Poznámky k vývoji české ekonomiky ve 20. století: na prahu nového milenia: poptávkové a nabídkové faktory tvorby HDP

22.1.2011 10:29
Jak nám sdělil v novoročním projevu prezident republiky, „v letech 2004 – 2007 jsme nevyužili příznivé situace, abychom zahájili potřebné změny“. Podívejme se na vývoj české ekonomiky na počátku nového století prostřednictvím dobových komentářů a zpravodajství z r. 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie.
Z dnešního pohledu je o to zajímavější, co se snažil hlavní ekonom Patria Online David Marek navrhnout dne 5. dubna 2004 čtenářům v rozhovoru s Michalem Uryčem-Gazdou pro server ihned jako řešení problému, jak rychleji dohnat životní úroveň západoevropských zemí: "Snížit přímé daně a seškrtat výdaje rozpočtu“
Ale ta připomínka Irska v tom rozhovoru mě dnes dojímá téměř k pláči: 
 
hn: Kdy můžeme dohnat životní úroveň vyspělých zemích EU? 
Pokud se tempo růstu potenciálního produktu české ekonomiky zvýší na 3,5 procenta, mohly by se oba ukazatele vyspělosti, HDP i spotřeba domácností, mezi současnou evropskou patnáctkou a Českem srovnat za 30 až 40 let.
hn: Dnes je spotřeba českých domácností zhruba na úrovni 60 procent zemí unie. Na jaké úrovni jsme byli v roce 1990?
V té době dosahovala spotřeba na osobu 57 procent průměru EU, tedy stejně jako v roce 2002. Na začátku transformace totiž došlo k jejímu hlubokému poklesu o plus minus dvacet procent.
hn: Politici na počátku 90. let slibovali, že maximálně do 15 let doženeme vyspělou Evropu. Proč se to nedaří?
 Sliby, že doženeme západní Evropu do deseti či patnácti let, byly z říše fantazie. Odpovědný politik by neměl jenom snít, ale také žít nohama na zemi.
hn: Kdybyste měl možnost za celou vládu udělat jeden zásadní reformní krok, jaký by to byl? 
Jediný krok? Výrazně bych tedy snížil přímé daně a ruku v ruce s tím škrtal na výdajové straně rozpočtu. Na příkladu Irska je vidět, že to funguje.
hn: Pomůže Česku při dohánění ekonomické úrovně vyspělých zemí vstup do Evropské unie. Členství v EU nám pomůže, vezmeme-li si z integrace pozitivní prvky, jakými jsou volný obchod a pohyb osob. Zároveň existuje značné riziko, že si "dovezeme" také nešvary v podobě přeregulovaného trhu práce nebo nezodpovědné rozpočtové politiky. I když to už se nám asi povedlo.
hn: Jak vlastně ovlivňuje rostoucí vývoj spotřeby domácností zvyšující se dluh vlády?
Značnou část rostoucího zadlužení vlády generují štědré sociální transfery. Štědré jsou především vzhledem k finančním možnostem vlády. Tyto prostředky urychlují tempo růstu disponibilního důchodu domácností, a tedy i spotřeby domácností. Dá se říci, že české hospodářství je nyní v situaci trojího deficitu: schodkové jsou veřejné rozpočty, rodinné účty a běžný účet platební bilance.
hn: Které z nich je pro budoucnost nejvíce nebezpečné?  Zatímco finanční situace domácností, půjčky versus úspory, je i přes rostoucí zadlužení stále poměrně dobrá a udržitelná, s běžným účtem je to horší, ale vzhledem k finančnímu účtu platební bilance stále přijatelná. Třetí deficit, veřejné rozpočty, má k udržitelnosti značně daleko, a to i přes započatou reformu. V tomto smyslu je i růst životní úrovně příliš rychlý. Skrze rostoucí zadlužení si jej v podstatě půjčujeme z budoucnosti.důchodu domácností, a tedy i spotřeby domácností. Dá se říci, že české hospodářství je nyní v situaci trojího deficitu: schodkové jsou veřejné rozpočty, rodinné účty a běžný účet platební bilance.  
 
