Zemřel muž, jehož malý krok byl velkým skokem pro lidstvo

Program Apollo, který nahradil starší Mercury, se však nerodil lehce. Vesmírná loď Apollo 1 v roce 1967 při cvičné simulaci shořela a smrt v kabině našli tři astronauti - R. Grissom, R. Chafee a E. White. Náročný program se tak rodil v bolestech a byl také finančně velmi nákladný. Američané měli obavy, zda vesmírný ,,závod" se Sovětským svazem stihnou.

Rok 1969 se potom zapisuje do historie kosmonautiky. Dne 16. 7. 1969 vynesla raketa Saturn V. (na její konstrukci se podílel W. von Braun, kdysi prominentní raketový fyzik nacistického Německa) vesmírnou loď Apollo 11 na oběžnou dráhu. O pět dní později vstoupil bývalý pilot Neil Armstrong jako první člověk vůbec na povrch Měsíce a pronesl legendární větu: ,,je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo." 24. 7. 1969 přistál záchranný modul se třemi astronauty v Tichém oceánu. Armstrong v roce 1971 odešel z NASA a začal přednášet na univerzitě v Cincinnati. Stáhl se do ústraní a o svém slavném výstupu na Měsíc zřídkakdy veřejně hovořil. Tento skromný a uzavřený muž umírá ve věku 82 let na zdravotní komplikace spojené s voperováním bypassu do srdce.

Je zajímavé, že o přistání astronautů na Měsíci informovala i československá televize, ale jen velmi útržkovitě a ,,úsporně" s odkazem na to, že z přistání údajně existují jen technicky nekvalitní materiály. Důvod byl přitom zřejmý - Sovětský svaz ,,prestižní" souboj o Měsíc prohrál a jeho satelity ve střední a východní Evropě tak přirozeně neměly zájem o to, aby popularizovaly tento úspěch svého globálního soupeře.