70 let od japonského útoku na Pearl Harbor

obrazek
7.12.2011 14:19
Přesně před 70 lety zaútočilo Japonsko na americkou základnu Pearl Harbor na ostrově Oahu na Havajských ostrovech. Jeho překvapivý útok měl devastující následky – byly poškozeno nebo zničeny 4 bitevní lodě, potopeny 3 torpédoborce, zničeno 188 letadel a ztráty na životech činily kolem 2 400 lidí. Američané měli velké štěstí, že v Pearl Harboru nekotvila žádná letadlová loď, což by pro USA mělo posléze ve válce s Japonskem fatální následky. Japonský přepad byl výsledkem dlouhodobě napjatých vztahů mezi oběma zeměmi. USA na tuto akci reagovaly tím, že druhý den vyhlásili Japonsku válku, čímž se druhá světová válka stala skutečně globálním konfliktem. Útokem na Pearl Harbor se Japonci zabývali již od jara 1940, avšak k provedení akce došlo až necelé dva roky po prvotních přípravách.

Japonci napadli mohutnou leteckou vlnou americkou základnu brzy ráno, aby byl efekt útoku ještě větší. Použili přitom i speciálních miniponorek, které mohly být nasazeny do mělkých vod přístavu v Pearl Harboru, aby potopily americké bitevní lodě – USS Arizona, USS Oklahoma, USS West Virginia. Celkem disponoval generál Nagumo, který útok vedl, 6 letadlovými loďmi, 9 torpédoborci, 2 těžkými křižníky, 23 ponorky, 441 letadly. Celkové ztráty Japonska byly vzhledem k charakteru útoku malé - 29 letadel, 55 letců zahynulo v přímém boji, bylo zničeno 5 trpasličích ponorek.

Příčin japonské agrese bylo více. V prvé řadě japonská rozpínavost a dominance v Tichomoří, Japonci obsadili v červenci 1941 dokonce francouzskou Indočínu, když využili momentální mocenské slabosti Francie v tomto regionu. Další důvod můžeme spatřovat ve zmrazení japonských aktiv v amerických bankách, v uzavření amerických přístavů pro japonské lodě a především v přerušení dodávek ropy pro Japonsko. Jak se ukázalo, byl po těchto opatřeních střet obou zemí nevyhnutelný. Navíc v říjnu 1941 došlo ke změně v japonské vládě, kdy ,,legendárního“ premiéra Konoe nahradil militaristický generál Tódžó, který se stavěl za vojenské řešení situace. Den po útoku vystoupil americký prezident Franklin D. Roosevelt a jasně deklaroval, že USA si tento zbabělý útok nenechají líbit a s okamžitou platností vyhlašují Japonsku válku. Záhy došlo k řadě střetů a potyček v tichomořské oblasti se střídavými úspěchy pro každou ze zúčastněných stran.

USA dokázaly vyhrát postupně dvě klíčové bitvy v následujícím roce - bitvu v Korálovém moři (květen 1942) a bitvu u Midway v červnu, kde došlo k obratu války v Tichomoří a Japonci utrpěli takové ztráty, že začali postupně vyklízet pozice. ,,Probudil jsem spícího obra“ prohlásil na začátku útoku na Pearl Harbor admirál Nagumo, a měl pravdu. Americký ,,spící obr“ dokázal významnou měrou přispět k celkovému obratu ve válce v Tichomoří, což bylo definitivně stvrzeno formálním aktem 2. 9. 1945 na bitevní lodi Missouri, kdy Japonci podepsali bezpodmínečnou kapitulaci, čímž skončila druhá světová válka ve světě.

Útok na americkou základnu inspiroval i hollywoodské filmaře. V roce 2001 natočil americký režisér M. Bay na téma tohoto amerického ,,traumatu“ výpravný velkofilm Pearl Harbor.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

antoninsebek

Docela mě překvapuje, že se tady neobjevil příspěvek, který zpochybňuje překvapivost onoho útoku. U všech takovýchto událostí to patří k bontńu.  Vždyť nepřipravenost základny na nenadálý útok byla až dětinská, signály radaru byly ignorovány a především: všech pět letadlových lodí bylo v té době na moři. Šifrovací kód byl prolomen, agenti z Japonska také varovali atd. Nejsou pro to ani po letech žádné důkazy, to vím. Faktem je, že (jak to jen napsat) ten útok "jednoznačně nezarmoutil" jistého Winstona Ch.