  Podívejme se však na celou situaci prostřednictvím suchých statistických čísel (tučně podtržené jsou roky, kdy reálnou hospodářskou ovlivňovala a mohla ovlivnit opatření politiky ČSSD, tedy uvažují přinejmenším roční zpoždění).
 
Vliv zahraničního obchodu na reálný HDP v procentech HDP
-3,9  0,3  0,7  (0,1  0,0  -1,4  -2,0  -0,6  1,3  4,7  1,6  1,1  1,4)  0,6  1,7  0,8 
 Zahraniční obchod svých nejlepších výsledků dosahoval právě v dobách sociálně demokratické vlády.
Jestli se však někdo domnívá, že k tomu pouze přispěla zahraniční konjuktura, nechť se podívá na vývoj reálného HDP našeho největšího zahraničně obchodního partnera Německo, kde např. v třetím čtvrtletí v r. 2004 rostl HDP o pouhé 1,5% oproti třetímu čtvrtletí r. 2003, v eurozoně pak o necelé dvě procenta a ve všech 25 státech EU něco přes 2%.
 
Změny v reálných soukromých spotřebitelských výdajích oproti předcházejícímu roku
14,8  7,6  10,3  (4,1  5,5  7,4  4,7  4,6  9,1  6,1  8,1  9,7)  4,3  -1,5  2,7  4,8 
Rovněž domácnostem se nejlépe dlouhodobě dařilo za ČSSD, jakmile skončila éra sociálně demokratických vlád, domácnosti raději dupli na brzdu, aby měli na zdravotnické poplatky, supehrubou daň a na výlety Topolánka do Toskánska. A navíc občany začala opět znepokojovat inflace. 
 
Změny v reálných veřejných spotřebitelských výdajích oproti předcházejícimu roku
 1,5   3,0   -1,6   (3,7   0,7   3,6   6,7   7,1   -3,5   2,9   1,2   0,7  1,6   2,0   -0,9   0,6
Po rozjezdu ekonomiky v době první sociálně demokratické vlády docházelo k postupnému utlumování fiskálních podnětů k ekonomickému růstu, což opět ale nástupem Topolánka se změnilo.
 
Změny v reálné domácí poptávce oproti předcházejícímu roku
7,8  -1,0  -1,3  (1,0  3,8  3,7  3,8  4,2  3,0  1,7  5,5  5,2  1,2)  -5,3  0,4  2,2  -7,3  1,1  2,9 
Čísla ukazují optimismus spotřebitelů v letech vlád ČSSD a jejich pesimismus v letech vlád ODS.
   
Změny v hrubých kapitálových investicích oproti předcházejícímu roku
7,6   -5,7   -0,9  ( -3,3   5,1   6,6   5,1   0,4   3,9   1,8   6,0   10,8)   -1,1   -7,3   1,0   4,5   -5,7   3,0   5,0 
Čísla ukazují optimismus podnikatelů a firem v letech vlád socdem a jejich pesimismus v letech vlád ODS. Navíc předběžně bych chtěl upozornit, že díky řízené politice státního dluhu se podařilo zlepšit finanční situace podnikové sféry. Dle níže uvedené poznámky pana Štecha, na konci r. 2002 polovina všeho majetku podniků byla  zatížená dluhy. A to při cca 150 miliardách dotací podnikům z kapitoly státního rozpočtu všeobecná pokladní správa.
 
Hrubé národní úspory v procentech z nominálního HDP (1992-2008)
28,6   28,7   28,4   29,0   27,0   24,4   26,3  (24,6   24,8   24,2   22,4   20,7   22,0   23,9   24,3   25,0)   21,8
 
Míra úspor domácností v letech 1993 –2011  (v procentech příjmů domácností)
6,4   1,2   10,0   6,1   6,0   4,1   (3,4   3,3   2,2   3,0   2,4   0,5   3,2   4,8   6,3)   5,8   4,1   4,4  3,8 
 
Pramen : OECD, 2009
Domácnosti více utrácely v letech vlád ČSSD, tedy převládl optimistický pohled na budoucnost
 
Ochota investovat do budoucnosti výrazně klesá v souvislosti s nástupem první a druhé Topolánkovy vlády) . Za připomenutí stojí zpráva ČTK z 15.6.2004, že v Evropě se počet bohatých zvýšil pouze o 2,4 procenta na 2,6 milionu osob a jejich majetek se v úhrnu rozrostl na 8,7 bilionu dolarů. Merrill Lynch mimo jiné zjistil, že Evropanům hodně brání ve větší akumulaci majetku daňová politika. Výjimkou je ale Česká republika, Rusko a Španělsko, kde bohatých přibývá rychleji“.
 
