Politické zemětřesení ve Slovinsku

Listina Zorana Jankoviče – Pozitivní Slovinsko vznikla teprve 22. října, ale už o měsíc později měla v průzkumech kolem dvaceti procent hlasů. Nicméně počítalo se s tím, že volby vyhraje křesťansko-demokratická a konzervativní Slovinská demokratická strana (SDS) s preferencemi vysoko nad třiceti procenty a Janez Janša se stane po více než třech letech v opozici znovu premiérem. Jeho SDS však skončila s 26,3 % a 26 mandáty na druhém místě a oproti volbám v roce 2008 ztratila tři procenta a dvě křesla. Levo-středové Pozitivní Slovinsko se tak po měsíci a půl existence stalo s 28,5 % a 28 mandáty nejsilnější stranou v zemi a z této pozice odsunulo dosud vládnoucí sociální demokraty premiéra Boruta Pahora, který se musel spokojit s třetí příčkou a 10,5 % hlasů (10 mandátů).

Pád slovinských socialistů, kteří ztratili oproti minulým volbám dvacet procent voličů, připomíná osud jejich polských a maďarských kolegů. Avšak není vyloučeno, že zasednou v nové vládě jako koaliční partner Pozitivního Slovinska. Dosavadní levo-středová vláda Boruta Pahora padla v září kvůli kontroverznímu návrhu důchodové reformy, který Slovinci v červencovém referendu jasně odmítli. Nedokázala si poradit ani s rostoucí nezaměstnaností a celkově doplatila na současnou krizi eurozóny. Sociální demokraté se tak na pozici nejsilnější levicové strany udrželi pouze necelé jedno volební období, neboť do roku 2008 byli ve stínu liberálních demokratů.

Ještě hůře než sociální demokraté dopadli jejich koaliční partneři z Liberálně demokratické strany (LDS) a formace Zares. Tyto dvě strany levého středu se do parlamentu vůbec nedostaly. Liberální demokraté sice už v minulých volbách získali pouze 5 křesel, ale v letech 1992 – 2004 byli nejsilnější stranou v zemi, v letech 2004 – 2008 pak druhou nejsilnější (po SDS) a měli i svého prezidenta Janeze Drnovšeka. V posledních letech však stranu postihlo štěpení a v roce 2007 se od LDS odtrhla sociálně liberální frakce pod názvem Zares. Ta se v minulých volbách stala s 9,4 % hlasů třetí nejsilnější stranou (po SDS a sociálních demokratech), avšak v těch letošních propadla. Zares podpořil i známý filozof Slavoj Žižek. Kromě těchto dvou levicově liberálních uskupení se do parlamentu nedostala ani euroskeptická a nacionalistická Slovinská národní strana, která měla od roku 1992 trvalé parlamentní zastoupení v počtu 4 – 9 poslanců.

Druhé místo pro SDS je důsledkem ztráty důvěryhodnosti expremiéra Janeze Janši, který čelí obvinění z korupce při nákupu obrněných transportérů, ale také kandidatura nové liberální strany pravého středu – Občanské listiny Gregora Viranta (LGV) – která vznikla teprve 21. října pod vedením bývalého ministra Janšovy vlády. Tento krok označila SDS jako zradu a nefér hru. Formace Gregora Viranta se umístila s 8,4 % a 8 mandáty na čtvrtém místě. Jako pátá skončila se 7 % a 6 mandáty Demokratická strana důchodců Slovinska (DeSUS), hájící sociální jistoty seniorů. DeSUS má od roku 1996 stabilní parlamentní zastoupení v rozmezí pěti až sedmi zákonodárců. Na šestém místě je agrární a křesťanská Slovinská lidová strana (SLS) se 6,9 % hlasů a 6 mandáty. Oproti posledním volbám si SLS o 1,7 % polepšila a podařilo se jí zastavit trvalý odliv voličů, trvající už jedenáct let. Třetí křesťansko-demokratickou formací a poslední stranou, která pronikla do Státního shromáždění, je Nové Slovinsko – Křesťanská lidová strana (NSi). Formace vzniklá secesí od SLS získala 4,8 % hlasů a 4 křesla. 

Vzhledem ke značné fragmentaci slovinské politické scény a prohlášení vítěze voleb Zorana Jankoviče, který odmítl spojenectví s Janezem Janšou, resp. velkou koalici se SDS, bude značně obtížné sestavování nové vlády. Aby získala nadpoloviční většinu, bude potřeba vytvořit koalici čtyř stran. Platí nepsané pravidlo, že čím více členů koalice má, tím méně je vláda stabilní. V úvahu připadá spojenectví stran levého středu (Pozitivní Slovinsko, sociální demokraté, DeSUS), které však v součtu dává pouze 44 hlasů z 90. Čtyři strany pravého středu mají dohromady také 44 hlasů. Jazýčkem na vahách se tak mohou stát dva poslanci, zastupující italskou a maďarskou menšinu. Kabinet s převahou jednoho hlasu by však byl příliš slabý. Vzhledem k vyloučení velké koalice tak připadají v úvahu dvě varianty: vláda levého středu v čele s Jankovičem s podporou některé z menších pravicových stran, nebo vláda pravého středu v čele s Janšou s podporou některé levicové formace. Vítěze voleb již někteří starostové z periferních oblastí Slovinska obvinili, že bude jako dosavadní starosta Lublaně hájit pouze zájmy metropole a okrajové regiony na to doplatí.

Odstupující socialistický premiér Pahor se se svým pravicovým rivalem Janšou shoduje na tom, že Slovinsko čelí vážné krizi a zemi hrozí řecký nebo irský scénář. Státní dluh činí 43,3 %  HDP a země prochází recesí. Nový kabinet – v jakémkoliv složení – tak bude muset přistoupit k nepopulárním úsporným opatřením a reformám (zdražování všeho, snižování mezd a propouštění), které podle stejné šablony provádějí všechny vlády napříč Evropou.  K tomu však bude zapotřebí silná exekutiva a nikoliv slabý kabinet s převahou jednoho či dvou hlasů.