Zbyněk Fiala: Číňané to berou vážně

Rychlovlak řítící se na magnetickém polštáři z šanghajského letiště Putong jsem zahlédl z okénka našeho autobusu. Myslel jsem, že se s ním svezeme hned po příletu do tohoto obrovitého města na březích řeky Jang-ce, ale pomalejší jízda autobusem, kterou nám hostitelé nabídli, měla zřejmě umožnit detailnější pohled na shluky mrakodrapů a další plody prudkého tempa čínské výstavby.

Druhá šance byla ještě na konci našeho krátkého pobytu, ale to bych zase musel oželet návštěvu obrovské robotizované fabriky na autodíly a vznikajícího centra leteckých technologií Wanfeng. Má tam působit také první čínsko-český společný podnik pro výrobu ultralehkých letadel. To je třeba vidět.  

Neviděli jsme však ani automobilku Wanxiang, působící přímo v Chang-čou. Její miliardářský vlastník Lu Guanqiu se vrhl do elektromobility a chce soupeřit s Teslou. Ryze elektrická auta bude Wanxiang vyrábět ve společném podniku s Volkswagenem, který nedávno vznikl. Takže i tento projekt je pro nás zajímavý. 

Před třemi lety Wanxiang koupil zkrachovalou americkou automobilku Fisker Automotive, průkopníka hybridů i s jeho patenty, a to už měl jejího amerického dodavatele baterií A 123 Systems. Pro baterky má v Číně nejen lithium, ale také obrovské zásoby grafitu. Z pohrobku Fiskera letos v Americe vznikla hybridní Karma Revero, luxusní kára za 130 tisíc dolarů. Na Teslu tento vůz zatím nemá, tvrdí v nevlídné kritice Bloomberg.

Co není dnes, může být zítra. Čínská vláda obor podporuje a poskytuje daňové úlevy kupujícím i výrobcům. Během příští dekády se má počet aut s novou energií zdesateronásobit. Poptávka je v každém případě obrovská, už přeskočila USA a loni byla na úrovni půl milionu prodaných aut ročně. Agentura Bloomberg, která o tom píše, zaznamenává slova ředitele Čínského centra pro energii a dopravu na Kalifornské univerzitě Yunshi Wanga, který je přesvědčen, že pokud by se cíl nedařilo plnit, čínská vláda přijde s další podporou.

Nejvíc by však elektrickým autům pomohl pokles cen lithiových baterií. Analýza Bloomberg New Energy Finance soudí, že elektrická auta mohou být plně konkurenceschopná, až ceny baterií spadnou na polovinu a kapacita pro uložení jedné kilowatthodiny bude stát 100 dolarů. Odhaduje to na rok 2026.

Náměstek čínského ministra průmyslových a informačních technologií Xin Guobin v září sdělil, že se chystá stanovení termínu, od kdy v Číně začne platit zákaz výroby a prodeje aut se spalovacími motory. Pro výrobu elektrických aut v Číně dostane prostor i další konkurence, včetně Tesly a Fordu. V první polovině příštího roku se začnou znovu vydávat příslušné licence. Volkswagen už tuto licenci má, vytvořil s Wanxiangem společný podnik.

V létě bylo vydávání licencí přerušeno v obavách, že už toho je moc a mohlo by to zadupat domácí výrobce. Mezi ty nejinovativnější patří BYD, známý jako největší světový producent nabíjecích baterek. Má továrny po celé Číně. Klasická auta vyrábí v Si-anu, ale roku 2008 se vrhl na ta elektrická a na firemním webu o sobě píše, že pro to vyvinul unikátní technologie. Rozvíjí celý ekosystém včetně nabíjecích stanic, solárních farem, úložišť elektřiny nebo svítících diod. Chce se stát leadrem energetické revoluce, což by znělo jinde silácky, ale v Číně lze takovým slovům věřit. I on má zahraničního partnera, je jím německý Daimler.

Další nastupující automobilkou je pekingská BAIC, která vznikla už roku 1958, ale nejvíc se rozvíjela jako společný podnik s korejskou Hyundai. Roku 2010 vyhrála čínskou soutěž v produktivitě, či spíše soutěž v robotizaci. V letech západní finanční krize zkoušela nákupy otřesených evropských a amerických automobilek. Podařilo se to se staršími provozy Saabu a na této platformě postavila roku 2010 první elektrické auto. Další společný podnik má s německým Benzem.

