Soud konstatoval: Soukup z TV Barrandov lže

Od června až do prosince 2018 vedl moderátor, ředitel a majitel TV Barrandov Soukup ve svých několika pořadech lživou kampaň proti mé osobě. V průběhu posledního roku, po podání mé žaloby na Soukupovu TV Barrandov, proběhlo několik jednání soudu a dokazování, které, pokud jde o mě, bylo postaveno striktně na faktech. Obvodní soud pro Prahu 5 ve svém rozsudku ze včerejšího dne (25. 5. 2020) konstatoval prakticky ve všech zmíněných případech, které byly součástí mé žaloby, že Soukup lhal.

Soukup lhal především ve vztahu k hospodaření První městské banky (PMB), když tvrdil, že jsem tuto banku vlastně vytuneloval. U soudu po předložení výročních zpráv PMB za léta 1998 – 2000, dále rozhodnutí Zastupitelstva hl. m. Prahy a Rady zastupitelstva jsem zdokladoval, že hospodaření PMB bylo deformováno v letech 1993 – 1998 poskytováním chybných úvěrů a nákupem nekvalitních cenných papírů ze strany tehdejšího managementu. Já jsem se ovšem stal předsedou dozorčí rady PMB až v lednu 1999. Postupně jsem se svým týmem PMB vyčistil od toxických aktiv a po celé řadě velmi složitých operací jsem připravil banku s majoritním majetkovým podílem města Prahy k prodeji strategickému partnerovi. Tím byla PPF. A město Praha dodnes má v nástupnické bance PMB, která dnes působí pod názvem banka PPF 6,7% akcií. A protože tržní hodnota PPF banky je v současnosti cca 20 mld. Kč, má město Praha v této bance aktivum v hodnotě cca 1,3 mld. Kč.

Dále k výstavbě skleníku Fata Morgana, kde byly mnohonásobně překročeny rozpočtové náklady a kde Soukup ve svém pořadu připisoval odpovědnost za to mé osobě, soud rozhodl, že se jedná o lež. V městské radě totiž existuje resortní odpovědnost za čerpání rozpočtových nákladů v rámci rozpočtu města. Za tuto oblast rozpočtu odpovídal jiný člen rady. Soud shledal lživými také Soukupovy výroky vztahující se k finančnímu daru ve výši 250 tisíc Kč od společnosti Velantis straně LEV 21 – Národní socialisté v době, kdy jsem byl předsedou této strany. Tuto částku měl podle Soukupa předat ústřednímu tajemníkovi strany LEV 21 v roce 2012 v té době „tři roky nezvěstný Jiří Melichar“. Tato lež byla doložena naprosto jednoduše náhledem do výpisu z obchodního rejstříku. Společnost Velantis v roce 2012 zastupoval jiný člověk.

Byly konstatovány také jako lživé výroky Soukupa týkající se zabezpečovacího systému MATRA v pražském metru.

A stejně tak soud odmítl dehonestující urážky Soukupa k mé osobě.

Do tří dnů se má Soukup omluvit, zaplatit náklady řízení a finanční satisfakci mé osobě a eliminovat  z archivu pořadů TV Barrandov  všechny soudem určené lživé  výroky.

V příloze tohoto článku uvádím podrobnější vysvětlení k jednotlivým bodům mé žaloby:

Materiál k žalobě na TV Barrandov

Celý přístup advokátů J. Soukupa a jejich zdržovací taktika jsou postaveny na tom, že se vesměs jedná o Soukupovu lživou interpretaci událostí dávno minulých. Takže je samozřejmá věc, že nebylo jednoduché zajistit potřebné důkazy, které by ukázaly naprostou lživost Soukupových tvrzení.

K problematice PMB, a. s.

