Když tři tvrdí totéž, tak to není totéž?

První názor je názor pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové. Druhý její "oběti" poslance Ratha. Jelikož jsem v listopadu 89 klíči necinkal, aby se občanům měřilo dvojím metrem, tak si nad aktuálním stavem naší demokracie, zvlášť proto, že existuje i názor třetí, jmenovitě ministra spravedlnosti Blažka, který na obranu Bradáčové prohlásil, že: "Pokud si policie na jakémkoli úseku a na jakékoli úrovni myslí, že se zbaví státního zástupce, který trvá na dodržování zákonů, metodami z roku 1950, tak se musí šeredně mýlit,“ musím položit otázku: Kdo  z těchto tří ne bezvýznamný občanů naše demokratické zřízení pomlouvá? Proč by to měl být zrovna mediálně popravený David Rath? Copak se v padesátých letech režim (mocní) nezbavoval(i) politických oponentů metodami, které se ministru spravedlnosti nelíbí?