Také tady se vyvíjí celý ekosystém elektromobility včetně autonomního řízení, se kterým chce jít BAIC na trh - podobně jako BYD - už v příštím roce. Elektrická auta BAIC jsou v Číně momentálně nejpopulárnější, jen v říjnu se jich prodalo 11 tisíc. Vyrábí se pět modelů a nejdelší dojezd činí 400 kilometrů.

Ale jak už jsem uvedl, nic z toho jsem neviděl, protože do týdenního programu mohl být zařazen jen jeden takový podnik, a tak jsme zamířili do soukromé Wanfeng Auto Holding Group. Nejprve jsme spatřili šéfku, elegantní dámu v nejlepším věku Ailian Chen (česky bychom psali Čchen Ai-lien), jak nám kyne z helikoptéry, ovšem nikoliv v reálu, ale přes celé plátno propagačního videa. Mluví o budoucnosti v rozlehlého technologického parku jižně od města Šao-sing (Shaoxing).

Vedle budov v klasickém stylu, inspirovaných washingtonským Capitolem, tu vyrůstá množství moderních hal pro výzkum, výrobu, manažment i společenský život vznikajícího centra leteckých technologií. Klastr malého letectví tu vzniká z podnětu provinční vlády. Myšlenka je loňská, budovy letošní.

Tempo výstavby zběsilé. je začátek prosince, kolem zdí vidíme hromady hlíny, ale v provozu to prý bude do konce letošního roku. Jinde bych se tomu usmál, ale v Číně se dá takovým věcem věřit.

Jeden z vedoucích manažerů Pan Yue Meng nám nejprve ukazuje letiště, které bude leteckým centrem obklopeno.   

Také čínsko-česká spolupráce v letectví bude působit v těchto nových prostorách. Začne výrobou společného ultralightu, koncept je český, výroba bude čínská. Certifikace je na cestě, potřebuje prý ještě pár týdnů nebo nanejvýš měsíců, vysvětluje mi Lada Langerová, marketingová ředitelka Čínsko-českého leteckého spolku (Xino-Czech Aero Alliance). Už také byla podepsána dohoda o spolupráci v leteckém výcviku, takže první čínští piloti se připravují v letecké škole F AIR v Benešově.

Česká malá letadla jsou populární mezi čínskou odbornou veřejností. „České letecké firmy zazářily na veletrzích v Si-anu, Čcheng-tu, Pekingu a Te-jangu,“ čtu si na webu tohoto spolku zprávy z letošního podzimu. „Národní stánek prezentující české všeobecné letectví byl středem pozornosti více než sto padesáti tisíců návštěvníků. Organizátoři veletrhů několikrát vyhodnotili českou expozici jako nejlepší a nejnavštěvovanější.“

Čínsko-český letecký spolek patřil mezi hlavní organizátory této série českých výstav, ve spolupráci s českým velvyslanectvím v Pekingu a s kancelářemi CzechTrade v Pekingu a Čcheng-tu. Snažíme se zachytit konjunkturu malého létání, kterému se otevírá čínský vzdušný prostor.

Není to příležitost jen pro ultralighty, některé už získaly čínskou homologaci, ale i pro něco většího. Mohly by se tu prodávat kunovické L-410 i letadla nová, která teprve vzniknou. Teď jsme bezprostředně před startem společného vývoje nového letounu pro 6 – 9 osob. A tak to bude Čína, kdo postaví umučenou českou leteckou výrobu na nohy.

Wanfeng je holding s širokou paletou oborů. Začínali s hliníkovými  ráfky pro kola automobilů a vypracovali se na absolutní špičku, která má 40 procent světového trhu.

Pak začali dělat další komponenty. Roboty, kterými se k tomu vybavili, nakonec začali vyrábět sami. Co mne však mimořádně zaujalo, zapojí se také do provozu rychlých železnic.

Jedna ze zpráv, která na mne z Googlu vypadla, říká, že v provincii Če-ťiang vznikne první čínská rychlá železnice v režimu spolupráce veřejného a soukromého sektoru (PPP). Soukromý podíl přinesou tři společnosti, a jednou z nich je právě Wanfeng Auto Holding Group. Linka osobní meziměstské dopravy  z Chang-čou do Thai-čou bude měřit tři sta kilometrů. Zmíněné soukromé společnosti do toho vloží nějakých 3,3 miliardy dolarů a získají za to koncesi na výstavbu a provoz na 30 let.

Kolik jim z těch 30 let ukousne samotná výstavba? Tady je to nejzajímavější – pouhé čtyři roky. Vzpomeňte si na to, až někde uslyšíte o českých plánech výstavby rychlé železnice do Brna nebo do Drážďan, které připomínají spíše projekty století.