Volič, který rozhodil volby: úloha agentur

Zkusme předpokládat, že výsledky voleb byly upraveny třeba záměrně, třeba omylem nějakým počítačovým virem, který umožňoval třeba věnovat dva hlasy ze 100, které voliči dali ČSSD, jinému subjektu. Pokud lze vzít za základ právě vývoj sčítání hlasů v letošních volbách do PS ČR, tak tam lze najít velmi zajímavé anomálie v té volební statistice oproti roku 2010. V r. 2013 po sečtení 5-10% volebních okrsků ČSSD získávala maximum 22,24% odevzdaných hlasů, ale pak pozvolna klesala až na závěrečných 20% hlasů. Ale právě v tomto momentu začalo na síle nabírat ANO, které po sečtení jedné desetiny volebních okrsků dosáhlo 19% hlasů. Tato podpora na této úrovni zůstala až do konce sčítání, i když podpora ostatních stran podléhala turbulentním výkyvům. Čím byl nějaký volební okrsek sečten později, tak tím méně hlasů v něm získávala ČSSD, případně KSČM.
V roce 2010 si vývoj sčítání hlasů lze ilustrovat na následující tabulce.
Sečteno okrsků/ procent hlasů | 15:00 (10%) | 15:40 (25%) | 15: 55 (50%) | 16:30 (75%) | 17,16 | 17:42 (95%) | 18:00 (100%) |
ČSSD | 23,75 | 24 | 23,26 | 22,88 | 22,33 | 22,2 | 22,08 |
ODS | 18,84 | 18 | 19,11 | 19,57 | 20 | 20,1 | 20,22 |
TOP 09 | 13,83 | 14 | 15,09 | 15,66 | 16,4 | 16,5 | 16,70 |
KSČM | 13,64 | 13 | 12,26 | 11,84 | 11,5 | 11,4 | 11,27 |
Věci veřejné | 11,05 | 11 | 10,89 | 10,93 | 10,9 | 10,9 | 10,88 |
Pro pochopení významu čísel v této tabulce si lze uvést následující příklady. Ve Vojenském újezdu Březina na Vyškovsku žijí na 160 kilometrech čtverečních jen dva stálí obyvatel. A oba voliči přišli odevzdat hlas do volební místnosti v kasárnách ve Vyškově-Dědicích. „Jeden to sem měl dvacet a druhý pětatřicet kilometrů,“ upřesnila předsedkyně volební komise Emília Šebestová. V r. 2010 jen deset minut stačilo v sobotu po čtrnácté hodině volební komisi ve Šléglově na Šumpersku, aby spočítala hlasy. Volit totiž přišlo 23 voličů. V nejmenší obci na Olomoucku, která má 27 voličů, z nich přišlo k volbám 85 procent.V roce 2013 hlasy z prvního okrsku byly při letošních volbách do Sněmovny zveřejněny ve 14:19, o dvě minuty později než při vybírání poslanců před třemi lety. Přišly z obce Nelepeč-Žernůvka u Brna, kde vyhrála KDU-ČSL se zhruba 52 procenty hlasů před TOP 09 a ANO 2011. Komunisté v obci dostali tři hlasy, stejně jako Úsvit přímé demokracie, sociální demokraté dva hlasy jako Strana zelených, ODS žádný stejně jako devět dalších stran. V obci přišlo hlasovat 56 ze 75 voličů, volební účast tam tedy představovala přes 74 procent. Výsledky za volební okrsek č. 1 v obci Petrovice (okres Třebíč) byly převzaty ČSÚ, pracoviště v Třebíči, a započteny do dalšího zpracování 26. října 2013 v 16.15 h. obce Petrovice. Počet voličů zapsaných do výpisu ze stálého seznamu voličů a zvláštního seznamu voličů celkem - 334 osob. Počet platných hlasů pro všechny politické strany, hnutí a koalici celkem 208: Česká strana sociálně demokratická - 57 hlasů tj. 27,4 %, Strana svobodných občanů - 4 hlasy tj. 1,9 %, Česká pirátská strana - 6 hlasů tj. 2,9 %, TOP 09 - 16 hlasů tj. 7,7 %, Občanská demokratická strana - 2 hlasy tj. 1,0 %, politické hnutí Změna - 1 hlas tj. 0,5 %, Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová - 14 hlasů tj. 6,7%, Suverenita - Strana zdravého rozumu - 1 hlas tj. 0,5 %, Strana Práv Občanů ZEMANOVCI - 4 hlasy tj. 1,9 %, Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury - 25 hlasů tj. 12,0 %, Dělnická strana sociální spravedlnosti - 3 hlasy tj. 1,4 %, ANO 2011 - 30 hlasů tj. 14,4 %. Komunistická strana Čech a Moravy - 38 hlasů tj. 18,3 %, Strana zelených - 7 hlasů tj. 3,4. V Bohumíně mohlo přijít k volbám přes 18 tisíc oprávněných voličů. Sčítání hlasů se ve městě v 14:00 chopili členové 19 okrskových komisí, sčítání skončilo po 2,5 hodinách. Volební účast se v Bohumíně pohybovala kolem 52 %. Po dvou hodinách od uzavření volebních místností jsou průběžné výsledky v Libereckém kraji následující. Prozatím je sečteno 57,58 % volních okrsků, volební účast je 55,95 %.
