Priority programu levicové koalice pro volby do EP

Programové priority „Směr Česká republika“ pro volby do Evropského parlamentu v roce 2024

Volby do Evropského parlamentu (EP) budou především a v prvé řadě referendum o tom, jak vládne Fialova vládní pětikoalice. Pokud lidé dají hlas některé z vládních stran, vyšlou signál, že s kroky vlády souhlasí a podporují je.

Je důležité, aby občané, nespokojení se současnou situací, pochopili závažnost celé situace a k volbám do EP přišli.

Skutečná opozice vůči vládě dnes stojí z velké části mimo parlament. Ještě nedávno vládnoucí hnutí ANO totiž na všech úrovních buď přímo podpořilo, nebo důsledně nebránilo řadě závažných otázek: Smlouva o pobytu vojsk USA na našem území (hlasovali většinově pro), nejednotný postoj k mírovému řešení konfliktu na Ukrajině. A sám A. Babiš jako premiér nezablokoval nejnebezpečnější části Green Dealu (naopak hlasoval v orgánech EU pro).

Základní programové cíle „Směr Česká republika“:

1. Dosažení míru na Ukrajině a na Středním východě

EU musí začít hrát aktivní roli zprostředkovatele příměří a následně míru na Ukrajině. S Ruskem se musí jednat a Ukrajina by měla začít chápat realitu, i když je pro ni bolestná. Obě strany musí Evropská unie tlačit do kompromisu a za ten oběma zemím EU nabídne svoji otevřenost a ekonomickou spolupráci. Dlouhodobým zájmem EU musí být ekonomické vztahy s Ukrajinou i Ruskem. Konečně, ještě zhruba před 10 lety vrcholní politici členských států EU hovořili o zvláštní formě přidruženého členství k EU pro samotné Rusko. Je potřeba jasně říci, že nynější konflikt je v rozporu s ekonomickými zájmy Česka, EU a jejich obyvatel. Je nutné, aby se určité kruhy u nás vzdaly scestné myšlenky, že jadernou mocnost jakou je Rusko, je možné vojensky porazit. Konfliktem hrozícím přerůst z lokálního do širokého válečného střetu, se zapojením některé či dokonce některých velmocí, je také konflikt v Gaze. Odmítáme brutální a barbarské řádění, které provedli 7. října na jihu Izraele teroristé Hamásu. Teror jako metodu odmítáme vždy, všude a za všech okolností. Stejně tak ovšem nemůžeme souhlasit s uplatněním principu kolektivní viny vůči obyvatelstvu Gazy.

Jedinou rozumnou cestou ze současné krize je postupovat v duchu řady dřívějších rezolucí OSN, které dlouhodobě předpokládaly vytvoření Palestinského státu na arabských územích okupovaných Izraelem od izraelsko-arabské války v roce 1967. Ano, je to velmi obtížný úkol pro diplomacii, ale diplomatická cesta a jednání jsou pro nás jediným přijatelným postupem, který může vést k rozumnému uspořádání poměrů mezi Izraelem a Palestinci.

2. Za zlepšení životní úrovně národa

V posledních dvou letech u nás došlo k bezprecedentnímu růstu inflace a je nutné říci, že dramatický růst spotřebitelských cen u nás, doprovázený jen velmi nepatrným růstem mezd, znamená výrazný pokles reálných mezd a z toho plynoucí značný pokles životní úrovně českého obyvatelstva. Oproti roku 2021 můžeme mluvit v souhrnu vývoje let 2022 a 2023 o snížení životní úrovně českých občanů až o čtvrtinu. To je zejména důsledkem naprostého debaklu hospodářské a zahraniční politiky vlády.