 Závěr 
 
Trhy milovaly ČSSD, a tom to celé bylo. Z hlediska politického cyklu však ČSSD přirozeně ubývali voliči, neboť ti si opět začali věřit, že mohou být úspěšnými kapitalisty.
Lze ještě uvést, že v onom přelomovém roce 2004 byl majetek rodin desetkrát vyšší než jejich dluhy, což se později stalo dalším faktorem růstu poptávky prostřednictvím zadlužení domácností. Podle serveru ihned ze 6.4. 2004 „zatímco na začátku devadesátých let úvěry, které tuzemské banky poskytovaly rodinám, dosahovaly zhruba šestnácti procent objemu půjček poskytnutým podnikům, nyní se tento poměr dramaticky změnil. Na konci loňského prosince půjčky domácnostem představovaly víc než pětapadesát procent objemu bankovních úvěrů pro podniky. Na konci loňského roku dlužily české domácnosti bankám 235,6 miliardy korun. Z toho téměř devadesát procent připadalo na obyvatelstvo, zbytek byly úvěry živnostníkům. Vyplývá to z včera zveřejněné analýzy Českomoravské konfederace odborových svazů, která varuje před riziky prudkého zadlužování. Odboráři připouštějí, že objem dluhu zatím není velkou hrozbou, stát se jí však může proto, že bude přibývat lidí bez práce. 
"Česko už nyní zápolí s vysokým počtem nezaměstnaných, navíc, příjmy většiny pracujících jsou podprůměrné. Proto není dobré, že se rychlost zadlužování zvyšuje," konstatoval šéf ČMKOS Milan Štěch. Peněžní ústavy ale zatím obavy odborářů nesdílejí. Podle nich je zadlužení českých domácností nesrovnatelně nižší než v západní Evropě. Vysoký není ani podíl nesplácených úvěrů. Ten se i podle odborářské analýzy pohybuje kolem tří procent Z dat Českého statistického úřadu také vyplývá, že české a moravské domácnosti jsou poměrně bohaté. Jejich aktiva, tedy hmotný i nehmotný majetek, převyšují dva bilióny korun. Přes bilión korun představují úspory, které si domácnosti ukládají u bank.
Majetek domácností! tedy zhruba desetkrát převyšuje jejich závazky. U průmyslových podniků tento poměr činí dva ku jedné. Polovina všeho majetku podniků byla na konci roku 2002 ztížená dluhy. Podle odborářů se však české domácnosti zadlužují příliš rychle. O tom svědčí například rostoucí podíl půjček na výdajích rodin. Zatímco v roce 1990 to bylo necelých šest procent, koncem roku 2003 to už bylo procent devatenáct. Ani to však není mnoho. Například v Polsku představují půjčky třicet procent výdajů domácností. Podíl celkových bankovních úvěrů, které si vzali obyvatelé, představoval v roce 1996 vůči hrubému domácímu produktu 2,4 procenta a byl nejnižší za posledních čtrnáct let. V té době ale půjčky byly pro občany téměř nedostupné. Na konci roku 2003 se tento podíl vyhoupl na devět procent.

Předešlá část http://www.vasevec.cz/blog/poznamky-k-vyvoji-ceske-ekonomiky-ve-20-stoleti-na-prahu-noveho-milenia-vstup-do-eu-a-jeho-rizika/

Následující část http://www.vasevec.cz/blog/poznamky-k-vyvoji-ceske-ekonomiky-ve-20-stoleti-na-prahu-noveho-milenia-doporuceni-analytika/

rezjir10
Zajímám se o historii, politiku a ekonomii, protože Češi nerozumějí svým vlastním dějinám.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

zdobinsky
Jeden renomovaný ekonom to vystihl přesně:
"kapitalismus je založen na tom, že lidé usilovně pracují v naději (často marné naději) na zbohatnutí a přispívají tak ke zbohatnutí druhých".