Obrat s otazníky
23.11.2010 19:07
Strany evropské levice zatím příliš nekomentovaly výsledky jednání summitu NATO v Lisabonu, snad proto, že událost byla okamžitě přehlušena zprávami o evropské pomoci Irsku, tedy dalších velkých výdajích z veřejných rozpočtů. Pondělní stanovisko ČSSD, zformulované stínovým ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem, je tak jedním z prvních. ČSSD ve svém stanovisku v podstatě se vším souhlasí, otázku si klade jen nad koncepčními, technickými a finančními detaily společné protiraketové obrany (PRO), což lze vnímat jako zásadní obrat od dřívějšího odmítání takového systému. V tuto chvíli ovšem nelze říci, zda je to obrat jen provizorního vedení ČSSD, nebo také členstva strany. To zatím nemělo příležitost se k věci vyjádřit. Připomeňme, že proti původnímu plánu brdského radaru se vyslovilo velice rozhodně ve vnitrostranickém referendu, kde měly odmítavé hlasy čtyřpětinovou většinu.
Obecně příznivě je v Evropě přijímáno zlepšení spolupráce s Ruskem, ale německý levicový týdeník Der Spiegel upozorňuje, „historický“ význam události zaručen není, všechno má charakter pouhých příslibů. Komentátoři doporučují počkat na konkrétní pokrok ve spolupráci nad protiraketovou obranou, při snižování stavů jaderných zbraní a v dalších oblastech.
V tomto ohledu muselo Německo trochu ustoupit. Ještě před začátkem jednání uzavřelo kompromis s Francií, která se nechce vzdát svých jaderných sil, zatímco Německo má zájem na viditelném jaderném odzbrojování. Francouzské jaderné síly si navíc zachovaly svůj statut „nezávislých“, jak text strategické koncepce NATO potvrzuje. Stejný statut mají i jaderné zbraně Británie. V koncepci nakonec najdeme pozoruhodnou pasáž v článku 17, podle které „dokud budou jaderné zbraně existovat, NATO zůstane jadernou aliancí“. V tomto světle je nutné číst úvodní prohlášení, že NATO bude „aktivně přispívat k odzbrojení“ (arms control). Ve hře však bylo i plné začlenění francouzských sil pod společné velení, což odmítala před summitem i francouzská Socialistická strana. Zmínka o nezávislosti francouzských jaderných zbraní potvrzuje, že uvedený záměr byl znovu odsunut do neurčita.
Britská Labour Party uvítala stanovení data odsunu z Afghánistánu, ale zdůrazňuje potřebu efektivního výcviku vládních sil a v neposlední řadě i většího ohledu na civilní obyvatelstvo. Stínový ministr obrany Jim Murphy věcně vypočítává, že „bezpečnost musí být zajištěna nekorupční a odpovědnou afghánskou vládou, dále je třeba rozhýbat hospodářství prostřednictvím hospodářského programu a potřebujeme také pokrok v politickém uspořádání země.“ Samotné stanovení data předání odpovědnosti afghánské vládě je tedy jen začátkem zásadně odlišného procesu, než byl dosud, pokud Afghánistán nemá zůstat „inkubátorem pro extremismus“.
V souvislosti s raketovým štítem Jim Murphy vidí klíčový význam summitu v dohodě o spolupráci s Ruskem. Zásadní výzvu však spatřuje v tom, zda se podaří definovat smysl NATO pro 21. století, aby mělo „stejný význam pro další život našich dětí jako mělo pro naše rodiče“.
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 2968x přečteno
Komentáře
Jan Kopecký - 24.11.2010 12:15.
Není smysl NATO pro 21. století dostatečně definován už tím, že zůstane největším odběratelem produktů zbrojního průmyslu? Pro koho je nezbytné hledat ještě nějaký vznešenější smysl?
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.















Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.