Evropané to vidí bledě, zvláště na jihu

Ekonomická situace

Průzkum přináší potvrzení čtyři roky trvajícího trendu, kdy mezi obyvateli zemí EU27 výrazně převažují negativní hodnocení aktuální situace národních ekonomik. Stav národní ekonomiky negativně hodnotí až 71% Evropanů. Nejlépe vidí situaci svého národního hospodářství Švédi, Lucemburci a Němci – v těchto zemích výrazně převažují pozitivní hodnocení (83% resp. 82% resp. 77%). V Čechách je poměr hodnocení opačný, až 84% lidí má zato, že je současný stav národní ekonomiky špatný. V Rumunsku, Itálií, Bulharsku, Maďarsku, Irsku nebo Portugalsku vnímá stav národní ekonomiky jako špatný více než 90% obyvatel. V Portugalsku je to dokonce 99% a v Řecku se na tom shodnou všichni.

Obavy obyvatel

Mezi dva nejdůležitější problémy, kterým v současnosti čelí jejich země, zahrne každý druhý Evropan nezaměstnanost. Často jako problém vidí ekonomickou situaci a zdražování. Obyvatelé ČR v souvislosti s problémy na celonárodní úrovni nejčastěji (39%) zmínili ekonomickou situaci země, obdobně často uváděli také zdražování (37%) a na třetím místě nezaměstnanost (31%).

V osobní rovině je zdaleka nejčastější obavou zdražování, které mezi dva nejdůležitější problémy řadí 45% Evropanů, druhou nejčastější obavou je nezaměstnanost (21%). Špatná ekonomická situace země je často vnímána jako závažný problém i v osobní rovině – za jeden z nejdůležitějších problémů, který aktuálně osobně řeší, ji považuje 21% obyvatel EU.

Pozn.: Podrobnější data za jednotlivé země nejsou zatím k dispozici.

Názory na politické instituce

Aktuální výsledky potvrzují propad důvěry v Evropskou Unii jako takovou. Za poslední tři roky se počet hlasů vyjadřujících důvěru zmenšil ze 48% na aktuálních 31%. Potvrzuje se také nízká míra důvěry Evropanů v národní vlády a parlamenty – důvěřují jim bezmála tři z deseti dotázaných.

Pozn.: Toto platí v souhrnu za celou EU, jednotlivé země se můžou významně lišit – podrobnější data za jednotlivé země ale zatím nejsou k dispozici

U stále většího počtu Evropanů vyvolává unie spíše negativní obraz 28%. Za poslední tři roky se jejich počet téměř zdvojnásobil. Kladný dojem vzbuzuje unie u 31% dotázaných, ještě před třemi lety jich ale byla polovina (48%). Na dvě pětiny (39%) Evropanů působí image EU neutrálně.

Podpora měnové unii

Hlasy podporující monetární unii s jednotnou měnou mezi obyvateli evropské sedmadvacítky v posledních třech letech slábnou, přesto však stále převažují. Více než polovina (52%) je za, proti jsou dvě pětiny (40%) a 8% se k tomuto nedokáže vyjádřit.

Dopad krize na trh práce

Mezi obyvateli unie převažuje již od léta 2009 skeptický názor, že negativní dopad ekonomické krize na pracovní trh se ještě zhorší. Aktuálně si to myslí 60% Evropanů. Před rokem to bylo výrazně méně (47%). Počet lidí, kteří očekávají, že to nejhorší teprve přijde, dramaticky stoupl na podzim loňského roku, kdy počet skeptiků dosáhl až 68%.

Názor, že nejhorší je za námi, převažuje (i to jen mírně) pouze v Dánku, Estonsku a Bulharsku. Zhoršení očekávají zejména v Portugalsku (78%), na Kypru a v Řecku (shodně 77%). Vysoký počet skeptických odpovědí je také mezi obyvateli Velké Británie (73%), Španělska (72%), Lucemburska (67%) či Slovinska (67%). Také v Čechách převažuje mínění, že negativní dopad krize na trh práce se ještě zhorší. Myslí si to 54% obyvatel, 40% má zato, že nejhorší je za námi a 6% na toto nedokázalo odpovědět. Česko společně se Slovenskem a Dánskem patří mezi země, kde od loňského podzimu ubylo nejvíce skeptiků a přibylo optimistů (cca o 20 procentních bodů).

