Washington znovu málem bez peněz

Měsíc před převzetím moci novým prezidentem USA Donaldem Trumpem došlo v Kongresu k významné konfrontaci, která naznačila, kdo bude skutečně tím nejmocnějším mužem světa. Že by to byl prezident? Ne, jeho poradce, nejbohatší muž planety, má ještě větší vliv.

Šlo o federální rozpočet, čili největší svátek demokracie, ale ten už se v USA odehrává skoro každých čtvrt roku. Jde o to, jak zabránit propuštění drtivé většiny federálních zaměstnanců, protože už není na výplaty. A je věcí stylu, že rozhodnutí o dalším financování vlády padne pár vteřin před půlnocí nebo po začátku konečného dne. Nakonec se schválí rozpočtové provizorium, a pár týdnů je zase klid.

Přesně tohle se odehrálo o půlnoci z pátku na sobotu, kdy USA přešly na dalších pár týdnů provizorního rozpočtování. Ale jen do konce ledna, pak ať si to řeší Trump. Kdyby se to nestihlo, třeba na ministerstvu zahraničních věcí letí čtyři z pěti zaměstnanců, v NASA dokonce devět z deseti. Později je možná zase přijmou, ale nějaký čas by nedostali nic. Celkem mělo jít o dva miliony lidí. Své jisté měly jen zoologické zahrady a krmiči ledních medvědů, protože ohrožení dravci, jak se už před časem v kongresových diskusích prosadilo, za rozpočtové problémy USA opravdu nemohou.

Donald Trump původně chtěl, aby toto provizorium bylo spojeno se zvýšením dluhového stropu a nemusel se o něj handrkovat hned po vstupu do Bílého domu. Strop provází federální vlády odedávna, vznikl na základě zákona z roku 1917, v souvislosti se vstupem USA do 1. světové války. Teď žádná konkrétní hodnota stropu není stanovena, protože platnost zákona byla pozastavena roku 2023. Ale jen do 1. ledna 2025. Čili prakticky doteď. Mezitím plnilo podobnou funkci omezené provizorní rozpočtování, které spolehlivě zajistí, že určitý den je federální kasa prázdná a  kongresová bitva může začít znovu.

Ve středu byli Demokrati ochotni podpořit složitě vyjednaný republikánský návrh, pokud bude obsahovat aspoň tři miliardy dolarů pro Ukrajinu. Mělo se k tomu přihodit také drobné zvýšení platů politiků, které jsou zmrazeny už od roku 2009. Jenže nebylo tam zvýšení dluhového stropu, jak požadoval Trump.

Tenhle pokus okamžitě smetla lavina asi 150 zlobných výkřiků Trumpova současného nejbližšího spolupracovníka Elona Muska na sociální síti X, kde má 220 milionů sledovatelů. Mimochodem, to je třikrát víc než má Trump. Muska pobouřily jak další prachy pro Ukrajinu, tak nehorázně zvýšení platů politiků. Jenže tam si to spletl s teoretickým výpočtem násobně odstupu těchto platů od toho, kde by musely být, aby držely krok s inflací. Ale to je jedno, na politiky musí být přísnost.

Musk označil hlas republikánského poslance pro takový kompromisní návrh za čirou zradu a důvod k ukončení jeho politické kariéry. Udělalo by se to už za dva roky před republikánskými primárkami. Zlobivému politikovi by se prostě postavil protikandidát s Muskovými penězi za zády. Nastalo by to, co vyvěrá ze slov legendárního psohlavce Lomikara: „Hin se hukáže.“

V Kongresu okamžitě zavládlo čiré zděšení. Prožívali něco podobného jako jejich spojenci den předtím za Velkou louží na Evropské radě v Bruselu. Když se evropští šéfové vlád zavřeli kdesi ve sklepě a ujistili, že jsou beze svědků, začali si vyměňovat hrůzné představy, co se stane, až dědečka Bidena vystřídá belzebub Trump. Muselo to být husté, když i premiér Petr Fiala ještě ve zpocené košili na následující tiskovce dosvědčil, že nic konkrétního sice říct nesmí, ale bylo to hluboké, otevřené a intenzivní.

Podstatu takové debaty kdysi vyjádřila moje malá neteř, když mě informovala, proč se bát Ježibaby. Ta nás totiž „oloupe a sní". Měla zřejmě na mysli „oloupí", ale tohle bylo údernější.

Část politické třídy v Americe se bojí Muska ještě více než Trumpa. Hrůza obchází americké kongresmany zvyklé na spokojený život dobře placených kývalů. Musk je může vystrnadit z křesel, a než se to stane, rozebere jim mocenskou základnu federálních orgánů, do které se pustí v rámci svého „ministerstva pro efektivní vládu“ DOGE. Donald Trump výskal nadšením, když mu Musk popisoval, jak po koupi Twitteru, který přejmenoval na X, vyhodil 80 procent zaměstnanců, a nic se nestalo.

Nakonec se pár republikánských poslanců rozhodlo, že Muska a Trumpa pro tentokrát neposlechnou a zvednou ruku pro očesaný rozpočtový přískok plus stovku miliard pomoci pro regiony poškozené hurikány a deset miliard pro farmáře. Nic proti ničemu, ale jen na pár týdnů.

Opravdové bitvy vzplanou na konci ledna. Trump potřebuje vyšší dluhový strop, aby obhájil snížení daní, na které nebude stačit první vlna škrtů nebo očekávaný příliv peněz z nově budovaných celních bariér. Ale Trump se neomezí jen na hospodářskou frontu. Okamžitě chce odvolat také šéfa FBI a šéfa finanční kontroly, což se během předávání moci tradičně nedělá. Jenže když Trump přebíral moc poprvé roku 2016, tak se do něj FBI nevybíravě – a podvodně – pustila kvůli „ruské stopě“.

Začíná tedy úder na „hluboký stát“, který škodil za zády voličů. Trump mu useká hlavy a Musk ho rozvrátí. Bude to zajímavá mela, které někteří horlivci, sám se mezi ně počítám, označí za revoluci.