J. Soukup ve svých televizních pořadech v zásadě tvrdil, že J. Paroubek vytuneloval První městskou banku, a. s. a „tupě přihlížel“ jejímu rozkrádání. V příloze předáváme soudu výroční zprávy PMB, a. s. za léta 1998 – 2000. Z těchto zpráv jasně vyplývá, že hospodaření PMB, a. s. bylo deformováno v letech 1993 – 1998 poskytováním chybných úvěrů a nákupem nekvalitních cenných papírů ze strany tehdejšího managementu. To následně vyvolalo vytváření opravných položek k chybným aktivům, tedy k toxickým úvěrům a toxickým cenným papírům. To byly ty, které byly poskytovány (úvěry) anebo zakupovány (cenné papíry) První městskou bankou, a. s. v letech 1993 – 1998. V roce 1999 již nebyl, v době vrcholící krize českého hospodářství a také vzhledem k potřebě maximální obezřetnosti v hospodaření banky, poskytnut bankou žádný úvěr. Opravné položky vykázané v roce 1999 a 2000 v bilanci hospodaření banky tedy vyplynuly již z dříve poskytnutých úvěrů.

Jiří Paroubek se stal předsedou dozorčí rady (DR) PMB, a. s. dne 6. ledna 1999, jak ostatně konstatují přílohy dodané soudu protistranou. V příloze tohoto vysvětlení jsou uvedena všechna Usnesení rady hl. m. Prahy týkající se PMB, a. s. od poloviny roku 1998 do roku 2001. Dále jsou v materiálech uvedeny zápisy z DR PMB, a. s. z let 1998 a 1999. V zápisu z DR z 10. 2. 1999 je možné nalézt Rozbor klasifikovaných úvěrů a tvorby opravných položek k nim PMB, a. s. k 31. 12. 1998. Z tohoto materiálu vyplývá, že ke konci roku 1998 byly v bilanci banky evidovány pohledávky banky za klienty s klasifikovanými úvěry v celkovém objemu 1 700 285 000,- Kč. Z tohoto materiálu, tedy ze zápisu z DR PMB, a. s. vyplývá, že rozhodující většina pohledávek vznikla v letech 1993 – 1996 (1 274 806 000,- Kč) v letech 1997 – 1998 vznikly pohledávky ve výši 425 479 000,- Kč. V roce 1999 již v PMB, a. s. vznikly ztráty, jak ukazuje přiložený Komentář k ekonomické situaci (rozumí se: PMB) v letech 1997 – 2000 zpracovaný nástupcem někdejší PMB, a. s., a to bankou PPF pouze a jedině v důsledku tvorby rezerv a opravných položek. Podle účetních výkazů, které jsou v komprimované podobě promítnuty ve Zprávách o hospodaření banky za léta 1998 – 2000 (3ks zpráv), vykázala banka v letech 1997 – 2000 bilanční ztráty v důsledku čisté tvorby rezerv a opravných položek úvěrů ve třech letech:

Výše tvorby rezerv a opravných položek chybných aktiv v PMB, a. s. v letech 1997 – 2000

PMB dosáhla v letech 1997 – 2000 následující zisky (+) a ztráty (-):

Hl. m. Praha muselo odkoupit od PMB, a. s. v roce 2000 v zájmu vyčistění portfolia této banky od chybných úvěrů a dalších aktiv, jejímž bylo město Praha v té době majoritním vlastníkem, tak, aby bylo schopno nabídnout po vyčištění banky vstup do ní strategickému partnerovi a to odkoupením klasifikovaných pohledávek v objemu 1 922 000 000,- Kč.  Prakticky stejný postup, ovšem ve velkém, jako v případě PMB, a. s., zvolilo hl. m. Praha, uplatnila vláda ČR při „vyčištění“ velkých českých bank na konci 90. let tak, aby je mohla nabídnout k prodeji strategickému partnerovi. Hl. m. Praha na základě návrhu poradců a auditorů tato chybná aktiva nabídlo formou veřejné soutěže následně k odprodeji, aby alespoň z části pokrylo ztrátu, která vznikla nezbytným nákupem portfolia klasifikovaných aktiv od PMB, a. s. v listopadu roku 2000 za 658,8 mil. Kč.

 Na tuto částku byl městu poskytnut úvěr s pětiletou splatností od společnosti CM Credit, a. s. s fixní úrokovou sazbou. Správou klasifikovaných aktiv a jejich následným prodejem získalo tak město zpět 424,3 mil. Kč. Všechny tyto operace jsou dokumentovány usneseními Rady hl. m. Prahy anebo dokonce usneseními Zastupitelstva hl. m. Prahy. Pokud to působnost těchto orgánů dle Zákona o hlavním městě Praze vyžadovala.

