Čtyři bloky jaderných elektráren za dva biliony korun

paroubek ilustrace
3.2.2024 06:56
Česká pravice, alespoň ta z éry Václava Klause, jak já jsem její reprezentanty z ODS poznal, jako člen městské rady na pražské radnici, měla zakódován určitý sklon k šetrnosti.

Když jsem jako náměstek primátora Prahy pro finance vysvětlil většině členů městské rady, která byla z ODS, že určitý výdaj, který požadují, je rozmařilost, tak většinou pokývali moudře hlavou a sdělili, že je to opravdu rozmařilost. Takže městské finance byly v pořádku díky konstruktivnímu působení obou radničních stran – většinové ODS a menšinové ČSSD.

Nyní je v pětikoaliční vládě ODS také vedoucí silou. Drží ve svých rukách úřad premiéra a ministra financí. A stamiliardy jen létají, až se mi dělají mžitky před očima. V tomto týdnu ministryně obrany podepisovala s americkým velvyslancem kontrakt na pořízení 24 (poněkud nadbytečných a zejména superdrahých) amerických stíhaček F-35. Prý budou stát 150 miliard. U dobře informovaných odborníků se objevují ovšem sumy podstatně vyšší, jdoucí až do půl bilionu korun. Upřímně, nepovažuji to za vyloučené. Když si představím všechny výdaje typu výkupu pozemků na prodlužování letových drah letišť, školení personálu letišť, servis americké armády, náhradní díly, příprava letců atd. K tomu ještě přicházejí desítky miliard za švédské obrněné transportéry, a také za německé tanky Leopard, které na ukrajinském bojišti nejsou zrovna vzorem spolehlivosti. A další zbraňové systémy...

Určitě to nepřeženu, když řeknu, že „modernizace“ české armády v režii amerického vojensko-průmyslového komplexu v příštích deseti letech si může vyžádat až 1 bilion korun. A tato suma dopadne do státních financí.

Nyní se v provládních médiích objevují informace o tom, že budeme v průběhu příštích dvaceti letech stavět ne jeden či dva bloky jaderných elektráren, ale rovnou bloky čtyři. A prý to bude stát 2 biliony korun. Provládní média dávají vyjádření k této záležitosti odborníkům z oblasti jaderné energetiky, kteří vesměs jásají. Ano, určitě. Pro ně je to vynikající příležitost uplatnit do budoucna svou profesi. Ale v tuto chvíli by úvaha o tom, zda bloky jaderných elektráren skutečně potřebujeme, měla být opřena mj. o ekonomické studie. Zda vůbec kapacita českého státního rozpočtu v těch příštích deseti až dvaceti letech utáhne všechny výdaje toho typu, jako jsou čtyři nové bloky jaderných elektráren a superhektické zbrojení. K tomu můžeme ještě přičíst to, že republika má nyní státní dluh přes 3 biliony korun. A že dluhová služba státu, plynoucí z tohoto zadlužení něco stojí a že vláda P. Fialy chce naprosto bezohledně předurčit několika příštích českým vládám rozpočtové priority, ať chtějí či nikoliv. Ale my přeci potřebujeme zajistit zejména kvalitní zdravotnictví, kvalitní školství, kvalitní vědu a výzkum, výstavbu nových bytů pro mladé lidi atd.

Jak všechny tyto záměry na výstavbu čtyř bloků jaderných elektráren jdou dohromady se záměry vlády na úspory energií např. zateplováním domů? Jak a proč vlastně dochází k podpoře a dokonce ke zvyšování podpory výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů.

Prostě chybí tady věrohodná bilance potřeb českého hospodářství, pokud jde o elektrickou energii a energii vůbec v příštích dvaceti až třiceti letech. A také možná prostá ekonomická úvaha, co si ještě může náš stát ekonomicky dovolit.

 

 

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

JiB

Dobrý den, pane Paroubku!

Osobně si myslím, že tahle vláda by už opravdu o ničem rozhodovat neměla, protože na co šáhne, to zprzní a měla by jít co nejrychleji od válu.