Za dvě hodiny jsou sečtena sídla na úrovni bývalých okresů, za tři hodiny menší kraje, za čtyři pak ty největší kraje s nejvyšším počtem obyvatel, hlavně však s největšími volebními okrsky.
Procent Hlasů/sečt. Okrsků | 14:43 (1%) | 14:57 (5%) | 15:03 (10%) |
20% | 15,25 30% | 15,45 50% (500) | 16,15 75% (1000) | 18:00 100% |
ČSSD | 22,09 | 21,85 | 22,24 | 22,00 | 22 | 22 | 22 | 20,45 |
ANO | 16,04 | 18,09 | 18,22 | 18 | 19 | 19 | 19 | 18,65 |
KSČM | 17,65 | 18,08 | 18,00 | 17 | 17 | 17 | 16 | 14,91 |
TOP09 | 10,44 | 8,9 | 8,79 | 9 | 9 | 10 | 11 | 11.99 |
KDU | 8,59 | 7,99 | 7,75 | 6 | 8 | 7 | 7 | 6,78 |
Úsvit | 7,55 | 7,63 | 7,18 | 7 | 7 | 7 | 7 | 6,86 |
ODS | 6,55 | 6,27 | 6,28 | 6 | 7 | 7 | 7 | 7,72 |
O aktivním podílu centrálního mozku lidstva na výsledku voleb napovídá však vice druhá anomálie, tj. stabilní zisk ANO na počtu získaných hlasů ve výši 19%, který vydržel až do závěru hlasování, i když ten tlak na snížení toho podílu musel být enormní, protože do hry vstupovaly kraje s nejvyšším počtem voličů, v jednom z nich sice poměrně nevýrazně zvítězí ANO, ale v dalších buď TOP 09, nebo ČSSD. Např. v náhodně zvoleném volebním okrsku č. 582 v Praze 8 se k volbám dostavilo 686 voličů. Vyhrála tam KSČM, následována ČSSD. Do těchto územních obvodů se také koncentrují preferenční hlasy, jejichž sčítání je časově nejnáročnější záležitostí:
Praha: TOP 09 23,03 ANO 16,46, ČSSD 14,09%, ODS 11, 99%, KSČM 8,52%, SZ 6,45%, KDU-ČSL 5,46%;
Středočeský kraj: ANO 20,08%, 18,44%, TOP 09 14,64%, KSČM 14,41, ODS 8,85%, Úsvit 6,32%;
Moravskoslezský kraj: ČSSD 26,38%; ANO 18,07%, KSČM 17,53%, Úsvit 7,78%; KDÚ-ČSL 7, 24%, TOP 09 6,16%, ODS 5,45%, Jihomoravský kraj: ČSSD 22,94%, Ano 17,34%, KSČM 14,56%, KDU-ČSL 10,26, TOP 09 9,79%, ODS 7,01, Úsvit 6,49%),.