Navýšení základního jmění PMB, a. s. o 350 mil. Kč muselo město uskutečnit v roce 1999 proto, že za rok 1998 byla bankou vykázána ztráta ve výši 540 mil. Kč, která byla zčásti řešena pokrytím ze základního jmění banky, které pak bylo potřeba doplnit odpovídající částkou na nejméně 500 mil. Kč. Kromě toho PMB, a. s. musela navýšit své základní jmění tak, aby tato banka splňovala ukazatel kapitálové přiměřenosti stanovený pravidly ČNB. Můžeme říci zcela odpovědně, že pokud by tento problém nebyl řešen a město by nedoplnilo základní jmění PMB, a. s. na potřebnou výši, ČNB mohla okamžitě ukončit činnost PMB, a. s. a uvalit na ní nucenou správu. Město Praha ovšem mělo v bance v té době umístěna (prakticky již od roku 1994) svá mnohamiliardová depozita určená především ke splátce první emise obligací hl. m. Prahy z roku 1994. Tuto emisi obligací muselo ovšem město Praha zaplatit již v květnu roku 1999, jinak by Praze hrozil default. Tedy v té době hlavnímu městu Praha hrozilo značné reputační riziko, pokud by došlo k pádu PMB, a. s., ve které mělo město majoritu.  

Pozice Jiřího Paroubka byla v té době mimořádně složitá v tom, že měl vlastně řídit od počátku roku 1999 operace k záchraně PMB, a. s. a to jako náměstek primátora Prahy, zvolený Zastupitelstvem hl. m. Prahy v listopadu 1998 i jako předseda DR PMB, a. s. zvolený 6. ledna 1999. Cílem operací bylo:

-      Stabilizace banky a její ozdravení

-      Očištění banky od všech klasifikovaných aktiv z předchozích let

-      Navýšení základního jmění banky, aby toto odpovídalo znění zákona i pravidlům ČNB a ukazatelům, které ČNB stanovila pro banky (zejména ukazatel kapitálové přiměřenosti)

-      Všechny kroky, které byly v letech 1999 – 2001 v souvislosti s těmito a dalšími operacemi provedeny, jsou dokladovány usneseními orgánů hl. m. Prahy. V žádném případě se tedy nejednalo o individuální svévoli tehdejšího náměstka primátora Prahy a předsedy DR PMB, a. s., J. Paroubka

PMB, a. s. byla hl. m. Prahou rozhodnutím Zastupitelstva hl. m. Prahy odprodána v roce 2001 České pojišťovně, a. s. (ČP). Z prodeje majoritního akciového podílu města ČP, a. s. vytěžilo hl. m. Praha částku 513,6 mil. Kč.

Město Praha zakoupilo v roce 1993 rozhodnutím svého zastupitelstva Royal banku, která se po svém přejmenování stala První městskou bankou, a. s. za částku 392 mil. Kč. V příloze tohoto vysvětlení dáváme k dispozici rovněž Doplňující informace pro finanční výbor ZHMP k problematice PMB, a. s. ze dne 13. 5. 2004, který zpracoval odbor FIS Magistrátu hl. m. Prahy. V tomto materiálu jsou rovněž rekapitulovány příjmy a výdaje hl. m. Prahy v souvislosti s PMB, a. s. Tento materiál kvantifikoval ztrátu realizovanou v souvislosti s PMB, a. s. objemem převyšujícím 800 mil. Kč. Tato ztráta byla způsobena jednoznačně chybnými rozhodnutími managementu banky v letech 1993 – 1998 celkem 94 klasifikovanými úvěry. Ty jsou podrobně popisovány v zápisech z DR PMB, a. s. z let 1999 a 2000, které přikládáme. Hospodaření PMB, a. s. se již v roce 1999 oproti předchozímu roku rapidně zlepšilo, ale bylo stále ještě zatěžováno povinným vytvářením opravných položek k bankou poskytnutým klasifikovaným úvěrům v letech 1993 – 1998. V roce 2000 již banka dosáhla dokonce podle Výroční zprávy za rok 2000 zisku v objemu téměř 8 mil. Kč.

