Není potřeba dělat dírky na opascích
Národní rozpočtová rada (NRR) publikovala stanovisko k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky (viz, 4. 3. 2021). Více než jeho polovinu zabírají známá data; jde o rešerše o minulých hospodářských údajích, které lze vyhledat prolistováním webových stránek statistického úřadu a ministerstva financí. Tedy nic objevného.
Předpokládal jsem, že ve zbývající části se Národní rozpočtová rada pokusí naplnit zákonný požadavek na ni kladený; její stanoviska by měla obsahovat hodnocení, jakým způsobem mohou plánované vládní politiky svými přímými dlouhodobými dopady pravděpodobně ovlivnit udržitelnost veřejných financí [viz § 21 odst. 25 písm. d) zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti]. V tomto zadání je evidentně obsažena budoucnost; stanovisko by mělo zahrnovat kvalifikované úvahy o tom, jak mohou plánované vládní politiky… udržitelnost veřejných financí ovlivnit. A tak jsem se těšil. Marně. Očekával jsem odborný pohled na problém, nikoli převážně politický traktát. Místo kvalifikovaných ekonomických názorů NRR sehrála politickou roli další kritické protivládní opozice.
Stanovisko NRR: Příjmy rozpočtu jsou nad rámec vlivu ekonomického vývoje a jednorázových opatření oslabovány razantním snížením výběru daně z příjmů fyzických osob způsobeného zejména zrušením zdaňování superhrubé mzdy a zvýšením základní slevy na poplatníka. Negativní dopady této změny na státní rozpočet jsou dále prohloubeny úpravou rozpočtového určení daní ve prospěch obecních a krajských rozpočtů. Stanovisko NRR předsedkyně NRR Eva Zamrazilová rozvedla v rozhovoru o nutnosti utahování opasků (Právo, 5. 3. 2021): Teď je jasně vidět, jak velikou chybou bylo zrušení superhrubé mzdy. Veřejné finance byly připraveny o 100 miliard korun bez jakýchkoli viditelných pozitivních efektů na ekonomiku. Obhajovat existenci tzv. superhrubé mzdy je barbarství (při tzv. superhrubé mzdě byl součástí základu daně i fakticky neexistující příjem poplatníka; byl to model ve světě ojedinělý). Tvrzení, že částka, která občanům zůstane v kapsách (E. Zamrazilová omylem uvádí sto miliard, ve skutečnosti jde asi o miliard sedmdesát), tedy že uvedená částka se žádným pozitivním efektem v hospodářství neprojeví, je důsledkem ekonomické negramotnosti. Což takhle multiplikační efekt těchto finančních prostředků?
Mantra, vyslovená E. Zamrazilovou v uvedeném rozhovoru, zní: Bude se muset zvýšit daňová zátěž. A k tomu: Nejjednodušší je danit práci, proto je také u nás zdanění nastaveno vysoko. Určitý prostor je i u firemní daně, ty máme ve srovnání se zeměmi OECD spíše nižší.
V takových úvahách chybí špetka tvůrčího myšlení; aktuální status quo nelze mít za věčný. Chybí schopnost uvažovat v souvislostech a do budoucna. Myšlenkový obzor předkládaný jmenovanou radou je velmi, velmi chudý.
Čili jak dál? Utěsnit fiskální díry, jimiž ze státního rozpočtu tečou miliardy pryč. Co utěsnit, je známo, zde jen stručný výčet:
Do zahraničí na dividendách mizí asi čtyři sta miliard ročně. Solární baroni si desítky miliard nezaslouží, není za co. Do tzv. daňových rájů utíká pár stovek miliard korun. Průběžně se zvyšující počet úřednictva, zejména v čase digitalizace, není pro zemi potřebný. Stamiliardy plynoucí na (předražené) obrněné transportéry, houfnice a vrtulníky (v kvalitě šrotu) občané nepotřebují. Mnohé tzv. neziskovky, placené z veřejných rozpočtů, jsou zadarmo drahé; četné národní, národnostní a podobné rady též. A co třeba využít odpisovou politiku k urychlené modernizaci a tím vyšší produktivitě (Harrod-Domarův efekt)? Nebo si položit otázku, zda je daňová soustava dobře vyvážena z hlediska poměru daňového inkasa přímých a nepřímých daní; nesnižuje snad výrazně vyšší daňové inkaso z nepřímých daní stimulativní účinnost daňové soustavy a nevede k hospodářsky nižší efektivitě?
Jeden z diskutujících k rozhovoru pí E. Zamrazilové označil členy NRR za „brožurové typy“ – že totiž vše mají pouze vyčteno z brožur. Jenomže v brožurách se o tom, jak konkrétně aktivovat hospodářství, nedočtete. Návod k použití se musí hledat v hospodářském provozu, ekonomice, a jeho teoretické reflexi, ekonomii. Brožurkoví ekonomové však hospodářský provoz neznají. Pak ovšem nelze ekonomicky myslet.
Není potřeba dělat dírky na opascích. A hlavně není případné strašit občany. Do budoucna stačí normální racionální a produktivní hospodaření. A pokud se dírky na opascích kvůli jejich utažení budou dělat, pak především u těch méně movitých. Jako obvykle.
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 3580x přečteno













Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.