Otočení toku peněz, otázka bez konce?

Nejsem ekonom. Nikdy předešle jsem se s níže popsanou úvahou nesetkal a nevím, zda ji už nějaké teorie obsahují.

Začalo to jako vtip v restauraci. Vtipem to je, ale čím více se o něm přemýšlí, tím se stává reálněší.

Peníze ( později je nazvu kreditem ) jsou protihodnotou všeho, co je na trhu – řekněme laicky. Pokud bych je měl definovat lépe, tak peníze jsou směnnou jednotkou za zboží a užitek v prostoru a čase – zase laicky. Jedním směrem jde zboží - třeba rohlík, opačným peníze za něj. Co by se stalo, kdyby se tok peněz otočil ? Peníze- kredit by musely jít tam, kam jde rohlík. A současně s tím se změnila celá definice peněz. Začínáme:

U spotřebitele, kde končí dříve či později služby a zboží, by končily všechny peníze- kredity, které by následovaly svůj produkt. Peníze by se zbožím a službami tekly jen bankovními převody. Každý by měl jen jeden účet. Kredity spotřebitelů by rostly, až by dosáhly limity spotřeby. Limita by se měnila podle obratu ( průtoku ) za časovou jednotku. Tedy kdo více točí kredit, má vyšší limitu. Po dosažení limity by spotřebitel nemohl nic koupit, protože by mu nešlo navýšit kredit ( s dalším rohlíkem by už nešlo dobít ). Musel by pracovat, aby spolu se svou prací mohl předat část svého kreditu z konta ( tím uvolnit místo pro další kredit za rohlík ). Tedy se svou prací by měsíčně převedl kredit svému zaměstnavateli.

Dalším parametrem by byla nula na kontě, které spotřebitel dosáhne, pokud by pracoval a zbavoval se svého kreditu rychleji, než by dostával s přijatým zbožím.

Dnes, v současném systému, lze zisky libovolně navyšovat a takové hromadění může být samo o sobě cílem. Kolik prostředků leží ladem, nebo nedostatečně využito? Při obráceném toku peněz nelze hromadit bezcílně donekonečna. Představme si v systému otočeného toku peněz monopol – třeba plynárnu, která by diktovala cenu na trhu. Pak by se svým zbožím – plynem - dobíjela svým zákazníkům kredit. Jenže kde vezme plynárna dostatečné množství kreditu, který bude dodávat společně s plynem? Musí přijímat zboží a služby a s ním získávat kredit. Množství kreditu totiž v uvažovaném systému obráceného toku peněz nelze donekonečna vydávat se svým zbožím, nutně se s výdajem zboží a kreditu blíží své další nepřekročitelné hodnotě – tou je nula na kontě.

Důležitým se v tomto modelu stává obrat, který by se společně v závislosti na provedení obratu v čase přepočítával na maximální litmitu. To jsou tři položky. Dnes je významná jen jedna položka, prázdná peněženka.

Jak by se systém choval při obráceném toku peněz a změně definice peněz?

Teoreticky vše se i při obráceném toku peněz může chovat stejně jako v současném systému. Principy a pravidla trhu by platila i v systému obráceného toku peněz. Jen ta horní limita daná obratem a dále hrozbou nulového konta, to vnáší do systému nový fenomén. Modlou trhu by se stal dynamický obrat, nikoli současné statické hromadění.

Někde jsem četl vize renomovaných ekonomů, že stojí za úvahu hledat nové metody v trhu. Jinou roli státu, nové modly.

No a my jsme dále v restauraci nedošli ... Jen si myslím, že když tohle dají dohromady tři neekonomové za pár minut ke svému pobavení, tým expertů sepíše novou vizi za pár hodin.