Výročí Palachova upálení

obrazek
18.1.2013 10:23
Před 44 lety, 16. 1. 1969, se upálil student filozofické fakulty a rodák ze Všetat Jan Palach. Svým zraněním podlehl o tři dny později. Svým činem chtěl vyburcovat společnost, která se měla v nadcházejících měsících ,,normalizovat". Jeho čin vzbudil velký ohlas v tehdejším Československu i zahraničí, neboť byl svým způsobem ojedinělý, i když při něm zemřel mladý člověk. Palach nebyl zdaleka jediným, kdo se odhodlal dobrovolně takto ukončit život. Následoval jej student J. Zajíc, delegát vysočanského sjezdu E. Plocek a další, o nichž se dnes již velmi málo mluví. Ze zahraničí uveďme případ R. Siwiece, který se 8. 9. 1968 upálil na Varšavském stadionu na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Nastupující normalizace velmi rychle utlumila mohutné vzepětí občanské společnosti, které bylo charakteristické pro období od ledna 1968 do srpnové vojenské okupace v roce 1968. Vysokoškolský student J. Palach měl za cíl vyburcovat svým činem uvadající aktivitu lidí a rozhodl se podstoupit oběť v podobě dobrovolného odchodu ze světa v podobě lidské pochodně č. 1, jak se sám nazval. 

I když z dnešního pohledu se nám může zdát, že jeho oběť byla marná, není tomu tak. Společnost si uvědomila, že Palach vnímá události kolem něho mnohem citlivěji a že se nikdy nesmířil s pobytem invazorů na československém území. Dokladem budiž účast několik desítek lidí na Palachově pohřbu, který se konal 25. 1. 1969.

Palachova oběť tak v symbolické rovině uzavřela éru obrodného procesu, který byl násilně přerušen 21. 8. 1968 invazí států Varšavského paktu.

   


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

novotny

Vzpomínám si na to jako desetiletý kluk, bylo to smutné, lidé se většinou báli to nějak komentovat. 
Bohužel dnes je živých lidských pochodní desítky za rok, zejména na Ostravsku, už se o tom ani nepíše, pro novináře není zajímavé, že se někdo kvůli špatné sociální a finanční situaci na zahradě polije benzínem a upálí.