Kauza MUS: Česká policie měla podezření na tunel v Mostecké uhelné také, ale na zásah nejvyššího státního zastupitelství v roce 2004 vyšetřování ukončila

Švýcarské orgány totiž v červenci 2011 upozornily ve svém dopise ministra financí Miroslava Kalouska, že ČR má informace o tom, že mohlo dojít ze strany společnosti Appian k podvodu na státu při privatizaci státního podílu v MUS, již od roku 1999. Švýcaři argumentují dopisem, který 19. listopadu 1999 zaslal tehdejší nejvyšší státní zástupkyni a dnešní místopředsedkyni ČSSD Marii Benešové tehdejší ministr Jaroslav Bašta a také dopisem z 20. září 1999, který Bašta obdržel od Komise pro cenné papíry v této věci. Tyto dopisy podle švýcarských vyšetřujících orgánů dosvědčují, že české orgány měly v této době informace o možné trestné činnosti při privatizaci Mostecké uhelné, které mělo směřovat proti České republice, respektive proti jejím zájmům v Mostecké uhelné.

Česká policie také toto podezření vyšetřovala a to na základě podezření ze spáchání hned několika trestných činů: trestného činu krácení daně, poplatku a jiné podobné dávky, trestného činu porušování povinností při správě cizího majetku a také pro trestný čin zneužívání informací v obchodním styku.

Vyšetřování možného podvodu a poškození ČR při privatizaci Mostecké uhelné však bylo výrazně zkomplikováno v roce 2004, a to na základě usnesení Nejvyššího státního zastupitelství z 28.6. 2004, které překvapivě vyloučilo podezření z trestné činnosti manažerů MUS ohledně zneužívání informací v obchodním styku. Jedná se právě o ten paragraf, který dostal přídomek „antitunelářský“ a který umožňuje orgánům činným v trestním řízení jako jeden z mála šetřit na základě českého právního řádu podezření z tunelování. Tento pokyn Nejvyššího státního zastupitelství měl pravděpodobně na mysli i premiér Petr Nečas, který obvinil místopředsedkyni ČSSD Marii Benešovou, že jako nejvyšší státní zástupkyně zasáhla v roce 2004 do vyšetřování kauzy Mostecké uhelné a zmařila tak vyšetření možného podvodu manažerů této společnosti a také možné škody, která byla ČR způsobena. Marie Benešová tyto informace odmítla jako nepravdivé. Bohužel pro ni však těmito dopisy a kroky argumentují nikoliv české orgány, ale především nezávislé vyšetřující orgány švýcarské federální prokuratury. Stejně tak trvá na svém i premiér Nečas, který naposledy 5. ledna tohoto roku v odpovědi na interpelaci Jiřího Paroubka v této věci uvedl, že velmi podezřelý je „pokyn dozorujícího státního zastupitelství k ukončení pátrání po účetnictví MUS v roce 2004“. Kdo tento pokyn vydal, na jakém základě by vydán a zda předcházel či následoval po rozhodnutí Nejvyššího státního zastupitelství pod vedením Benešové ukončit vyšetřování tunelování MUS, to zůstává zatím bez odpovědi. I premiér Nečas však v této odpovědi na interpelaci naznačuje, že je to předmětem policejního šetření, pročež „věří, že následná šetření postupu na státním zastupitelství vnesou do celé kauzy více světla“.

Tato věc je velmi důležitá i z toho důvodu, že když se v květnu 2010 švýcarský prokurátor Gérard Sautebin obrátil na české orgány, včetně Vrchního státního zastupitelství v Praze, byly již možné trestné činy vůči ČR promlčeny, neboť i na základě zmíněného pokynu Nejvyššího státního zastupitelství z roku 2004 policie tato podezření zastavila a v roce 2008 pak odložila zcela.