Vláda se vůbec nezabývá možnostmi snížení cen vybraných druhů potravin či energií snížením sazeb DPH. Vláda za poslední rok a půl neudělala nic ze svého záměru, o němž hovořil premiér Fiala krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, tedy zestátnění ČEZ. Zestátnění polostátní společnosti ČEZ za náhradu by znamenalo podstatné zlevnění elektrické energie, což by srazilo inflaci a pomohlo by jak domácnostem, tak českému průmyslu, zejména pak malým a středním českým firmám. Tedy firmám, které jsou skutečně v českých rukách. Vláda ve svém chaotickém, zmateném „balíčku“ připustila od roku 2024 jistý nárůst sazeb daně z příjmu právnických osob namísto toho, aby diferencovala a uplatnila důsledně progresivní zdanění u velkých korporací oligopolního charakteru. Tyto korporace prakticky nekontrolovatelně určují ceny na trhu a tím na krizi posledních dvou let vydělávají nemravné zisky a také v podstatě určují tržní podmínky. Tím do velké míry ovlivňují i chování spotřebitelů. Máme na mysli především velké banky, jež jsou v zahraničních rukách, energetické společnosti, telekomunikační společnosti a obchodní řetězce (ty jsou zcela v rukách zahraničních vlastníků).

Vláda se vůbec nezabývá možností mimořádného zdanění dividend odcházejících ze země do mnohem bohatších států, než je ČR. Možnost zavedení mimořádné daně z dividend umožňuje letitá směrnice Evropské unie (EU), kterou se však ministr financí vůbec nezabývá. A přitom v některých letech odešlo z ČR na účty zahraničních mateřských společností i přes 300 mld. Kč!

Dalším zdrojem rozpočtových příjmů státu může být uplatnění EET v původně plánovaném rozsahu. To však současná vládní koalice z politických a ideologických důvodů zcela odmítá.

Klíč k řešení problematiky inflace leží však především v zastavení války na Ukrajině. V důsledku této války došlo k razantnímu nárůstu cen energetických surovin, zemědělských produktů, ale také průmyslových kovů. Protože je ČR převážně dovozcem všech těchto komodit a je ekonomikou založenou na exportu, dopad na český průmysl (a ceny v průmyslu) a celé hospodářství včetně domácností, je zdrcující.

Vláda se zabývá nesmyslnými a rozmařilými projekty v oblasti zbrojení (nákup 24 stíhaček F-35, nákup tanků Leopard, nákup obrněných vozidel atd.), jejichž uskutečnění je nad možnosti rozpočtové kapacity českého státu v příštích nejméně deseti letech. Znamenalo by to neúměrně zatížit státní rozpočty v příštích nejméně deseti letech zbrojními výdaji, což by ve svých důsledcích, při pomalu rostoucí české ekonomice, znamenalo nutnost snižovat výdaje ve školství, zdravotnictví, v sociální oblasti, v dopravní infrastruktuře atd. Prostě na všechno ostatní s neslýchanými dopady do životní úrovně a kvality života českého obyvatelstva.

3. Zamezit masové imigraci

Státy EU čím dál tím více trpí důsledky masové migrace ze všech chudých regionů světa. Většina migrantů nemá vzdělání a kvalifikaci a ani pracovní morálku. Jejich cílem je žít ze sociálního a zdravotního systému členských zemí EU. Pokud se zapojí do činností, pak často ilegálních, na černém trhu, v souvislosti s kriminalitou (distribuce drog apod.). Pokud legálně pracují, pak převážně v nekvalifikovaných profesích a způsobují tak platový dumping. Z těchto profesí vytlačují méně kvalifikovanou domácí pracovní sílu, která se pak stává závislou na sociálních systémech. Inkompatibilita imigrantů se projevuje ve výchově, návycích a zvyklostech. To vede v řadě zemí Evropy ke konfliktům přerůstajícím v masové nepokoje. EU musí zpřísnit ochranu svých hranic vracením nelegálů do zemí, odkud se na svou cestu vydali. Hraniční členské země musí dostat finanční, materiální i lidskou podporu k ostraze hranic – a právě zde je na místě solidarita všech. EU musí jednat s pásem hraničních zemí (Turecko, sever Afriky, Bělorusko) a nabídnout spolupráci při ostraze jejich hranic jak s EU, tak s dalšími státy odkud migranti pronikají. I zde je na místě spolupráce a solidarita. EU musí těmto zemím pomoci v deportacích a při zajištění chodu utečeneckých táborů. Dále EU musí vytvořit systém deportace nelegálních migrantů z území EU. EU musí ze svých fondů podpořit vládní programy zemí, odkud směřuje největší proud migrace. Lidem v těchto zemích je potřeba dát naději na lepší život. Peníze musí směřovat k výchově a výuce praktických dovedností – jak v místních podmínkách individuálně podnikat, jak organizovat efektivně činnost v zemědělství, jak regulovat populační explozi… Podporovat konkrétní projekty jako jsou zalesňování, nové zdroje pitné vody, zadržování a regulace vody v krajině, potravinová soběstačnost atd.

