Ukrajina brání exhumaci banderovci povražděných Poláků na Volyni

volyn 43
16.12.2024 15:34
Během druhé světové války vyvraždili ukrajinští nacionalisté na Volyni a ve Východní Haliči zhruba sto tisíc Poláků. Vrcholem této genocidy byl události z roku 1943, pro které se vžil pojem Volyňský masakr. Příslušníci Ukrajinské povstalecké armády i za pomoci civilního obyvatelstva často s obtížně představitelnou bestialitou povraždili desítky tisíc mužů, žen a dětí. Většina z nich dodnes nemá svůj řádný hrob a jejich ostatky leží na různých místech Volyně. Kyjev systematicky brání exhumaci ostatků a jejich následnému pohřbení. Navíc na dnešní Ukrajině se přední představitelé UPA, jako např. Stepan Bandera či Roman Šuchevyč, příslušníci ukrajinské dobrovolnické divize SS Halič a dalších kolaborujících složek stali národními hrdiny. Postoj ukrajinských úřadů, včetně požadavku týkajících se rehabilitaci pamětních míst na tyto zločince, včetně ilegálně instalovaných na polském území, jako podmínky exhumace, vyvolal v Polsku nemalé pobouření. To ostatně zesiluje skutečnost, že od roku 2022 poskytla země útočiště a nebývalou podporu více než jednomu a půl milionu uprchlíku, přičemž okolo milionu jich nadále v Polsku pobývá. Na situaci reagovala „Nadace Volyň, vzpomínáme“ apelem na polské úřady.

Jménem obětí, svědků a rodin Poláků brutálně zavražděných na Volyni požadujeme, aby polské úřady přerušily dialog s Ukrajinou ohledně „vyřešení“ otázky exhumace Poláků zavražděných Ukrajinci výměnou za obnovení památky páchajících genocidu Ukrajinců na polské půdě. Rozhovory, které již nějakou dobu probíhají na státní úrovni, nemají mezi polskými lidmi žádnou podporu. Nikdo se zdravým rozumem si nedokáže představit, že cenou za exhumaci by bylo oslavování vrahů polského národa na území Polské republiky! Nedáváme právo ani souhlas znovu znesvětit kosti polských mučedníků, jejich ostatky hromadně ukládat do bezejmenných hrobů bez slušného pohřbu, bez slušného připomenutí, bez informací o tom, kdo tyto oběti zavraždil. Polsko má právo exhumovat své občany v souladu se všemi morálními a etickými zásadami. Polsko má právo na exhumaci provedenou Poláky a za polských podmínek.

Nemůže být v žádném případě řeč o rozhovorech na partnerském základě a přátelství se státem, který svou identitu staví na zločinecké ideologii Bandery, kde jsou vrazi a pachatelé genocidy umisťováni na piedestaly slávy. Nikdo si nedělá iluze, že Ukrajina jako banderovský stát dovolí důstojné připomenutí si polských obětí genocidy, které jsou v současnosti základem této země, výměnou za poskytnutou finanční, materiální a vojenskou pomoc. Polsko by mělo požadovat, aby Ukrajina odsoudila genocidu a odpovědné za masakr polských dětí, žen a starých lidí na Volyni a ve východním Malopolsku. Pouze v případě, že Ukrajina přizná genocidu na polském národě, potrestá dosud žijící pachatele a odsoudí banderovskou ideologii, může polská strana požadovat po Ukrajině exhumace, které by měla provádět pouze polská strana. Poláci nyní doufají v průlom v této věci. Žádný průlom neexistuje a nebude a vy to dobře víte. Šéf ukrajinského Institutu národní paměti jasně prohlásil, že Ukrajina sama prošetří, určí pohřebiště a okolnosti smrti obětí této tragédie a teprve poté provede exhumace, ke kterým může výjimečně pozvat Poláky, pouze jako pozorovatele! To je ostuda! A ti, kteří souhlasí s takovým ponižujícím zacházením v této věci, jednají v rozporu s polskými povinnostmi, odpovědností a zájmy. My Poláci při čtení slov ukrajinského politika nemůžeme uvěřit, že polská vláda, která má zastupovat polské zájmy, směřuje k takovému ponížení polského národa.

My, polský národ, připomínáme, že polský velvyslanec na Ukrajině pan Piotr Łukasiewicz by měl zastupovat naše zájmy a neusilovat za každou cenu o přátelství mezi národy založené na kostech zavražděných Poláků. Jeho poslední ostudný rozhovor naznačuje, že pan Łukasiewicz zapomněl, který národ na Ukrajině zastupuje. Pan Łukasiewicz vyjádřil spokojenost s polsko-ukrajinskými rozhovory o exhumacích a tvrdil, že bychom měli být spokojeni se souhlasem s exhumacemi bez připomenutí obětí, tedy bez desek, které by informovaly, kdo je v daném hrobě pohřben a kým byli zavražděni. Vysvětluje, že Ukrajina zatím není připravena problém řešit. Nás pocity Ukrajinců v této věci nezajímají, protože jsme Poláci a jde nám jen o polské zájmy. Otázka vzpomínek se samozřejmě nikdy nevyřeší, protože sami Ukrajinci uvedli, že případné exhumace budou prováděny v souladu s ukrajinskou legislativou, tedy zákonem z roku 2015 „O právním postavení a připomínání si bojovníků za nezávislost Ukrajiny v 20. století“, který oslavuje pachatele ukrajinské genocidy Poláků.

Navíc se cítíme znechuceni požadavkem Ukrajiny obnovit na polské půdě všechny ukrajinské, často nezákonně postavené, připomínky vrahů Poláků. Jsme pobouřeni dychtivostí pana Pawla Kowala podniknout v této věci kroky! My, Poláci, nedovolujeme, aby se v Polsku připomínali pachatelé genocidry výměnou za „exhumaci“ polských obětí těchto vrahů. Ukrajinská strana již znesvětila polské oběti vyprázdněním krytých studní poté, co Polský Institut národní paměti poskytl mapy se studnami, do kterých ukrajinští sousedé házeli živé polské sousedy.

Požadujeme zastavení jednání s ukrajinskou stranou a nesouhlasíme s exhumací polských obětí za ukrajinských podmínek! Rozhovory s Ukrajinci musí být vedeny na základě požadavků, zejména tváří v tvář neocenitelné pomoci, které se Ukrajincům dostává od polského národa.

 

 Foto: Oběti maskaru na Volyni

 

 

 

 


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.