Rizika ve světové ekonomice

Dochází obecně k poklesu cen akcií i surovinových komodit. Tento pokles trvá již několik dní a projevuje se především poklesem cen ropy, a to jak Brent, tak WTI. Cena plynu, která zažila v závěru roku rapidní vzestup, zatím zůstává na hodnotách z konce roku. Zdá se, že se vývoj cen plynu definitivně oddělil od vývoje cen ropy.

V loňském roce velmi významným způsobem klesaly ceny průmyslových kovů. Nejmenší ztrátu v ceně ještě zaznamenal hliník (-18,8 %), více než čtvrtinu ceny ztratila za jeden rok měď (-25,3 %), zinek (-26,1 %) a olovo (-27,5 %). Dvě pětiny své ceny ztratil nikl, (-41,2 %), a to také za jeden jediný rok…

Výprodej cen průmyslových kovů pokračuje ještě počátkem tohoto roku a v okamžiku, kdy se ceny těchto kovů na světových komoditních trzích ustálí, odstartují velmi dobrou investiční příležitost pro investory. Po zajímavost, pokud jde o drahé kovy, platina ztratila téměř dvě pětiny své hodnoty za rok, paladium téměř pětinu. Významný pokles cen a značné kolísání v průběhu roku zaznamenalo také zlato a stříbro. Z kovů je však zlato jediné, které zvyšuje svou hodnotu. Zdá se, že investoři, kteří opouštějí akciové trhy, zvolna přecházejí na zlato, které v podstatě plní funkci jakési rezervy.

Cena ropy se snížila za jeden rok ze zhruba 70 dolarů za barel ropy Brent na dnešních zhruba 33 dolarů za barel (stav k 7. 1. ve 14 hodin). Podobný trend zaznamenala také ropa WTI.

Čínská ekonomika zpomaluje, ale toto zpomalení znamená stále ještě růst někde pod sedmiprocentní úrovní meziročního růstu HDP. Čína je však před rozsáhlou restrukturalizací své ekonomiky. Zcela nepochybně se bude stále více orientovat na obnovitelné zdroje elektrické energie, bude řešit problémy svého životního prostředí, což ovšem stojí velké peníze, a bude přesouvat těžiště svého průmyslu z produkce pro export na produkci pro osobní spotřebu čínského obyvatelstva.

Velký problém, který musí Čína řešit, je skryt na Šanghajské burze, kde, jak se zdá, byla řada titulů, a zřejmě rozhodující část titulů, za poněkud přemrštěné ceny. S tím se musí Čína vypořádat, stejně tak jako se svou měnou a její stabilizací, neboť renminbi (čínský jüan) ztratil zhruba 2 % své hodnoty. To pochopitelně nelze opakovat každý týden.

Nicméně problémy čínské ekonomiky nejsou problémy toho druhu, které by mohly přivodit krizi, již svět zažil v roce 2008, a zejména 2009, v důsledku pádu amerických bank a pojišťovacích společností.

Evropa, jak se zdá, bude mít problémy ve svém zřejmě nejvýznamnějším vývozním odvětví, a tím je automobilový průmysl. USA podaly žalobu na automobilový koncern Volkswagen (VW), a pokud bude tato žaloba u amerických soudů úspěšná, a já o tom skoro nepochybuji, a pokud náhrada přiznaná soudem dosáhne částky blížící se požadavku americké exekutivy, tj. 48 miliard dolarů, může to mít likvidační charakter pro celý koncern VW. A samozřejmě, že s koncernem VW, jeho „německou“ částí, jsou provázány desítky, možná stovky podniků v ČR a tisíce podniků v celé Evropě. Tato žaloba může ještě celou Evropu, a nejen firmu VW, stát velmi mnoho.

USA vstoupily do posledního roku Obamova prezidentství ve velmi dobré ekonomické kondici. Růst lze odhadovat někde mezi 3-4 %, nezaměstnanost je kolem 4,5 % a jediným problémem zůstává nízká inflace, která se oproti roku 2014 snížila o 1,4 % na 0,2 % v roce 2015.

Evropská ekonomika na počátku roku 2016 přeci jen v takové výtečné kondici není. Zaměstnanost v EU přesahuje 10 % a velkým problémem jsou velké regionální rozdíly. Německo zaznamenává 4,5% nezaměstnanost, a naopak Španělsko 21% nezaměstnanost.

Také v Evropě se ve vztahu k hospodářství negativně projevuje nizoučká inflace. Zdá se, že světovým trhům a světovému hospodářství by prospělo, kdyby došlo k razantnímu růstu cen ropy na úroveň 50 - 60 dolarů za barel. To by dokázalo zvýšit inflaci alespoň o 2 % a bylo by to stimulem pro hospodářský růst. Zdá se však, že takto představa je poněkud fantaskní.

Poslední kroky Saúdské Arábie svědčí o tom, že nechce dopustit, aby Írán přišel na světové trhy se svou ropou, což by vedlo k dalšímu poklesu cen ropy. Nejsou vyloučeny ani nové americké sankce vůči Íránu, které budou ve svých důsledcích znamenat nemožnost prodeje produkce jeho ropy na světových trzích. Ale Saudové a ostatní arabské státy produkující ropu udělají vše proto, aby na světové trhy s ropou nepustili nikoho jiného, a tak samy udržují vysokou těžbu ropy, a tím snižují její dále její cenu.

Samozřejmě, pokud by došlo k tomu, že se latentní konflikt nebo latentní krize ve vztazích mezi Íránem a Saúdskou Arábií se změní v krizi skutečnou a v ozbrojený konflikt mezi těmito dvěma státy, může to mít naopak vliv na velmi razantní vzrůst cen ropy.

Zkrátka, ve světovém hospodářství je v tomto roce mnoho krizových jevů a vypadá to, že kumulace těchto jevů může do značné míry způsobit urychlení ukončení růstové části hospodářského cyklu ve světové ekonomice. Zájmem rozhodujících států světa, ale i ekonomiky jako je česká, je, aby růstová část pokračovala dále. To ovšem znamená snížit vliv krizí, jako je ukrajinská, jako je imigrační, a případně i nedopustit eskalaci krize ve vztazích mezi Íránem a Saúdskou Arábií.

Jiří Paroubek

Psáno pro Deník referendum.