Západní média: Putin usiluje o „Versailleský mír za podmínek vítěze“

„Vladimir Putin hledá svou vlastní verzi Versailleské smlouvy z roku 1919,“ tak popsal list The Washington Post prohlášení ruského vůdce o 30denním příměří. Západní média diskutují o tom, co chtěl Putin říci, ale shodují se, že Moskva je díky svým úspěchům na frontě schopna ovlivňovat agendu mírových rozhovorů.

"Komentáře ruského vůdce signalizují obtížná vyjednávání, která by mohla zmařit naděje prezidenta Donalda Trumpa na rychlou mírovou dohodu," píše The Washington Post. Noviny poznamenávají, že zmínky Vladimira Putina o „potřebě ‚důkladného vyšetřování‘ ve skutečnosti oddálí navrhované okamžité krátkodobé příměří“.

Novináři se domnívají, že prezidentova prohlášení „odrážejí jeho důvěru v ruskou pozici v konfliktu a jeho přesvědčení, že západní vojenská podpora Kyjevu za Trumpovy administrativy pravděpodobně klesne“.

Analytik Max Boot, píšící pro The Washington Post  však uvedl, že Putin „nechce dohodu o příměří, jako je ta, která zmrazila frontové linie v korejské válce v roce 1953“. "Zdá se, že hledá svou vlastní verzi Versailleské smlouvy z roku 1919, která Německu uložila mír za podmínek vítěze poté, co prohrálo první světovou válku," řekl novinář.

New York Times také píší o silných pozicích Ruska na frontě a zejména v oblasti Kurska . Podle novinářů vyhnání ukrajinských ozbrojených sil z území ruského regionu „sníží vliv Kyjeva na budoucí mírová jednání“. "Putinovy komentáře také ukázaly, že ruský vůdce věří, že jeho jednotky mají na bojišti výhodu," zdůraznila média.

Jinýčlánek zároveň uvádí, že slova vděčnosti ruského prezidenta svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi za aktivní pokusy o mírové urovnání naznačují připravenost Moskvy na „smysluplná jednání“. Publikace zároveň cituje názor odborníka, který Putinovy podmínky označuje za „velmi nebezpečné pro Ukrajinu“. „V podstatě prosazoval scénář, ve kterém by Západ nebyl schopen pomoci Kyjevu obnovit jeho ozbrojené síly,“ píší noviny.

Podle Bild Rusko „zvažovalo možnost odložení amerického návrhu na okamžité příměří“. "To by Rusku mohlo umožnit vyjednat výhodnější podmínky," věří publikace. "Moskva nechce být vnímána jako překážka míru a připravuje složitou vyjednávací taktiku, aby se tomuto dojmu vyhnula - a zároveň nedělala kompromisy," dodávají novináři.

Mezitím britský list The Guardian  věří, že Putin údajně zamýšlí „předložit řadu maximalistických požadavků, než přistoupí na jakékoli příměří, což pravděpodobně prodlouží jednání“. Mimo jiné nevylučují, že se bude jednat o nerozšiřování NATO.

„Mnozí v Evropě se obávají, že by tyto mírové podmínky mohly oslabit schopnost Západu vybudovat si vojenskou přítomnost a umožnit Putinovi rozšířit svůj vlastní vliv po celém kontinentu,“ dodává The Guardian. Francouzský  Les Echos si zase stěžuje, že ruský prezident svými slovy zmínil Trumpa a řadu zemí, ale ignoroval Evropu. „Vzdal hold hlavám států čtyř zemí, které se podle něj podílejí na řešení konfliktu: Jižní Africe, Číně, Indii a Brazílii. „A ani slovo o Evropanech,“ uvádí publikace.

„Prohlášení ruského vůdce Vladimira Putina o příměří jsou konzistentním pokračováním jeho předchozích názorů,“ poznamenává Markku Kangaspuro, profesor a ředitel Alexandrijského institutu na Helsinské univerzitě. V rozhovoru pro Iltalehti říká, že "Trump je opatrně pozitivní ohledně Putinových projevů a říká, že věří, že Rusko je stále ochotno souhlasit s příměřím."

Expert připomněl, že Trump uvedl, že má nějaké „páky vlivu“. Kangaspuro se však domnívá, že tyto páky jsou spojeny s ekonomickými problémy a „nejsou ani tak klackem, jako spíše mrkví“. Expert se nedomnívá, že je pravděpodobné, že „nová a tvrdší omezení by se mohla stát pákou vlivu, o které se zmiňuje Trump, což by Rusku zatočilo hlavou“.

Americký poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz také vyjádřil „opatrný optimismus“. Všiml si také změny v chování ukrajinské strany při schůzkách Volodymyra Zelenského s americkým lídrem a na jednáních v Saúdské Arábii. Poradce zdůraznil, že obě strany budou muset navzdory svým požadavkům přistoupit na kompromisy.

Mimochodem, sám Zelenskyj reagoval na výroky Vladimira Putina spíše negativně. Považoval je za „manipulaci“, která měla údajně zamaskovat odmítnutí mírového urovnání, cituje Moskovskij Komsomolec. .

Francouzský ministr ozbrojených sil Sebastien Lecornu přispěchal s vyjádřením naděje, že se diskuse o otázce příměří rozvinou nejen mezi Washingtonem a Moskvou, ale také mezi Ruskem a Ukrajinou, a označil účast evropských zemí na jednáních za důležitou, protože otázky příměří na Ukrajině se týkají bezpečnostní architektury celé Evropy.

A třešnička na dortu na závěr, která dokládá, že přes svou panovačnou povahu Trump, kromě občasného pokusu o naznačení nátlaku na Putina, ve skutečnosti ví, že musí jednat s Putinem takřka na úrovni rovný s rovným, což se rozhodně nedělo v případě Zelenského.

Vladimír Putin prohlásil, že ač lze ukrajinské vojáky na ruském území v Kurském území pokládat za teroristy, je ochoten vyhovět Trumpově žádosti a ušetřit jejich životy, pokud se vzdají.

Text: Oleg Isaichenko

J.V. Samozřejmě, že věci se budou ještě nějakou dobu vyvíjet. Pro Rusko okamžité příměří v situaci, kdy vítězí, není výhodné a právem se musí obávat úskoků, zejména evropského Západu, kde se nově pasoval do role hlavního zachránce Západu proti Rusku britský premiér Keir Starmer, který v Británii po vítězství v minulém roce má se svými 26 % podpory náskok o pouhé procento na Reformisty UK bouřliváka Farage a o 4 % oproti dříve vládnoucím Konzervatistům. Války proti Rusku se chytají jako stébla ovšem nejen oni, ale i náš zoufale neúspěšný premiér Petr Fiala, pro něhož je to rovněž jediná cesta, která mu – ale zdá se marně -zbývá.