Komárku, neber si mě do huby!

13.6.2014 12:14
M. Komárek, někdejší vykřičený redaktor MFD, dlouho neúnavně pracující pro ODS a českou pravici, dnes hlupácký poslanec bizarního hnutí ANO, které je součástí vládní koalice, se mravně pohoršuje.

Za půl roku svého poslanectví přitom zatím tento poslanec – opravdu vtělené svědomí národa – proslul větší pitomostí, nežli všichni jeho kolegové z poslaneckého klubu ANO dohromady. Tak především, při projednávání státního rozpočtu na rok 2014 – po ústavě nejdůležitějšího zákona země – odjel v klidu s milenkou na dovolenou k moři. Poslanecký plat si jistě za tohle své kardinální politické i lidské selhání nechal vyplatit celý. Opravdu příklad nechutného papalášství.

V živé paměti máme všichni – a já jsem ho pochopitelně veřejně kritizoval – že si Komárek, jako předseda (!) výboru sněmovny na schůzi „svého“ výboru předvolal ředitele ČT a ředitele ČRo. Pokud by se podobného pokusu o cenzorský zásah dopustil předseda parlamentního výboru např. v německém Spolkovém sněmu či v britské Dolní sněmovně, byl by to poslední jeho politický čin. Ne tak u tohoto ostudného výlupka s cenzorskými choutkami.

Tohle politické individuum si dovolilo dnes v LN ve svém jako obvykle zmateném článku napsat, cituji: „Paroubek a Topolánek, každý po svém, se stali doslova prototypy papalášské nabubřelosti. A to nemluvím o Václavu Klausovi.“

Nepodepsal jsem ani prezidentskou amnestii, která zbavila starostí a přinesla spoustu radosti individuím podobného politického uvažování a zaměření, jako je M. Komárek.

Můj nejbližší přítel není pohnán k soudu, kde bude řešen jeho pokus o podvod, korupci, či co, v souvislosti s údajně požadovaným úplatkem 500 mil. Kč. Byl to ostatně M. Komárek a další šmokové z redakce MFD, kteří M. Topolánka svou mediální podporou instalovali do funkce premiéra podporovaného několika politickou korupcí zajištěnými hlasy ve sněmovně (Melčák, Pohanka, Wolf).

Mně může jako příklad mého papalášského chování někdo vyčíst tak maximálně slavné botičky od Diora za 60 eur (1 500 Kč) zakoupené ke křtu mé dcery její řeckou kmotrou.

M. Komárek opravdu není, se svými nechutnými papalášsko-cenzurními sklony, tou osobou na správném místě, která by se mohla mravně pohoršovat nad nevydáním poslankyně Kailové sněmovnou světské spravedlnosti. Od něj i správná věc zní zcela nevěrohodně.

Sám tento akt podle všeho umožnili také někteří poslanci ANO a k nim Komárek patří. Na ně především by měl apelovat.

Jiří Paroubek

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014. V roce 2024 byl zvolen předsedou strany Česká suverenita - sociální demokracie.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

stvan

Řešení je de iure jednoduché.Měřit všem stejným metrem. To je však zásada, jenž je v přímém rozporu se získáváním a posilování politické, tedy i faktické moci. Dám aktuální příklad. Pokud je trestní stíhání Kailové účelové s cílem kriminalizovat politická rozhodnutí, pak by měl být pro ČSSD beránkem i Nečas a měla by volat po jeho nešikanování PČR. To se neděje a proto jsme společností mimořádně nespravedlivou, což mne nutí konstatovat - zlatej bolševik. Bylo ho také dost, ale na tyhle nemá, co se týče stále přítomné do očí bijící nespravedlnosti, ani náhodou. Skutečnost, že si mohu, pokud na to mám, vozit zadek v Mercedesu, či se okamžitě sebrat a vydat se kam chci, na tomto smutném faktu nic nemůže změnit. Dělat a říkat co chce si, pokud mocní ukáží, že to není vhodné,  také každý nemůže. Tím rozhodně nemyslím zrušení Dělnické strany. J.Paroubek je názorný příklad. Do "botiček" se naše "demokratická" média trefí kdy se jim to hodí. Absence bezpečnostní prověrky prezidentova kancléře je tabu. Rozumíme si?

cernik

To, co produkují naše media,

a nejen ta tzv. veřejnoprávní vyžaduje ostrou protireakci,
a ne  takovou, že i poslanec nemá možnost si je pozvat na koberečak
(mělo bý jít i o ta soukromá) ale musí někde někam napsat nějaké radě,
která pak věc projedná a v drtivé většině případů pak zamítne
kvůli nějakému formálnímu nedostatku přímých důkazů
 je stav prostě neúnosný.


Druhou otázkou je, kdo tím mává,
mává-li tím právě poslanec Komárek je dalším důkazem neúnosného stavu,
kde tzv. demokratické právní prostředí dovoluje mávat praporem,
který sloužil pro nějaké nabírání kompostu.

Ovšem rozhořčení nepostačí pro nápravu poměrů,
J. Paroubek by měl navrhnout mechanismus, jak
dosahovat nápravy i z NEPARLAMENTNÍCH lavic.
Formální metoda, bránit se soudně,
je-li jedinou možnou,
se stává v takovémto kontextu metodou nedemokratickou.
Uzavírám, že však jde o věc velmi komplikovanou.