Svůj význam mají místně vhodné energetické projekty. Výsledky těchto činností musí mít do EU ekonomicky otevřené dveře (např. solární elektrárny v Africe, zejména na Sahaře, mohou podmořskými kabely zásobovat celou EU).

Nestačí, aby EU někam poslala peníze, které se rozkradou a ztratí v korupční síti místních „politických elit", bossů a pochybných neziskovek. EU musí nabídnout peníze vybraným, důvěryhodným místním vládním institucím vždy na konkrétní a kontrolovatelný projekt. A musí zajistit trvalý dohled a kontrolu nad jeho realizací včetně přímého manažerského vedení od začátku do konce. Dlouhodobý cíl EU musí být – zamezit populační explozi a místním lidem pomoci k životu v důstojných podmínkách založených na vytrvalé, cílevědomé a organizované práci.

4. Ochrana životního prostředí nevede skrze Green Deal

Životní prostředí a jeho ochrana je jednou z priorit každého rozumného člověka. Rozhodně nezpochybňujeme klimatické změny a nutnost vypořádat se se změnami životního prostředí na celé planetě. Nicméně nápravná opatření musí být racionální, sociálně únosná a především odpovědná k našemu státu, jeho ekonomice a jeho občanům, na prvním místě s respektem k jejich životní úrovni. Tato opatření nemohou snižovat konkurenceschopnost EU vůči okolnímu světu.

Základním uhelným kamenem vnější zelené politiky EU by v následujícím období měl být tlak na ostatní velké světové znečišťovatele. Občané EU nemohou zůstat v tomto boji sami za cenu, že zchudnou a ostatní svět bude pokračovat ve svých zajetých kolejích a bude na náš úkor bohatnout.

S celkovými závazky EU na snížení emisí skleníkových plynů v EU do roku 2030 alespoň o 55% ve srovnání s úrovněmi z roku 1990 a proměnit tak EU do roku 2050 na první, klimaticky neutrální kontinent, dnes již nic neuděláme. Jsou založeny jak na rozhodnutí všech hlasů členských států EU na úrovní Evropské rady (za ČR vyslovil souhlas tehdejší premiér Andrej Babiš), tak i zakotvené v tzv. klimatickém zákoně, který je přímo závazný (nařízení). V neposlední řadě nás do tohoto snižování emisí skleníkových plynů tlačí další ústavně závazná mezinárodní smlouva – Pařížská dohoda. Nicméně, cest jak těchto cílů dosáhnout je řada a mohou být i sociálně a ekonomicky citlivé. Balíček „Fit for 55“, který tyto cíle zavádí, tvoří řada dílčích nařízení a směrnice (nařízení o emisích CO₂ u osobních aut, reforma systému obchodování s emisními povolenkami, Směrnice o obnovitelných zdrojích, směrnice o energetické účinnosti, prováděcí nařízení Taxonomy atd.), které nejsou často vůči ČR a jejímu hospodářství a energetice příznivé – např. odmítání jaderné energetiky; nevhodná koncepce trhu s elektřinou, zvyšující energetickou chudobu v ČR; odmítání dalších alternativ spalovacího motoru jako je „špinavý“ vodík či CNG.

