Do víkendového ušáku se Škvoreckého knihou

Zbabělci – čitelné pro všechny (kromě měšťáků)

Jako čtyřiadvacetiletý v rozmezí října 1948 a září 1949 napsal Josef Škvorecký u nás nejznámější román Zbabělci, ve kterém se vracel do posledních dnů protektorátu ve fiktivním východočeském maloměstě Kostelci. Květnovou revoluci přibližuje skeptický antihrdina, milovník žen a jazzu Danny Smiřický, který kritizuje předstírané vlastenectví místní honorace a usiluje o depatetizaci své doby. Postavy Dannyho, které nechybí autobiografickými rysy, využil Škvorecký i v dalších knihách.

V předtuše skandálu před vydáním uvedl: "Zbabělci jsou především satirou na lidský typ, který nenávidím nejvíc: na měšťáka, na onoho patetického pokrytce, který zná vždy jen jednu jedinou ideologii: svůj vlastní sobecký zájem..." Po velkých průtazích vyšla kniha v roce 1958, přičemž vyvolala samozřejmě velké pobouření někdejších kolaborantů, kteří se poznali v některých záporných postavách románu. K politickému skandálu stačila již úvodní věta románu: „Tak revoluce se vodkládá na neurčito", „Jo, z technickejch důvodů, ne?"

Nerealizován bohužel zůstal společný projekt s Milošem Formanem na filmovou verzi Zbabělců.

Příběh inženýra lidských duší – nejoceňovanější v zahraničí

Jedním ze Škvoreckého nejvýznamnějších děl je Příběh inženýra lidských duší, s podtitulem Entrtejnment na stará témata o životě, ženách, osudu, snění, dělnické třídě, fízlech, lásce a smrti, která vyšla v roce 1977 v Sixty-Eight Publishers. Exulant Danny konfrontuje zkušenosti všech svých tří životů: v protektorátu, v socialismu i v exilu. V románu se již projevuje vyzrálá literární a životní zkušenost: Dannyho studentské osudy autor nyní vidí v mnoha závažnějších souvislostech (vědomí konečnosti lidského života se zdá být jedním z hlavních motivů románu), někdejší jízlivost a ironický odstup zde vystřídala vyrovnanost, tolerance a smíření s osudem.

Nevěsta z Texasu – kniha, které si Škvorecký cenil nejvíce

Důležitý přelom v literární tvorbě Josefa Škvoreckého představuje životopisný román Scherzo capriccioso (1983), v němž se autor soustředil na americké osudy českého skladatele Antonína Dvořáka. Hledání kontinuity života české společnosti na severoamerickém kontinentu pokračuje potom v rozsáhlém románu Nevěsta z Texasu (1992). Jak sám autor uváděl, této knihy si cenil nejvíce, protože jí věnoval celých sedm let svého života objížděním bojišť války Severu proti Jihu a vysedáváním v knihovnám nad nekonečným množstvím literatury na toto téma.

Plejáda slavných autorů v '68 Publishers

V roce 1971 společně s manželkou Zdenou založil nakladatelství '68 Publishers, které se zařadilo mezi přední československá, a to nejen exilová, nakladatelství. Do roku 1993 v něm vyšlo celkem 227 titulů českých exilových autorů a v Československu zakázaných děl. Knihy vydávali takzvaně "na koleni", neúčtovali si plat; a do tiráže knih vymýšleli i jména pro odpovědné redaktory. Činnost nakladatelství, které řadu let nemělo žádnou finanční podporu, popisovala paní Škvorecká: "Výrobní náklady, jenom sazba a tisk na knihu o 300 stránkách v nákladu 2000 výtisků jsou v roce 1987 9 241 dolarů, knihu prodáváme za 13,24 dolarů, z prodejní ceny dostávají slevu knihkupci 35 procent a předplatitelé 20 procent. Sami sobě žádné platy nedáváme."

Ve zlatých exilových nakladatelských dobách sedmdesátých a na počátku osmdesátých let se knihy neznámých autorů prodávaly v nákladu dvou tisíc výtisků, známí autoři jako Milan Kundera prodali kolem pěti až šesti tisíc výtisků, vzpomínek Adiny Mandlové, které zpracoval Josef Škvorecký, se prodalo šest tisíc a nejúspěšnější byl první titul, Tankový prapor, toho se za devatenáct let prodalo v exilu skoro deset tisíc exemplářů.

Mezi autory vydané v '68 Publishers patří také Ferdinand Peroutka, Arnošt Lustig, Egon Hostovský, Ivan Diviš, Ludvík Vaculík, Václav Havel (Hry 1970-1976, Dopisy Olze), Milan Kundera (Život je jinde, Valčík na rozloučenou, Kniha smíchu a zapomnění, Směšné lásky, Nesnesitelná lehkost bytí), Jiří Gruša, Ivan Klíma, Karel Kryl nebo Bohumil Hrabal. Poslední publikací v lednu 1993 byl sborník Zdeny Salivarové-Škvorecké Osočení. Dopisy lidí ze seznamu.

V květnu 1989 napsal Milan Kundera manželům Škvoreckým: "Zdeničko a Pepíčku: nikdo neudělal za posledních dvacet let pro českou zemi víc než vy dva. Řeknu to ještě jednou, aby někdo nemohl říci, že mě špatně slyšel: nikdo, nikdo jiný neudělal za posledních dvacet let pro českou zemi víc než vy dva."