Nicméně odhlédnu-li od výše uvedeného a podívám-li se na věc z národohospodářského hlediska, tak věc vidím následovně:

Předně jaderné elektrárny jsou svoují charakteristikou předurčené pro tzv. základní zatížení elektrické soustavy, podobně jako uhelné elektrárny.

Uhelné elektrárny za pár let již nebudeme smět provozovat. Jaké možnosti nám nám pak zbydou?

Váš redakční kolega Zbyněk Fiala sice sní o energetické revoluci obnovitelných zdrojů, ale zde narážíme na technické limity těchto zdrojů. Je sice pravdou, že potenciál FVE je bezesporu značný, ale zde platí nekompromisní pravidlo, že vám v zimně vyrobí jen 1/10 (!) své letní produkce. VE jsou na tom se svou produkční křivkou v porovnání s FVE lépe, ale i ta je nerovnoměrná, ale hlavně produkční potencíál je v našich končinách silně limitovaný. U nás prostě jsou vhodné lokality jen v pohraničních horách a na Vysočině. Na Vysočině je blokuje kraj a vojáci, v pohrničních horách ochrana přírody (drtivá většina je v CHKO). Reálně lze u nás postavit jen desítky megawat. a to je málo.

Potenciál biomasy je silně omezený. Nemluvě o tom, že třebas taková dřevoštěpka by měla být vyhrazena jen pro vytápění obydlí, kde ji lze spotřebovat s nízkými ztrátami.

Vodní elektrárny dnes už asi nikdo žádné nové nepostaví. Ještěže nám jich tu pár postavil Bolševik. Pán Bůh zaplať!

Zbývají paroplynové elektrárny. Ty se sice  staví relativně rychle a relativně levně, ale mají drahý provoz a hlavně pro ně nemáme plyn.

Osobně si myslím, že by docela obstojně mohly fungovat FVE společně s malými plynovými kogeneračními jednotkami. Pokud by se například všechny panelákové kotelny předělaly na kogenerační jednotky, které by v zimním období dodávaly do sítě EE a do bytů teplo. Tak dejme tomu, proč ne. Fyzikálně, ekonomicky a hlavně národohospodářsky by to mohlo fungovat. Ale pořád zde zůstává problém toho, že se svým klíčovým dodavatelem plynu jsme de facto ve válce a ti noví dodavatelé jsou nespolehliví a hlavně drazí.

Pak vám zbydou právě ty jaderné elektrárny, které samozřéjmě mají také své stinné stránky. Viz scela správně panem Z. Fialou zmiňovanou značnou spotřebou vody. Což je obzvláš velký problém v letních měsících, kdy jedou v kondenzačním režimu v čase, kdy je vody obecně nedostatek. Nicméně JE v zásadě fungují obstojně a jejich palivo se dá snadno uskladnit do zásoby. Temelín nám ještě nějaký čas bude fungovat, ale bloky v Dukovanech jsou na hranici své životnosti. Zde si myslím, že se již dávno měly stavět dva reaktory, které by měly plynule nahradit ty stávající, jakmile budou odstaveny. Temelín má ještě čas. Proto si myslím, že rozumný národohospodářský přístup by byl kompromis. Ne jeden reaktor a ani ne čtyři, ale dva reaktory v Dukovanech (+ dokončit výstavbu horkovodu z Dukovan do Brna pro efektivnější využití odpadního tepla v zimních měsících).

Jiná věc je, kdo by je měl stavět? A to je těžký oříšek. Zejména proto, že ti co je dnes ve světě staví relativně rychle a relativně levně, nebyli do tendru ani připuštění ...

1rytir

Ony ceny za výstavbu nových jaderných bloků létají jako králíci z klobouku. Co politik, co expert, jiná čísla. Jen mi jaksi chybí konkrétnější pohled na obě možné firmy, co by to měly zvládnout. Některé zdroje totiž uvádějí, že jak Francouzi, tak i Jihokorejci se nejenže nedrží dohodnutých termínů, ale prodlužují je o mnoho let! S délkou samozřejmě rostou i náklady a ty u obou firem, podle zdrojů, rostou násobně! O tom se ale nemluví.

A k tomu zbrojařskému, "atomovému" a dalšímu rozhazování jen tolik: Naše republika na to prostě nemá! O tom je třeba mluvit!