Poměrně velkou odolnost vůči výkyvům přízně ve vztahu k postupně se zvyšujícímu počtu aktivních voličů v jednotlivých volebních okrescích prokázaly v r. 2010 Věci veřejné, které si udržovaly po celou dobu sčítání hlasů podíl jedenáctiprocentní podíl. Také ve volbách v r. 2013 si další nová strana ÚSVIT získávala přibližně stejný podíl hlasů po celou dobu jejich sčítání. Respektive takto, po sečtení 10% hlasů se podíly všech stran ustálili, pouze ČSSD a KSČM ztrácely (téměř 5% hlasů), kdežto TOP O9 a ODS získaly (dohromady 3% hlasů)
Babišova kobliha
Při pohledu na vývoj sčítání hlasů je možné pochopit rozpaky pana Babiše nad neočekávaným výsledkem voleb, i když pro něj příznivým a potěšujícím. Možná, že začal se zamýšlet nad tím, zda jejich výsledek je poznamenán řízenou aktivitou počítačového viru, nebo rozptýleným rozumem voličů, kteří za prvé chtějí efektivní zhodnocení svého hlasu, tedy dávají šanci těm politickým stranám, které mají podle jejich znalostí šanci na překročení pětiprocentního limitu, za druhé pak chtějí slabou vládu, proto začnou upřednostňovat druhou nejsilnější politickou stranu, a právě proto v ní nechtějí vidět komunisty.
Lidové noviny 2.11. 2013: Nechceme znovu předčasné volby, říká Andrej Babiš
MF DNES 2.11.2013: Andrej Babiš: Jít do vlády je šílená představa
Právo 2.11. 2013: Babiš: Ať je premiérem Sobotka, já bych makal jako ministr financí
V rozhovoru pro Lidové noviny pan Andrej Babiš v hutné zkratce sdělil to, co jsem zde rozebral v sáhodlouhém seriálu šesti blogu“Kalouskův slalom mezi byrokracií a korupcí: prásk, křách a bum v r. 2011. Na otázku Martina Zvěřiny v Lidových novinách Ale ta vláda se potýkala s hospodářskou krizí, s propadem ekonomiky pan Babiš odpověděl: Nebyla žádná krize, tady krizi způsobil Kalousek, vůbec tomu nerozumí. Když krachli Lehman Brothers, on vzal rodičovskou, zmrazil důchody, navýšil daně. Všechno špatně, všechno naopak. On zabrzdil spotřebu, on nahnal lidi, že dali úspory do bank, on udělal spotřební daň na pohonné hmoty, takže všichni tankují mimo. On navýšil DPH na potraviny, proto kupují za hranicí. On ani netuší, co jsou finance, a Schwarzenberg papouškuje, jaký je skvělý ministr. On udělal všechno naopak. To jsou kecy, jaká krize? My tu máme krizi 23 let, protože tuto zemi řídí lidi, kteří na to nemají, kterým záleží hlavně na osobním prospěchu. A pan Babiš vstoupil do politiky jenom proto, že mu ty jeho koblihy a kuřata nešly na odbyt díky Kalouskovým nepodařeným experimentům s DPH atd.
O významu titulků v novinách
Výše uvedené novinové titulky přesně vystihují úvahy pana Babiše nad výsledky voleb. Ještě v r. 2011 na otázku Považujete ANO 2011 za důvěryhodný projekt, že byste se do něj zapojili? odpovědělo sice 29% respondentů kladně, ale 59% záporně, zbytek nevěděl. Podle Jaroslava Bicana v Deníku Referendum 7. 6. 2013 když nahlédneme do průzkumů agentury PPM Factum před posledními volbami, zjistíme, že Věci veřejné se v nich poprvé objevily až v srpnu 2009, kdy získaly 3,4 procenta, a přes hranici pěti procent se přehouply až v únoru 2010. Projekt ANO 2011 zaznamenal daleko rychlejší vzestup.
Je nutné upozornit, že kromě zdlouhavějšího pravděpodobnostního výběru prováděného agenturou Median formou osobního pohovoru, kde si tazatelé nemohou sami vybírat, koho se dotážou, u kvótního výběru provádějí tazatelé jiných agentur (CVMM, STEM, Ppm factum) předvýběr respondentů. Navíc Jedině Ppm factum používá při dotazování uzavřenou otázku, tedy předloží respondentům seznam stran. V případě předložení seznamu či karty s názvy stran je důležité jejich pořadí: strana zařazená na začátek seznamu bude mít pravděpodobně vyšší preference, než kdyby byla zařazena na jeho konec. Ppm factum pracuje s 850 tazateli, STEM se 600, Median s 1000 a CVVM se 700.
Podle Ppm factum v březnu 2013 by volby vyhrála ČSSD (66 mandatů), následovaná TOP09 (40) a ODS (32). KSČM měla získat 31 mandátů, SPOZ 16 a KDU-ČSL 15 mandátů. Ještě v dubnu, květnu a červnu 2013 tazatelská síť agentury PPM Factum vůbec ANO 2011 neidentifikovala na rozdíl třeba od Lidem (1,7%). Podle ní Úsvit ještě neexistoval, pro SPOZ mělo hlasovat 6,6% voličů, KDU-ČSL 7,5%, ODS 8%, KSČM 16,1%, TOP 09 15% a ČSSD 29,3% voličů. Na rozdíl od dalšího průzkumu, který je zaměřen poněkud ojediněle na průzkum stranických preferencí, není uváděn podíl nerozhodnutých voličů.
