Pavel se svou mantrou prozápadního směřování chce zlomit Babiše

A mimochodem zásah proti Marine le Pen ve Francii byl podobného typu. A rozhodnutí zdejšího Vrchního soudu v Praze ohledně mnoho let trvajícího stíhání proti Andreji Baybišovi, které obrátilo dosavadní praxi o 180 stupňů po té, s příkazem, že musí být odsouzen,  co  již v minulosti byl několikrát zproštěn z obžaloby, či bylo jeho trestní stíhání zastaveno, jde rovněž ve stejném duchu promainstreamového  soudního aktivismu.

Na zahraničním poli to vidíme to v setrvalé perzekuci Maďarska či Slovenska ze strany orgánů EU.

První zemí, kde Brusel (s jejich centrálami EU + NATO) prohrál je vítězství,  jak říkají západní média pravicově populistického vítěze voleb Andreje Babiše.

Měli bychom být na to hrdí a zejména uhájit si výsledek.

Tak lehké to ovšem nebude.

Před našima očima se rozvíjí očekávatelný konflikt mezi prezidentem a vítězem voleb.

Pro Pavla, naprosto stejně jako u dosavadní koalice, se stala zaklínadlem slova jako prozápadní směřování, začlenění do západních struktur EU a NATO a primitivně řečeno podpora osudového boje evropského Západu proti Rusku,  které musí být  poraženo, ale ne a ne se to podařit.

A mele a mele o tom otravuje tím v každém svém vyjádření.

Jistě si nepřál vítězství Babiše, raduje se z toho, že se do Sněmovny nedostali jedni „proruští extrémisté“ tj. Stačilo, ale bude natahovat jmenování premiéra, aby bylo eliminováno ono druhé „extremistické“ hnízdo SPD.

Už zapomněl na to, že sliboval, že nebude nic protahovat při jmenování nové vlády po volbách. Nyní se rozhodl svolat ustavující schůzi Sněmovny až na nejzazší termín na počátek listopadu.

A říká, že je třeba nechat politickým stranám čas, aby si zvykly na novou realitu a nepochybně věří, že rozkladné procesy budou pracovat.

Možná věříl, že se v ANO projeví osobní ambice a takový Havlíček se přihlásí ke slovu. Ten by se prezidentovi jistě mnohem víc líbil. (Mimochodem proto, že tento „prozápadní“ politik ANO byl lídrem kandidátky v Praze, kde mohu volit, hodil jsem to raději STAČILO, i když od počátku s pocitem, že zkrátka neprojde, což jsem se jako téměř vždy v odhadování politických procesů nemýlil. Ale nelituji toho)

Protože jsem ale soudný člověk, vzpomínám si, že Babišova vláda, vláda tohoto, jak se říká oligarchy, byla rozhodně ekonomicky a hlavně sociálně pro obyčejné lidi ta nejlepší v historii Česka i s plným vědomím toho, že kvalitně spolupracovala s ČSSD. A rozhodně mám radost, že by se měl stát premiérem a věřím, že Česku by to pomohlo.

A i když vím, že prezident (stoupenec „prozápadní“ koalice, která prohrála) bude házet do jeho snažení klacky, soudím, že se Babiš nakonec prosadí.

Nevím, jak to ukecá s případnými politickými partnery, Motoristé otravují tím, že v každé druhé větě opakují, že jsou pravicí, z čehož se člověku, který už je sytý ideologických nálepek dělá zle, ale jinak bych s radostí přijal zprávu, že se například jejich šéf Macinka stane ministrem životního prostředí. Ten by se pokusil vše nesmyslné z Green Dealu rozsekat na padrť. I Filip Turek, pokud se ovšem zase někde nepopere – divoch jeden -měl velmi racionální názory na zahraniční vztahy.

Babiš musí z principu  Babiš podržet Okamuru, kterého padlá koalice označuje s gustem za extremistu. A kdyby ho nechal dělat předsedu Poslanecké sněmovny, bylo by to vítězství racionality proti jednostranné mantře  fanatickému „prozápadnímu“ směřování.

Babiš jistě nebude proruský, ale také nebude podporovat válečné šílenství proti němu. Je realista. A každý realista vidí, k jakým koncům a postupnému úpadku  Evropa směřuje.

Chce úspěšnou a racionální Českou republiku, která přečká moment, kdy současné zběsilé elity EU a NATO popadají. A mimochodem,  EU se už k tomu stále více blíží. Ursula von der Leyen vcelku pravidelně naráží na odpor nejen opozice v sanitárním bloku, ale i u vlastních vládních stran.

 Pavla i nově se vytvářivší opozice. Už vidím dramaticky protáhlé obličeje tzv. prozápadní demokratické opozice.