Rok rakouské vlády tyrkysově – zelené koalice

Druhého ledna byl představen vládní tým a program se zaměřením na daňové úlevy, boj proti nelegální migraci za účelem udržení sociálního smíru a zachování rakouské identity a ochrany klimatu. Slavnostní inaugurace proběhla 7. ledna, implementace se ale nedostala příliš daleko. Jen několik týdnů po inauguraci zasáhla zemi zničující pandemie koronaviru. Místo proklamovaného vládního programu se dostaly do popředí krizové plány. Místo vyrovnaného rozpočtu Kurz již v březnu razil jiné heslo: ať to stojí co chce, jen aby se zachránily pro občany pracovní místa. Téma ekologizace rovněž ustoupilo, takže nakonec Zelený vicekancléř Werner Kogler nyní potvrdil, že si první rok představoval úplně jinak. Obraz vlády spíše formovaly tiskové konference na nichž vystupoval kancléř s vicekancléřem, ministr zdravotnictví zelených Rudolf Anschober , který se stal nejoblíbenějším politikem a ministr vnitra lidovec Karl Nehammer.

Více než 200 tiskových konferencí vlády zhodnotil přední rakouský politolog Peter Filzmaier, že ačkoliv se jich mohlo zdát příliš mnoho, přesto pro populaci stále chybí dostatečná informace o koronaviru. Na druhé straně se lidé cítí zahlceni záplavou informací, které mnozí odmítají přijmout za nosná témata a cenné zprávy. Řízení samotného krizového režimu v očích většiny populace je vedeno docela správně. Vláda nakonec prokázala schopnost jednat a usnášeníschopnost, zejména s druhým lockdownem.

Vrcholoví politici minulé éry, emeritní kancléř Franz Vranitzky a bývalý komisař EU Franz Fischler konstatovali, že některé věci fungovaly velmi dobře, avšak některé méně. Není prostě nutné propadnout v euforii, ale na druhé straně ani předstírat, že všechno bylo špatné, říká Fischler. Vranitzky je kritičtější a tvrdí, že po úspěších v první vlně pandemie v druhé očividně vypadlo řešení z rukou vlády. V průběhu roku se hodnocení opatření mezi populací více polarizovalo a podle toho byla vášnivě diskutována některá, jako například otázka zavírání škol. Vláda byla ve sprintu mimořádně dobrá, ale pak začala váhat a byla méně jednotná na podzim než na jaře. Kancléř Kurz prosadil oznámení hromadných testů, zatímco ministr Anschober chtěl provést druhý lockdown. Došlo k velkému odporu v ostatních opozičních stranách, ale také v jednotlivých spolkových zemích.

Různé pohledy které by mohly koalici pohánět, byly během krize spíše zatlačeny do pozadí. Skutečnost, že Zelení chtějí přijímat migranty z řeckého ostrova Lesbos, ale neuspěli kvůli námitce lidovců, byla téměř vždy jen okrajovou poznámkou. Skutečnost, že vláda musela provést personální změny byla po odchodu zelené státní tajemnice pro kulturu Ulrike Lunacekové téměř zapomenuta. Pandemie tak měla za následek, že konflikty vypukly daleko méně, než by se dalo očekávat mezi stranami propagující jinou ideologii.      

Podle politologů se však všechno může změnit od okamžiku, kdy dojde k pokroku v boji proti pandemii, pak „se objeví konfliktní problémy“. Poukazují, že se tak stane v otázce daní z majetku, které by chtěli zavést Zelení, nebo v ekologické sociální daňové reformě obecně. Vše bude velmi záležet na tom, zda bude možné uspět s novými metodami, s novými koncepty, s novými programy k vytvoření ekonomického obratu. Filzmaier to považuje za velkou výzvu: Nejprve bojujete ve světě, ve kterém jste násilně spojeni, a to je společný svět boje proti pandemii. Z dlouhodobého hlediska jsem skeptický, zda tento koncept s „nejlepším z obou světů“ může skutečně fungovat. V dobrých ekonomických dobách každý v jejich světě může dělat své oblíbené projekty. Nyní jsou však peníze vyčleněny na boj proti pandemii a ekonomickým důsledkům. V určitém okamžiku budou však opět existovat strategické volební zájmy, zdůrazňuje nejznámější rakouský politolog.

Jak se staví opozice vůči tyrkysově zelené vládě předvedl předseda poslaneckého klubu Svobodných Herbert Kickl. Ten zahájil svůj politický nový rok vyhlášením války spolkovému kancléři Sebastianovi Kurzovi prohlášením: „Má bojová mise do roku 2021 je Short must go “, uvedl včera na tiskové konferenci. Obvinil jej, že se opakovaně pokoušel zavést totalitní systém. Předsedu Národní rady lidovce Wolfganga Sobotku charakterizoval jako „parlamentního zrádce, a nikoli poslance“. Ministra zdravotnictví Rudolfa Anschobera popsal jako „největšího chaotika, jaký na tomto ministerstvu kdy existoval“.

            Lidovci na to reagovali, že FPÖ dělá „všechno, co je v jejích silách aby zneužila pandemii pro své partyzánské mocenské hry.“ Přitom jediný boj na který by se všichni měli soustředit je proti pandemii covid-19.