Cílem mé činnosti v PMB, a. s v letech 1999 – 2001 v pozici předsedy DR PMB, a. s. bylo nepřipustit již další ztráty a prodejem banky, tedy přesněji majoritního podílu města Prahy v PMB, a. s., se zbavit tohoto městského aktiva zatěžujícího hospodaření města. A to při minimalizaci ztrát, které městu Praha vznikly v důsledku chybného hospodaření banky v letech 1993 – 1998.

V současné době hl. m. Praha historicky vlastní v nástupkyni PMB, a. s, tedy v bance PPF 6,73% akcií. PPF banka vykazuje již dlouhá léta zisk ze své činnosti. V roce 2018 to bylo cca 2,2 mld. Kč. Tržní hodnota PPF banky dosahuje – podle vyjádření představitelů jejího vrcholného managementu – v současnosti cca 20 mld. Kč. Jinak řečeno, město Praha má v PPF bance (v nástupkyni PMB, a. s.) v současné době aktivum v hodnotě nejméně cca 1,3 mld. Kč. V tuto chvíli lze tedy říci, že v případě tohoto aktiva města v PPF bance by město mělo i přes zjevnou ztrátovost banky 1993 – 1999 v důsledku poskytování chybných úvěrů v letech 1993 - 1998 velmi slušný zisk z prodeje svého minoritního podílu v bance. Lze tedy říci, že se podařilo splnit všechny záměry, se kterými jsem šel do záchrany PMB, a. s., která byla počátkem roku 1999 oběma nohama v nucené správě.

Banku se podařilo nejprve stabilizovat, očistit od chybných úvěrů, připravit ji k prodeji strategickému partnerovi a podílet se i do budoucna na plodech její již plně profesionální správy strategickým partnerem. I tento poslední záměr se povedl v míře až překvapivé. Podíl města v bance PPF má velmi slušnou finanční hodnotu, která bude nejspíše ještě stoupat.

Kromě toho město prokázalo záchranou snad jediné malé české banky situaci, kdy nejméně deset českých bank v letech 1996 – 2000 skončilo v nucené správě, schopnost řešit mimořádně složitý finanční problém. To se pozitivně promítlo také mj. následně v hodnocení ekonomiky hl. m. Prahy ratingovými agenturami.

Zpracoval: Jiří Paroubek

K výstavbě skleníku Fata Morgana v Pražské botanické zahradě(PBZ)

V příloze těchto vysvětlivek přikládáme Usnesení Rady hl. m. Prahy ze dne 11. 9. 2001 a Usnesení Zastupitelstva hl. m. Prahy z 28. 6. 2001 a dále upozorňujeme na článek zveřejněný na iDnes Zprávy pod názvem „Skleník v Troji zastupitelé nechají dostavět“. (na uvedený článek se odvolala dokonce protistrana). V článku je uvedeno mj.: „ Náměstek Švec je pověřen, aby jednal se státními orgány a jinými organizacemi o příspěvku na tuto stavbu. Několikanásobný rozdíl mezi původními a současnými odhady nákladů vysvětlil tím, že selhaly kontrolní mechanismy, které jsou na radnici a které měly avizovat významnou změnu finančních potřeb“. Také radniční tisk z 11. 9. 2001 je uveden předkladatelem, náměstkem primátora Švecem. Zjednodušeně řečeno za realizaci skleníkového areálu Fata Morgana PBZ odpovídal tehdejší náměstek primátora Ing. Petr Švec.

