Ivan David: EU schválila dohodu s Mercosurem…

EU schválila dohodu o volném obchodu s Mercosurem. Itálie po ústupcích zemědělské lobby souhlasila. Nová zóna volného obchodu, která zahrnuje přes 700 milionů lidí, má posílit obchod a průmysl, ale nadále čelí odporu zemědělců a ochránců životního prostředí.

Navzdory masivním protestům zemědělců a deklarovanému odporu jednotlivých členských států schválila kvalifikovaná většina členských států EU 9. ledna 2026 dohodu o volném obchodu Mercosuru, čímž se připravila cesta k jejímu podpisu.

Po více než čtvrtstoletí náročných jednání Evropská unie uvolnila cestu k jedné z největších dohod o volném obchodu na světě.

Kvalifikovaná většina 27 členských států v pátek v Bruselu hlasovala pro podpis dohody s jihoamerickými zeměmi Mercosuru – Brazílií, Argentinou, Uruguayí a Paraguayí. Mezinárodním tiskovým agenturám to potvrdilo několik diplomatů.

Vytváří se tak zóna volného obchodu zahrnující více než 700 milionů lidí a zhruba 20 procent světového obchodu. Pro exportně orientovaný evropský průmysl to však představuje strategický průlom. Pro mnoho zemědělců to však zůstává politickým šokem.

Průlom přišel až na poslední chvíli. Jen před několika týdny dohoda ztroskotala kvůli blokační menšině několika států EU.

Francie a Polsko oznámily svůj nesouhlas již brzy, zatímco Itálie dohodu blokovala až krátce před schůzkou a požadovala další ústupky pro evropské zemědělství.

Teprve poté, co Evropská komise představila další ochranné mechanismy a závazky finanční podpory pro zemědělce, Řím polevil. Tím byla zajištěna „kvalifikovaná většina“. Pro Radu to znamenalo zelenou pro formální podpis.

V Bruselu je dohoda vnímána nejen jako ekonomický projekt, ale také jako geopolitické poselství. EU záměrně usiluje o otevřené trhy, zatímco Washington pod vedením prezidenta Donalda Trumpa dále zintenzivnil svou protekcionistickou celní politiku.

Cílem dohody je postupně odstranit většinu cel a obchodních bariér mezi oběma ekonomickými bloky. Očekává se, že z toho budou mít prospěch zejména klíčová evropská průmyslová odvětví.

V současné době se na automobily vyvážené do zemí Mercosuru vztahují cla až do výše 35 procent. V nadcházejících letech by měla být tato cla téměř zcela zrušena. Na dohodu dlouhodobě usiluje i strojírenství, chemický a farmaceutický průmysl.

Evropská komise očekává nárůst vývozu do Jižní Ameriky až o 39 procent, což odpovídá objemu přibližně 49 miliard eur ročně. To by mohlo v Evropě zajistit nebo vytvořit přes 440 000 pracovních míst.

Na druhé straně je zemědělský sektor. V zemích, jako je Francie, Polsko a Rakousko, se farmáři obávají masivního cenového tlaku z levnějšího hovězího masa, drůbeže, cukru a etanolu vyrobeného v Jižní Americe. Jen v roce 2024 dovezla EU z regionu Mercosur přes 200 000 tun hovězího masa.

Aby EU omezila protesty, zavedla komplexní ochranný systém. Na citlivé produkty se vztahují dovozní kvóty, spolu s obzvláště přísným monitorováním a možností okamžitě pozastavit celní výhody v případě narušení trhu. Zpráva o dopadu dovozu má být předkládána každých šest měsíců.

Komise rovněž zdůrazňuje, že na dovoz z Jižní Ameriky se budou vztahovat všechny normy EU v oblasti životního prostředí, dobrých životních podmínek zvířat a bezpečnosti potravin. Kritici považují tento postup za obtížně sledovatelný, zejména vzhledem k odlesňování a změně klimatu v oblasti Amazonie. (My víme, že je to nesmysl, asi jako kontrola a kvalita zemědělských produktů z Ukrajiny, pozn. překl.)

Schválení dohody umožňuje Radě členských států EU učinit formální rozhodnutí, pravděpodobně již v pátek. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen by poté byla zmocněna k podpisu dohody. To se plánuje v Paraguayi, která v současné době předsedá obchodnímu bloku Mercosur.

Formálně dohoda stále vyžaduje písemné potvrzení. Politicky je však proces považován za dokončený.

Zůstává hluboká propast mezi průmyslem a zemědělstvím, mezi zastánci volného obchodu a protekcionisty. Pro vedení EU je dohoda historickým krokem ke globálnímu ekonomickému sebeprosazení. Pro mnoho zemědělců představuje začátek nového boje o přežití.

Kritici, zejména v evropském zemědělství, se obávají výrazného cenového tlaku. V zemích, jako je Německo a Francie, opět vypukly masivní protesty farmářů. Farmáři protestují na dálničních křižovatkách v několika německých spolkových zemích. Traktory ve čtvrtek zablokovaly přístup k dálnicím A10, A11, A14, A19, A20 a A24. Vytvořily se dlouhé dopravní zácpy – mimo jiné i na trase do Berlína.

Evropská komise v reakci na silnou kritiku souhlasila s dodatečnými ochrannými doložkami. V případě škodlivého nárůstu dovozu nebo prudkého poklesu cen mohou být celní úlevy dočasně pozastaveny. Mezi produkty, které budou podrobeny obzvláště přísné kontrole, patří hovězí maso, drůbež, rýže, med, cukr a etanol.

Ekologické a spotřebitelské skupiny také varují před možnými důsledky pro oblasti deštných pralesů a pro evropské normy týkající se ochrany zvířat, rostlin a potravin. Evropská komise tyto obavy odmítá a zdůrazňuje, že dovážet lze pouze produkty, které splňují předpisy EU. (Haha)

Po podpisu musí dohodu ještě schválit Evropský parlament. Zda získá většinu, je považováno za nejisté. Dále se zvažuje žádost o stanovisko Evropského soudního dvora k právní slučitelnosti dohody. To by mohlo proces zpozdit o měsíce nebo dokonce roky.

Politicky je dohoda vnímána také jako signál proti protekcionistické celní politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zejména německý průmysl již léta prosazuje její dokončení.

A co Němci chtějí, to také dostanou…