Reforma podle odborů

17.1.2011 18:16
Ponechat pojistné do stávajícího průběžného důchodového systému ve výši 28 procent z vyměřovacího základu (ze mzdy), umožnit dobrovolné spoření v rozsahu dalších 3 až 9 procent a doplnit je státním příspěvkem odpovídajícím 1 – 3 procentům, to je návrh penzijní reformy podle Českomoravské konfederace odborových svazů. Odboráři předložili svůj návrh už na čtvrtečním jednání tripartity, nyní jej představili i s podrobnostmi na tiskové konferenci.

Uvedený návrh připravil odborový expert Vít Samek, člen Bezděkovy komise. V závěrečné zprávě této komise figuruje anonymně jako „menšinová“ varianta. Srovnejme ji tedy s tou většinovou. Ta počítá s tím, že pojištěncům mladším 40 let se sníží pojistné do průběžného sytému z 28 procent mzdy na 20 procent (o 8 procentních bodů, jinými slovy – o dvě pětiny). Vedle toho budou platit 3 procentní body do soukromě spravovaných fondů (opt-out) a dostanou k tomu stejně velkou státní podporu. Podfinancovaný průběžný pilíř pak bude doplněn v rozsahu 5 procent mzdy z výnosu DPH. Předpokládá to sjednocení sazeb DPH na 19 procent (tedy zvýšení sazby daně na potraviny, teplo, léky o 9 procentních bodů). (Je to systém prohra-prohra, protože stejný nebo mírně menší důchod v budoucnu – po započtení nákladů správy fondů - se zaplatí snížením životní úrovně dnes.)

Jak to dopadne, je ve hvězdách. Strany trojkoalice jsou pro opt-out, ale neshodly se, zda má být povinný. ODS a TOP jsou pro snížení pojistného, které se o něco dorovná ze zvýšené DPH. VV jsou proti sníženému pojistnému a ČSSD je i proti opt-outu. Do debat nyní vpluly také různé úvahy o podpoře rodin s dětmi.

Odborový návrh vypadá logičtěji a propracovaněji. Je z něj zřejmé, že odbory se chtějí skutečně zabývat tím, o čem vláda jen mluví - vytvořit udržitelný systém, který se začne přibližovat evropským úrovním. Soustřeďují se proto pouze na peníze navíc, a tyto peníze by zaměstnanci platili dobrovolně. Počítají i se státním příspěvkem, který by pojistné a dobrovolné platby doplnil, ale jen v takovém rozsahu, s jakým počítá většinový návrh Bezděkovy komise.

Když Samkovy návrhy sečteme a roztřídíme, je tu základní varianta, kdy jde na příští důchod částka rovná 28 procent mzdy (28 procent pojištění, zaměstnanec navíc nic, stát nic). Pak je tu 32 procent, kdy je využit dolní okraj státní pomoci ve výši 1 procenta, který ale předpokládá, že i zaměstnanec dobrovolně přispěje 3 procenty. A konečně je tu plné využití systému, kdy jde na účet pojištěnce částka rovná 40 procent mzdy (28 plus 9 navíc od zaměstnance a 3 od státu). Celkově by se tak v nejvyšší variantě zvedly platby na důchod téměř o třetinu.

Návrh se samozřejmě nebude líbit finančním skupinám, které by rády obsluhovaly stamiliardy korun z opt-outu, jak se ve fondech postupně nastřádají.

Samek připomíná, že opt-out (míň peněz do průběžného sytému) jsme si mohli svým způsobem vyzkoušet, když se roku 1996 snížilo pojištění o 1,2 procentní ho bodu (pokleslo z 27,2 na 26 procent). Ukázalo se, jak byly mylné argumenty, podle kterých nižší sazba pomůže zaměstnanosti a zvýší ochotu platit. Nezaměstnanost narostla do roku 2003 na trojnásobných 9,9 procenta (jistě ne z tohoto důvodu), a neochota platit také, takže nedoplatky pojistného za stejné období se zdvojnásobily na 64 miliard korun. Roku 2004 pak bylo pojistné zvýšeno na 28 procent, nedoplatky začaly mírně klesat (jistě ne z tohoto důvodu) a následovaly tři roky s přebytkem na běžném účtu pojistného. V každém případě jsme si tak potvrdili, že zaměstnanost a funkčnost výběru pojistného nelze řešit sazbami pojistného, ale musí se sáhnout po nástrojích zcela jiných.

Většinová varianta Bezděkovy komise má ještě jednu nevýhodu – zvyšuje degresívní charakter českého daňového systému. Chudší zaplatí relativně víc. České daně z příjmů zaměstnanců sice vypadají jako „rovné“, ale vzhledem ke stropům sociálního a zdravotního pojištění platí lidé se středními příjmy mnohem větší sazbu než lidé s příjmy nejvyššími. Připomeňme si, že součástí vládní reakce na rozhodnutí Ústavního soudu, kterému se zdají nejvyšší penze příliš nízké, bude strop pojištění dále klesat. A teď má do toho přijít i výrazné zvýšení DPH? To je krok, kterému se v ekonomické teorii připisuje výrazně degresívní charakter, protože zdražení potravin, léků, tepla a některých služeb zasáhne větší podíl příjmů chudších lidí než příjmů těch bohatých. Lidé mají opravdu dobrý důvod tvrdě hájit tu variantu důchodové reformy, která půjde v jejich prospěch, nikoliv zvyšování životní úrovně těch nejlépe situovaných.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

zdobinsky
Existuje ale u nás síla, schopná příznivou reformu penzí pro drtivou většinu občanů prosadit?
Nebudou silnější zájmové a lobistické skupiny, reprezentující úzkou vrstvu nejbohatších?