politice se přikláněly k jestřábím názorům. V otázce Ruska upřednostňoval tvrdý přístup k prezidentu Vladimiru Putinovi. Trump zvolil mnohem smířlivější přístup k Moskvě a Teheránu a v obou případech vyslal jako svého vyslance blízkého přítele Steva Witkoffa ve snaze o uzavření dohod.

J.V. Uprostřed jistých pochybností, kam hodlá Trump kráčet mimo jiné ve vztahu k Rusku a řešení ukrajinské otázky, tento příspěvek alespoň trochu působí konejšivě.