K výrokům vztahujícím se ke společnosti Velantis

Pokud jde o společnost Velantis, tak tato společnost s ručením omezeným věnovala po vzniku strany LEV21 – Národní socialisté finanční dar ve výši 250 000,- Kč této straně. TV Seznam již v březnu 2017 ve svém rádoby investigativním pořadu uvedla nepravdivé informace týkající se toho, že měl tuto částku předat ústřednímu tajemníkovi strany LEV21 v roce 2012, v té době „tři roky nezvěstný Jiří Melichar“. Ve své reportáži TV Seznam předvedlo známé duo Kubík – Slonková údajnou Melicharovu fotografii. Každý soudný člověk se při pohledu na individuum na této fotografii, které bylo zarostlé a neučesané, musel zděsit. Na mé požádání, v březnu 2017, ústřední tajemník strany LEV21 prověřil darovací smlouvy a zjistil, že jednatelem firmy a dárcem peněz do pokladny LEV21 byl někdo úplně jiný nežli ono zarostlé individuum. Prostě celý příběh byl Kubíkem a Slonkovou zcela vyfabulovaný. Byla to nehorázná lež. V té době jsme se obrátili několikrát na TV Seznam, prostřednictvím mého advokáta JUDr. Poledníka z důvodu uvedení věci na pravou míru, což se však dosud nestalo. V současné době se domáhám této satisfakce soudní cestou. Pokud chtěla ovšem TV Barrandov získat oponentní stanovisko k této věci, mohla se seznámit s mým článkem na serveru Vaše věc pod názvem „Pracují Kubík se Slonkovou pro MUDr. Chocholouška?“. Tam jsem uvedl věci na pravou míru. Pokud protistrana uvádí ve svém vyjádření vlastně desítky jakýchsi často podivných informačních zdrojů ze zcela okrajových médií, mohla si dát práci vyhledat také tento můj článek, který uvádí věci na pravou míru.

Pracují Kubík se Slonkovou pro MUDr. Chocholouška?

Známí konspirátoři a vykonavatelé mediálních poprav, dříve exponenti MfD, Kubík a Slonková, došli k názoru, že si musí posvítit na financování strany LEV 21, které jsem byl nějakou dobou předsedou. Činí tak poněkud se zpožděním. Předsedou této strany jsem byl od závěru roku 2011 do 31. 12. 2014. A hlavní sponzorské dary strana získala v roce 2012 či 2013.

Je pravda, že jsem byl předsedou této strany jak tvrdí oba "soukromí vyšetřovatelé", avšak za otázky financování strany odpovídal ústřední tajemník Lva 21 J. Andres, který je samozřejmě schopen odpovědět, pokud by o to měli Slonková s Kubíkem skutečný zájem, na všechny otázky, které se týkají financování této strany a všech darů a příspěvků, které tato strana za dobu své existence obdržela… A J. Andres je ústředním tajemníkem strany LEV 21 od roku 2011 až dosud.

Kubík se Slonkovou mě v jeden podvečer počátkem března bez předchozího ohlášení „přepadli“ před mým domem ve Velké Chuchli a snažili se ze mě vymámit rozhovor týkající se pravděpodobně otázek kolem financování strany LEV 21.

Rozhovor jsem samozřejmě odmítl, a to ze dvou důvodů: 1. Po těch letech si věci nepamatuji. 2. Také proto, že ve vedení strany LEV 21 za ně odpovídal, jak jsem výše uvedl, někdo jiný (ústřední tajemník strany J. Andres).

Strana LEV 21 řádným způsobem odevzdávala své výroční zprávy, a proto jsou všechny, naprosto všechny, údaje o finančních darech, poskytnutých straně LEV 21 plně dohledatelné. A není v nich obsaženo žádné „tajemství“.

Pokud jde o občanské sdružení Sdružení Pomoc pro budoucnost našim dětem, jehož předsedkyní byla moje bývalá žena Zuzana, jistě všechny potřebné informace k jeho financování poskytne současný šéf tohoto spolku, pan Syrový, který si i v době, kdy byla má bývalá žena předsedkyní, od ní nechal potvrdit plnou moc k tomu, aby vyřizoval všechny finanční záležitosti tohoto sdružení a podepisoval všechny dokumenty pro finanční úřad. To, že bych snad byl jakýmsi garantem pro získávání peněz tohoto sdružení, naprosto odmítám. Je to výmysl Kubíka a Slonkové. Prostě prefabrikace. Samozřejmě nevím, v jakém stavu je zařízení, které chtělo občanské sdružení pro potřeby dětí z dětských domovů rekonstruovat, ale domnívám se, že pokud ve špatném, pak prostě k provozu tohoto zařízení chyběly peníze z finančních darů, kterých se již nedostávalo. Těžko vyčítat mé bývalé ženě nebo panu Syrovému, že pro sdružení nedostávali dary od nejrůznějších podnikatelů. Jiná sdružení a jiné nadace byly zřejmě pro poskytování peněz atraktivnější…