Pro ilustraci je možné uvést, že tato agentura ve svém výzkumu z 6.1, mapujícího preference voličů v prvním kole přímé volby prezidenta, poněkud přecenila poněkud oblibu Zemana a trochu více Fischera, ale podcenila výrazně oblibu Dienstbiera a ještě více Schwarzenberga. Ve svých odhadech se nejblíže strefila do volebního výsledku Zemana a Roithové, přecenila šance především kandidátů s nižší volební podporou (Sobotky, France, Bobošíkové, Fisherové) Z toho lze usoudit, že srdce a rozum respondentů její sítě preferuje středové strany. 10. března 2013 diskutoval v Otázkách Václava Moravce pan Babiš s panem Bártou. 19. března okomentoval v Lidovkách.cz pan Babiš článkem: Nelžu, a to ani pětkrát méně než Bárta.
Ppm.faktum realizovalo ve dnech 21.3. - 2.4. 2013 (publikováno až v červnu) výzkum Veřejnost a státní investice, v němž tazatelská síť této agentury prokázala svou velkou závislost na tom, o co se zajímají média. Podle závěrečné zprávy z výzkumu by stát měl investovat především na A) rozšíření a opravy silnic a dálnic (61%), C) budovy a vybavení škol, nemocnic apod. (55%), J) podpora domácností na lepší způsob vytápění (34%), I) úspory energií pomocí zateplování (33%); K) podpora obnovitelných zdrojů energií (19%), zadavatel nebyl uveden.
Respondenti si mohli vybrat ještě odpovědi: B) opravy a zkvalitnění železnic; D) budovy a vybavení státních úřadů; E) budovy a vybavení kulturních zařízení například divadel, muzeí apod.; F) výstavba a modernizace sportovišť pro domácnost; G) výpočetní technika zlepšující služby pro občany; H) zvýšení platů státních zaměstnanců;
Asi pouhou náhodou se objevily právě tehdy v tisku (Halo noviny 15.3.2013) s odvoláním na ČTK) informace o studii Potenciál úspor energie v budovách společnosti Porsenna. Podle článku Mnoha domácnostem hrozí energetická chudoba studie jako řešení navrhuje, aby stát pokračoval v podpoře oprav domů pro bydlení a tuto pomoc v budoucnu ještě zintenzivnil. Cílem by mělo být, aby v roce 2030 bylo zateplených až 80 % všech bytů. Podle výpočtů ve studii by zateplení všech budov pro bydlení do roku 2030 vyšlo na jeden bilion korun. Hnutí Duha, které předloni navrhlo, aby stát na energetické renovace budov, jako je zateplování, výměna kotlů nebo zavádění solárních systémů mezi roky 2013 až 2020 ročně vynakládal 16 miliard Kč, nyní zveřejnilo studii, podle které by taková podpora vytvořila dodatečný hrubý domácí produkt asi 253 mld. Kč a 31 000 stabilních pracovních příležitostí a také ročně dodala veřejným rozpočtům navíc 12,5 mld. Kč. Podle článku zavěšeného na idnes Řadě domácností hrozí energetická chudoba, přecházejí na vlastní zdroje, publikovaného na idnes tentýž denvarování studie společnosti pro energetické audity Porsenna donutila některé domácnosti i obce vzít situaci do vlastních rukou. Den předtím byl publikován na idnes článek Studie: polovině domácností hrozí energetická chudob.
Případnému zájemci na příkladu tohoto výzkumu by byla schopná každá agentura demonstrovat, jak ovlivňuje respondenty pořadí otázek i případný, samozřejmě zcela náhodný zájem médií o téma právě probíhajícího výzkumu veřejného mínění.
