Dienstbier: Rád bych stál v čele mnohasettisícové protivládní demonstrace

obrazek
14.12.2012 13:48
Uskupení Společenství práce a solidarity uspořádalo společnou diskusi prezidentských kandidátů Táni Fischerové a Jiřího Dienstbiera. Přítomen měl být původně i Miloš Zeman, tři dni předem však svoji účast odvolal. Jiří Dienstbier k tomu na můj vkus nepříliš vhodně poznamenal, zda se ho snad Zeman neobává. Přes tuto drobnou vadu na kráse byl večer v Domě odborů na Žižkově pro zhruba dvě stovky přítomných zajímavý a přínosný. Přispěla k tomu známá docentka ekonomie Ilona Švihlíková, tentokrát v roli pohotové moderátorky.

Diskuse byla vedena v několika tematických okruzích. Oba hlavní protagonisté se v názorech příliš nelišili, ať byla řeč o vztahu k Evropské unii, o roli odborů a jejich alternativě k politice české vlády, o české účasti v zahraničních vojenských misích, o nezaměstnanosti či o ekologii.

Některé konkrétní názory rozhodně stojí za zaznamenání. Táňa Fischerová v roli prezidentky by vetovala každý zákon s přílepky. Také jí chybí víc informací o činnosti českých europoslanců. Jiřímu Dienstbierovi nejvíc vadí, že čelní politici se někdy stávají bílými koňmi velkého kapitálu. Zmínil miliardáře Chrenka a Bakalu, což byla zjevná narážka na prezidentskou kandidaturu expremiéra Jana Fischera.

Zcela jednohlasně hovořili oba kandidáti v otázce vztahu k Evropské unii, NATO a k účasti našich vojáků v zahraničních misích. Tato účast má být vždy v souladu s mezinárodním právem a rezolucemi Rady bezpečnosti OSN. Shodné kladné stanovisko mají Fischerová i Dienstbier k evropskému pojetí sociálního státu.

V Česku je Dienstbier rozhodným zastáncem silného státu. Především v sociální sféře. Stát má podle něho zcela nezastupitelnou úlohu při zajišťování bezpečnostních složek. Stejně tak ve zdravotnictví, v základním, středním a vysokém školství, obecně ve všech veřejných službách. Nelze je privatizovat.

Dienstbier i Fischerová byli účastníky řady protivládních demonstrací v posledních letech. Některé z nich Fischerová i moderovala. Dienstbier prohlásil, že by jednou rád stál v čele mnohasettisícové demonstrace, která by tvrdě otřásla vládou.

Přes Zemanovu nepřítomnost se mezi účastníky diskusního večera hovořilo i o nejednotném postoji k jeho kandidatuře jak ve vedení ČSSD, tak v celé členské základně. Je všeobecně známo, že Miloš Zeman v době svého předsednictví vytáhl do vysoké politiky například Vladimíra Špidlu, Lubomíra Zaorálka či Stanislava Grosse, kteří se k němu později, zejména při prezidentské volbě v roce 2003, otočili zády.

V tomto směru je obdobný osud jiného předsedy ČSSD, Jiřího Paroubka. Také ten přivedl do vyšších sfér politiky mnohé, zejména regionální funkcionáře, kteří se od něj po volbách v roce 2010 odvrátili.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

oleg-gubin

Pane Štingle, dobrý den, děkuji za komentář. V mé místní organizaci ČSSD jsme se většinově shodli, že v prvním kole prezidentské volby budeme držet "stranickou basu" a dáme hlas Jiřímu Dienstbierovi. Pokud by se do druhého kola nedostal, podpoříme ve finále Miloše Zemana. Jsme si přitom vědomi i jeho negativních vlastností, ale žádného vhodnějšího kandidáta nevidíme. To, že Zemana podpořili Marie Benešová nebo Valtr Komárek, podle mého názoru nijak neopravňuje Luboše Zaorálka, aby volal po jejich odchodu ze strany.