Kubík se Slonkovou svou účelovou prefabrikací předvedli jako obvykle pokus o skandalizaci. V tomto případě skandalizaci mé osoby. A jako velmi často, tak i v mém případě se jedná o operaci, která je zcela vykonstruovaná, mající za cíl jen jediné: skandalizovat mě… Je jen otázka času, kdy se ukáže, kdo na této mé skandalizaci má zájem.

V této chvíli pořad Kubíka a Slonkové na Seznamu zkoumají moji právníci, kteří mně navrhnou další právní kroky vůči pomlouvačům.

Jiří Paroubek

K případu Hotel Centrum, a. s. dle materiálu z dozorčí rady (DR)  PMB, a. s. z 10. 2. 1999

Podle zápisu ze schůzí DR PMB, a. s., společnost Hotel Centrum, a. s. byl dne 7. 2. 1996 poskytnut krátkodobý úvěr ve výši 75 mil. Kč. Takže pánové Šářec a Zeman, kteří v této kauze vystupovali a později byli odsouzeni Vrchním soudem, si zajistili úvěr zhruba tři roky před vstupem Jiřího Paroubka do DR PMB.

K výrokům vztahujícím se k systému MATRA a dalším zakázkám

Zakázka na zabezpečovací systém MATRA v pražském metru byla zřejmě poskytnuta rozhodnutím orgánu Dopravního podniku hl. m. Prahy, a. s. již v roce 1993. Od celé události tedy již uběhlo 26 let a J. Paroubek nebyl v té době jako opoziční zastupitel členem orgánu DP Dopravního podniku hl. m. Prahy, a. s. V příloze uvádíme rozhodnutí Rady hl. m. Prahy při působnosti valné hromady Dopravního podniku hl. m. Prahy, a. s. ze dne 23. 6. 1998. J. Paroubek se stal členem Rady hl. m. Prahy až v závěru listopadu 1998. Z důvodové zprávy k tomuto usnesení plyne mj., že zabezpečovací zařízení MATRA již v té době v pražském metru fungovalo a vedení města bylo připraveno, jako nejvyšší organ společnosti, jej modernizovat. Tato modernizace systému proběhla v následujícím období, jak je uvedeno v tisku Rady hl. m. Prahy č. 7776 ke zprávě o činnosti jednotného bezpečnostního systému HMP v r. 2000.

Pokud šlo o „miliardové zakázky po povodních“, kde Soukup naznačuje jakési nepravosti, řada z těchto zakázek musela být zadávána ihned po povodni bez výběrových řízení. Byly to zejména zakázky na opravu zatopených stanic metra. Málokdo si již dnes pamatuje, že v centrální části Prahy po povodni v srpnu 2002 byla zatopena významná část metra a sedm stanic bylo potřeba nemalým nákladem a hlavně rychle opravit a modernizovat. Protože na opravy přispěl jak český stát ze státního rozpočtu, tak Evropská unie, bylo čerpání těchto peněz následně kontrolováno a nebyly shledány žádné závady.

Tento závěr kontrolních orgánů Evropské unie může dosvědčit, případně doložit současná ředitelka Magistrátu hl. m. Prahy Ing. Zdena Javornická, která v době povodní byla zástupkyní ředitele Magistrátu odpovědnou za oblast financí. J. Soukup mylně také uvádí, že byl J. Paroubek v Radě hl. m. Prahy „ekonomickým náměstkem“. Není to pravda. Jiří Paroubek byl náměstkem pro oblast financí. Ekonomická oblast odpovědnosti by samozřejmě byla mnohem širší. Zahrnovala by například hospodaření nejrůznějších příspěvkových organizací. Za ně je ovšem v městské radě odpovědnost členěna resortně. Tak například radní pro kulturu byl (a zřejmě i je) odpovědný za příspěvkové organizace – kterými byly (a jsou) zejména pražská divadla. Jiný radní je v městské radě odpovědný za oblast dopravy a tedy i za činnost Dopravního podniku hl. m. Prahy. Další radní je odpovědný například za činnost Zoologické zahrady či Pražské botanické zahrady atd.