Jak se vstupuje do voleb
V srpnu 2013 si objednalo ANO 2011 u agentury Ppm factum průzkum veřejného mínění, z něhož vyplynulo prostřednictvím dotazů prostřednictvím mobilních telefonů, že samotného zadavatele výzkumu by volilo v týdnu od 12. do 16. 8. 2013 5% voličů stejně jako SPOZ, o čemž masmédia pohotově informovala veřejnost. Pro Úsvit mělo hlasovat 2,%, KDU-ČSL 3%, ODS 6%, KSČM 9%, TOP 09 10% a ČSSD 21% voličů. Nerozhodnuto bylo 25% voličů, odhodlaných jít k volbám, Ppm factum. 26.6 byla uveřejněna informace, že Agrofert Andreje Babiše koupil vydavatele MF DNES a Lidových novin. Podle informace z 30. června Babišovo hnutí získává na jižní Moravě do voleb silné osobnosti. 8. srpna idnes zveřejnilo v rozhovoru s politologem Tomášem Lebedou jeho odpověď na přímou otázku, zda se ANO 2011 a ÚSVIT dostanou do Sněmovny: Bude záležet na kampani, bude záležet na penězích, které do té kampaně vloží. Je zřejmé, že třeba u pana Babiše peníze nebudou problém. Úspěch nelze vyloučit. 10. Srpna 2013 zveřejnil server Novinky.cz relativně obsáhlý článek o tom, že Babiš a Okamura uzavřeli pakt o neútočení.
12.8 zveřejnil server Aktualne.cz rozhovor s Andrejem Babišem Babiš: Budu ve sněmovně a napravím podvod kolem solárů. V úvodu k rozhovoru zaznělo sdělení, že zemi zaplavilo 750 billboardů hnutí ANO 2011 s tváří miliardáře Andrje Babiše takřka přesně v momentě, kdy se poslanci dohodli na rozpuštění sněmovny a předčasných volbách a že poradenská firma, kterou jsme na přípravu kampaně najali, dostane „success fee" (cílovou odměnu - pozn. red), pokud získáme 12 procent. 13. 8. Novinky.cz informovaly, že Volby slibují ostrý souboj: Babiš se utká s Kalouskem.14.8. tentýž server publikoval rozhovor se samotným Andrejem Babišem pod titulkem Babiš: Češi jsou šikovní, jen je řídí neschopní. Další informace si mohli přečíst na Novinkách.cz čtenáři až 23. 8, pod titulky: Ve středních Čechách se utkají těžké váhy, Kalouskovi a Babišovi se postaví Kuba a 29.8.Babiš získal novou posilu, do ANO vstupuje bývalý eurokomisař Telička. Už bylo jasné, že Sněmovna bude rozpuštěna (20.8.2013). Od 7.8. vládla vláda bez důvěry. ODS se rozštěpila. Začal proces s Davidem Rathem. Prezident Miloš Zeman začal druhý půlrok výkonu své funkce.
Podle volebního modelu téže agentury 19. září 2013 bylo ochotno ANO dát 11% voličů, Úsvit 2,5%, SPOZ měla získat přízeň 5, 1% voličů KDU-ČSL 6,7%, ODS 8%, KSČM 9%, TOP 09 13,8% a ČSSD 26,2% voličů. Oproti červnu se novým stranám podařilo získat 13,1% voličů, staré osvědčené struktury se líbily ještě stále 72,4% voličů. Oproti výzkumu v červnu tyto staré struktury ztratily podporu 9,1% voličů. Lze říci, že v průběhu léta 2013 vysávalo ANO také hlasy menších stran. Publikace výsledků průzkumu volebních preferencí v srpnu 2013 přinesla své první plody.
V červnu a červenci 2013 zkoumala volební jádro a potenciál politických stran agentura MEDIAN. Z výsledku výzkumu vyplynulo, že volební potenciál všech uváděných stran (ČSSD [40%], KSČM [22%], TOP 09 [20%], ODS [17%], KDU-ČSL [8%], SPOZ [7%], VV [6%] a SZ [5%] k uvedenému datu byl jednonásobně vyšší, v horším případě třetinový, než jejich volební jádro. Nakonec v říjnových volbách všem těmto stranám zůstali věrní pouze jejich pevní voliči, respektive vzali do úvahy jejich šanci dostat se do Sněmovny. Podle MEDIAN pouze 48% voličů šlo označit za pevné voliče. Podle volebního modelu k 15. červnu 2013 by získala přibližně ČSSD 38%, KSČM 18%, TOP 09 15%, ODS 12%, KDU-ČSL 6% a SPOZ 3% hlasů.