Důsledky krize

Mezi obyvateli EU panuje široký konsenzus (84%) s tvrzením, že důsledkem krize je očekávaná těsnější spolupráce členských zemí do budoucna.

Většina (63%) rovněž souhlasí s tím, že EU má dostatečně silné nástroje k tomu, aby ochránila ekonomické zájmy Evropy v globální ekonomice. Převažuje také souhlas s tím, že krize v dlouhodobé perspektivě unii posílí, myslí si to 53% Evropanů.

S výrokem, že krize zapříčinila také to, že lidé dnes více soucítí s obyvateli v jiných Evropských zemí, souhlasí sympatických 42% respondentů, 51% to tak ale nevnímá a 7% neví.

Mínění Evropanů je značně roztříštěno ve vnímání toho nejlepšího aktéra, který efektivně potlačí dopady finanční a ekonomické krize. Shodně 21% hlasuje pro Evropskou Unii ale také pro národní vlády. Podle 15% je nejlepším aktérem Mezinárodní měnový fond, pro 14% je jim G20.

Pozn.: Podrobnější data za jednotlivé země nejsou zatím k dispozici.

Hodnocení strategických iniciativ

Evropané za nejdůležitější do budoucna považují modernizaci trhu práce a růst pracovních příležitostí. Na stejnou úroveň rovněž kladou pomoc chudým a sociálně vyloučeným k tomu, aby mohli hrát aktivní roli v společenském životě – takto formulované strategické cíle za velmi důležité považuje osm z deseti obyvatel EU. Pokud přičteme i ty, kteří toto hodnotí jako částečně důležité, přesahuje jejich podíl 90 %.

Jen mírně nižší hodnocení důležitosti dosáhla strategie podpory ekonomiky využívající méně přírodních zdrojů a produkující méně skleníkových plynů. Velký význam má také pomoc v odvětví průmyslu zejména při podpoře podnikání a rozvoje nových zručností. Téměř sedm z deseti Evropanů za velmi důležité považuje také zvýšení kvality vzdělávacího systému. Většina 57% za velmi důležitou považuje také podporu výzkumu a inovací. Z nabízených strategických iniciativ se jako nejméně důležitá jeví lidem podpora elektronické ekonomiky (e-economy) a posílení ultrarychlého internetového spojení v rámci EU. Přestože, je důležitost této iniciativy hodnocena jako nejnižší, to že není důležitá si myslí jen 20% dotázaných. Za částečně důležitou považuje podporu e-ekonomiky 28% a 47% uvádí, že je velmi důležitá.

Hodnocení strategických cílů

Z cílů, které si unie může stanovit do roku 2020, jsou Evropany jako vhodné nejčastěji označovány hned dva. Šest z deseti obyvatel EU za vhodný strategický cíl považuje zvýšení efektivnosti využívání energii o 20% a stejný počet lidí schvaluje, aby v roce 2020 až 75% lidí ve věku 20-64 let měli práci. Jen o dva procentní body méně lidí (58%) se kloní také k nárůstu podílu obnovitelných zdrojů energie.

Většina za vhodné cíle považuje také zvýšení investic do výzkumu a vývoje na úrovni 3% z celkové každoroční produkce EU (56%) a snížení objemu skleníkových plynů. Polovina za přiměřený cíl považuje také snížení počtu nekvalifikovaných absolventů škol a snížení počtu lidí žijících pod hranicí chudoby o přinejmenším čtvrtinu.

Obecné směrování EU

Po hodnocení strategických iniciativ a cílů byly respondenti dotázáni na jejich názor, zda se, přihlížeje také k připravovaným strategiím, EU ubírá správným směrem nebo nikoliv. I když ohledně důležitosti strategických iniciativ a kroků panuje konsenzus, v otázce obecného směrování tomu tak není; 40% Evropanů se domnívá, že unie se, při cestě z krize vstříc novým výzvám, ubírá správným směrem. Téměř třetina (31%) ale konstatuje, že směrování EU je špatné. Významná část 20% spontánně tvrdí, že vývoj nejde ani správným ani nesprávným směrem a 9% se k tomuto nedokáže vyjádřit.