Všechny tyto legislativní dokumenty byly schváleny Evropským parlamentem, kde převládla většina fanatických stoupenců Green Dealu. Všechny tyto dokumenty obsahují také revizní klauzule a budou znovu otevřeny a přezkoumány v následujícím volebním období – nejvíce v letech 2025 – 2027. To otevírá možnost některé cíle pro ČR změnit nebo úplně zrušit (např. zákaz prodeje nových aut se spalovacím motorem). Z toho důvodu je extrémně důležité, jak následující volby do Evropského parlamentu dopadnou. Pokud se změní výrazným způsobem složení Europarlamentu, může se změnit i vztah EU k jaderné energetice, spalovacím motorům či emisním povolenkám na topení v domácnostech občanů či na benzín a naftu. Green Deal nesmí znamenat další výhodu jen pro nejbohatší a propad obrovského množství lidí do sociálních problémů.

5. Stop dalšímu omezování suverenity, EU se musí změnit!

Naší prioritou je zachování jednomyslného hlasování (tedy práva „veta“ členského státu) v Radě EU ve všech oblastech jako doposud. Především pak ve společné zahraniční a bezpečnostní politice, u občanství (udělení nových práv občanům EU), u členství v EU, u harmonizace vnitrostátních právních předpisů týkajících se nepřímých daní, u financí EU (vlastní zdroje, víceletý finanční rámec), u rodinného práva, či u harmonizace vnitrostátních právních předpisů v oblasti sociálního zabezpečení a sociální ochrany. Vzdání se této pravomoci by ze strany české zahraniční politiky nemělo být vůbec zmiňováno (jak to činí např. současný prezident). Pokud by se něco takového mělo stát (což naprosto odmítáme), pak jedině na základě referenda v souladu s Ústavou ČR.

Jsme proti přijetí Ukrajiny do EU. Ukrajina má nyní velké množství problémů, jež nezvládá a neumí je účinně řešit.

Vzhledem k nesmyslným debatám o přijetí Ukrajiny do EU, se dá v dalším volebním období očekávat tlak na obecnou změnu primárního práva EU a z toho vyplývající fungování institucí EU a jejích vnitřních procesů. Obecně jakákoliv změna primárního práva (tedy základních smluv) především pak Smlouvy o EU a Smlouvy o fungování EU, by měla být předem schválena referendem, dle článku 10a, odst. 1 Ústavy ČR, což budeme v každém případě požadovat.

Z dílčích změn jednoznačně podporujeme zachování práva členského státu dle článku 194, odst. 2 SFEU, určovat podmínky pro využívání svých energetických zdrojů, jeho volbu mezi různými zdroji energie a právo určit si obecnou strukturu dodávek energie.

Nejsme ochotni jakkoliv měnit současnou úpravu a rozdělení kompetencí mezi EU a členské státy v oblasti sjednávání mezinárodních smluv za celou EU. Nadále podporujeme zachování dvojího hlasování zejména u smíšených mezinárodních smluv (nejčastěji obchodních – TTIP, CETA, EU-Mercosur, ale i nová Pandemická dohoda na úrovni WHO, jejíž přípravu bedlivě sledujeme) jak na úrovní Evropského parlamentu, tak parlamentů národních.

Jedinou oblastí suverenity, kde jsme ochotni připustit hlubší integraci, je oblast zdravotnictví, kde je spolupráce nutná zejména v oblasti přeshraniční zdravotní péče a nákupů superdrahých léků na vzácná onemocnění a rakovinu.

Z podkladů vlastních a Ing. Kateřiny Konečné zpracoval:

Ing. Jiří Paroubek a kolektiv

Dne 31. 10. 2023