Jiří Paroubek: Co se stane s Českou televizí a s Českým rozhlasem?

logo ct
21.1.2026 00:48
Nová vládní koalice má ve svém programu záměr etatizovat, tedy zestátnit Českou televizi i Český rozhlas. Z mého hlediska je to jen jiné, dosti podobné pojetí veřejnoprávní televize a rozhlasu. Současně se vláda domnívá, že nalezne, počínaje rokem 2027, těch šest či sedm miliard, které Česká televize a Český rozhlas stojí daňové poplatníky v poplatcích, nově ve státním rozpočtu. Tedy jinak řečeno, čeští občané budou televizi a rozhlas platit dál, s tím malým rozdílem, že se bude muset najít daňový titul v příjmové části státního rozpočtu, jež tuto položku vykryje.

 Co se pak změní na obsahu České televize a Českého rozhlasu? Českou televizi a rozhlas dlouhodobě ovládají party redaktorů, které mají vazby na nejrůznější  skupiny mimo televizi s rozhlas a tyto zájmové skupiny samozřejmě mají své představy a zájmy. Ideové a politické. A redaktoři je respektují, ale v zásadě jim to jde od srdce.... Přitom nejde jenom o zájmy českých nátlakových skupin, ale také o zájmy zahraničních i nadnárodních organizací a podnikatelských skupin. Zkrátka, Česká televize a Český rozhlas se snaží dlouhodobě oblbovat a manipulovat široké vrstvy českého obyvatelstva. Dodávat jim neobjektivní návod  vidění světa, které je realisticky vzato ovšem silně vzdáleno od skutečnosti. Což se projeví v krizových momentech a časech, do kterých nyní vstupujeme. Mám na mysli například stupňující se krizi ve vztazích USA a západní Evropy v souvislosti se zájmem Spojených států o převzetí  Grónska. A nekončící konflikt na Ukrajině.

Nejvýznamněji se však zj.  Česká televize angažuje při ovlivňování nejmladší části českých občanů.

Faktem zůstává, že se v České televizi i v Českém rozhlasu jako komentátoři objevují  vlastně pouze lidé jednoho názoru. Jsou to stoupenci pražské kavárny, elitáři, kterým je vlastně odporná již i první Československá republika pro svůj převážně plebejský charakter. Tito lidé dávají nepokrytě najevo svou nenávist k druhému československému prezidentovi Edvardu Benešovi. Dávají na odiv svojí rusofobii, sinofobii a svou nenávist ke všemu a všem, kteří mají poněkud odlišné názory nežli hlavní televizní a rozhlasoví koryfejové pražské kavárny. Ti jsou  preferováni ve všech diskuzních pořadech ČT i ČRo. Takže se dostáváme do paradoxní situace, že předseda významné parlamentní a dnes vládní strany je na ošklivci ČT do té míry, že se 10 let nedostal do hlavního diskuzního pořadu ČT Václava Moravce. Konec konců i v mém případě v televizních diskuzích ČT v posledních pěti letech mi bylo umožněno účastnit se jenom jedenkrát. A to na rozdíl od jiných bývalých českých premiérů nevybočujících z mainstreamu mám prostě plot.  A po jedné nominační chybě už nedochází v mém případě k žádnému repete pozvání. Prostě ti, kdo řídí zpravodajství a diskuzní pořady nominálně i v zákulisí, jsou naprosto nekompromisní. Nedělají opakované personální chyby. Jdou na to podobně jako kdysi komunisté. Kdo "zradil" jejich důvěru či se o ní neuchází anebo s nimi názorově nekolaboruje a nesouzní,  ztrácí přístup do televize...

Osobně se domnívám, že hlavní problém ČT a koneckonců i ČRo  není v tom, zda lidé budou platit osobně poplatky za jejich provoz anebo zda bude jejich provoz placen ze státního rozpočtu. Problém spočívá v tom, že není síly, která by dokázala rozbít nominační monopol určitých zájmových skupin ve spojení s nejvýznamnějšími redaktory ČT a ČRo. Tak, aby bylo možné dosáhnout skutečně názorově vyváženého zpravodajství a zcela svobodné diskuze v rámci těchto veřejnoprávních médií. Samozřejmě, že bývalá vládní koalice včetně pirátů bude hájit tzv nezávislost České televize a Českého rozhlasu. Ono ale vlastně nejde o nezávislost, ale o naprostou závislost a preferenci politického programu, který jde zcela proti programu a zaměření současné vlády. Konflikt mezi vládou a opozicí je v této věci tedy nevyhnutelný. Ale výsledek tohoto konfliktu je, obávám se, velmi nejistý. Bohužel. Jsem skeptický, svobodu slova v ČT a v ČRo se nejspíš nepodaří prosadit.

 

 

 

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014. V roce 2024 byl zvolen předsedou strany Česká suverenita - sociální demokracie.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.