Podle srpnového výzkumu volební potenciál ČSSD klesl na 35%, TOP 09 zůstala na svých 20%, KSČM zaznamenala pokles na 19%, KDU-ČSL spolu s SPOPZ atakovaly 5% podporu, VV se propadly k 4%, a SZ ke 3%. Volební jádra levicových stran byla o něco stabilnější (přesahovala polovinu voličů) než v případě stran pravicových. Podle volebního modelu poklesla oproti červnu 2013 obliba ČSSD (32%) a KSČM (15%), KDU-ČSL (4%) , naproti tomu podpora TOP 09 (15%), ODS (14%) a SPOZ (5%) se přinejmenším stabilizovala.
V prvním kole prezidentských voleb tazatelská síť této agentury (průzkum 22.12. 2012) oproti volebnímu výsledku přecenila nejvíce šance Fischera, o hodně méně Zemana, podcenila velmi volební výsledky Schwarzenberga, ale už méně Dienstbiera. Zaměření její tazatelské sítě, respektive zvolenou metodu výzkumu veřejného mínění vede k tomu, že ve výsledku poněkud nadsazuje levostředové kandidáty. Podle srpnového výzkumu v r. 2013, provedeném před hlasováním o Rusnokově vládě měla ČSSD získat 32% hlasů, KSČM 16,5%, TOP09 15,0%, ODS 13,5,%, , SPOZ 5%, KDU-ČSL 4%, VV 3,5%, SZ 2,5%. Ostatní strany získaly celkem 9% hlasů. Idnes tento výzkum komentoval titulkem: Babiš na záda ODS nedýchá, avšak 41% voličů si bylo cela jistých svou volbou, 20 % téměř jistých, 26 nepříliš jistých a zbylých 14 % připouští, že vůbec nemají jistotu, komu svůj hlas vhodit. Voliči levice z roku 2010 byli odhodlanější svou volbu zopakovat než voliči stran z pravé části spektra. Z voličů ČSSD či KSČM se chtělo voleb určitě zúčastnit okolo 80 %. Z voličů ODS či TOP 09 z roku 2010 je o účasti určitě přesvědčeno jen zhruba 65 %.
Teprve ve výzkumu, publikovaném 21. října 2013 (sběr dat 16.9-16.10) respondenti této agentury konečně dokázali identifikovat hnuti ANO, jemuž přihráli 13% hlasů stejně jako TOP 09. V tomto modelu získala ČSSD 25,5% hlasů, KSČM 16%, ODS 8%, KDU-ČSL 6%, SPOZ 5% hlasů. Průzkum zaznamenal, že voliči VV z roku 2010 přešli ve velké míře k ANO, které rovněž zaznamenávalo nejvyšší rozdíl mezi volebním potenciálem (21%) a jádrem (7%). Voličská podpora ODS se rozpadla, její volební potenciál se omezil na cca 10% a volební jádro se redukovalo na méně než 5% voličů. Z hlediska volebního potenciálu se dostal Úsvit na úroveň 7%.
Stejně konzervativně reagovala na turbulence ve voličské přízni agentura STEM, Podle výzkumu z června 2013 hnutí ANO zaujalo 0,5% voličů, stejně tak Suverenita, VV 1,9%, SZ 3,7%, KDU-ČSL 4%, SPOZ 4,2%, KSČM 11,6%, ODS 12,7%, TOP 09 13,0%, ČSSD 26,3%. Žádnou stranu nechtělo volit 6,4% voličů, nějakou jinou stranu 4,5% voličů, nevědělo 10,7%.
Mezihra
Respondenti STEM poslali hnutí ANO na cestu vzhůru až 16. září 2013, kdy se svět dozvěděl, že oproti červnovému výzkumu se rozhodli prostřednictvím na otevřenou otázky odpovědět tak, že z 0,7% dávají svůj hlas Suverenitě, z 0,9% DSSS, z 1,6% Úsvitu, z 1,9% SZ z 3, 9% KDU-ČSL, z 5,1% SPOZ, z 5,2% ANO, z 7% ODS, 9,1 TOP 09, z 10% KSČM a 21,9% ČSSD, kterou během léta opustilo 4,4% respondentů, rovněž ztráty SZ i VV byly nezanedbatelné. Žádnou stranu nechtělo volit 9,1% respondentů, 20.2% neumělo odpovědět. Dle předvolebních odhadů výsledku v prvním kole prezidentských voleb STEM v prosinci 2012 výrazně nadhodnotilo výsledek Jana Fischera a stejně tak výrazně podhodnotilo výsledek Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga, poněkud lépe dopadl Jiří Dienstbier lze politickou orientaci tazatelské sítě jako konzervativně levostředovou.
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 3351x přečteno
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.