Neznám míru závad, o kterých hovořil ve svých pořadech J. Soukup, pokud jde o výběrová řízení – veřejné zakázky v oblasti veřejných staveb -. Ty naprosto nespadaly do odpovědnosti resortu financí a řídil je odpovědný radní. Pokud je mi známo, tento radní, Ing. Zdeněk Kovařík (a ani nikdo jiný), nebyl nikdy za údajné zjištěné závady trestně stíhán.

K hrubě urážlivým a osobním útokům Soukupa na žalobce

Soukup se ve svém pořadu vyjádřil takto: „Paroubek byl pro většinu lidí totálně nevolitelnou zatuchlou hmotou z kmotrovských časů ČSSD…“; „Lidé brali Paroubka jako“… „arogantního klauna s nulovým charisma…“. Pak je tu ovšem otázka, proč vlastně Soukup J. Paroubkovi věnuje ve svých televizních pořadech tolik drahocenného mediálního prostoru, když je J. Paroubek tak bezvýznamný a odpudivý, že se není potřeba obávat například jeho návratu do politiky.

Skutečnost je ovšem zcela jiná než to říká J. Soukup. J. Paroubek byl zvolen celkem čtyřikrát v komunálních volbách v letech 1990, 1994, 1998 a 2002 členem Zastupitelstva hl. m. Prahy. Ve dvou volbách do Poslanecké sněmovny v letech 2006 a 2010 byl zvolen s mimořádně vysokými osobními preferencemi členem Poslanecké sněmovny. V letech 2005 – 2010, kdy působil ve vysoké politice jako předseda vlády a předseda ČSSD (postupně se z ní stává volbami nejsilnější politické strany v zemi), patřil podle zveřejňovaných průzkumů veřejného mínění k nejlépe hodnoceným osobnostem české politiky.

K svobodě vyjádřit vlastní názor

Zástupce žalovaného uvádí několik článků, v nichž žalobce provedl velmi lehkou kritiku J. Soukupa a zdá se, že ji velmi obtížně snáší. V článcích není jediná lživá informace a není v nich uvedena žádná urážka. Ani žádné výrazy jako trumbelínství na adresu J. Soukupa či přirovnání k jakýmsi ptákům. To, že J. Soukupovi doporučuji čínské cvičení čchi – kung k tomu, aby se zbavil případných zdravotních následků svého působení coby boxera, vychází z mých vlastních zkušeností. Před zhruba třemi a půl lety jsem změnil životní styl a denně zhruba hodinu a půl věnuji čas čínskému cvičení čchi - kung. V tuto chvíli nemám ve svých letech (blíží se mé 67. narozeniny) v laboratorních ani v jiných vyšetřeních, kterým se pravidelně podrobuji, zjištěný žádný zdravotní problém. Je to tedy spíše upozornění ze staré známosti mezi J.Paroubkem a J. Soukupem.

O údajném vyhrožování žalobce žalovanému

Fantazie J. Soukupa i jeho právního zástupce pracuje naplno. Velmi urážlivými slovy konstatoval J. Soukup v jednom ze svých pořadů, že jej chci žalovat. V právním státě je přeci možné, aby člověk, pokud si myslí, že je o něm poskytována, a to mnohonásobně, lživá informace, toho kdo takové informace poskytuje dokonce ve veřejném prostoru, zažalovat. Pan Soukup by si měl zvyknout na to, že i když je majitelem televize a údajným miliardářem, že jsou lidé, kteří i když nemají takové zajištění, ani v médiích ani ve financích, jej prostě za uvádění lží budou žalovat. To je v právním státě zcela normální.