Irsko a útok na euro

Irsko tedy nakonec přijalo misi ve složení, v jakém se vyjednává o evropské finanční pomoci. Avšak delegace Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu nemá vyjednávat o podmínkách půjčky, ale jen o dohodě, že v případě potřeby byla taková půjčka k dispozici (řečí MMF „stand-by facility“). Navíc se nejedná o pomoc státnímu rozpočtu a jeho běžným potřebám. Pokud budou peníze zapotřebí, potečou na zalepení díry, kterou v rozpočtu udělají náklady na státní záchranu irských soukromých bank. Ale ani ty se zatím nehroutí. Přesto se vláda snaží prezentovat evropskou záchrannou misi jen jako případnou pomoc irským bankám, píší britské Financial Times. Podle stejného zdroje, rovněž britská vláda je připravena poskytnout peníze na dvojstranném základě, i když nemusí, protože není členem eurozóny.  

 

Evropská unie začala budovat svůj záchranný mechanismus v řecké krizi, když hledala jak prokličkovat kolem pravidla, že nesmí hradit dluhy některého z členských států, i kdyby byl ohrožen bankrotem. Nakonec se to vyřešilo opravdu šalamounsky. Půjčky, na kterých se Evropská komise s ohroženou zemí dohodne (a schválí kvalifikovanou většinou rada ministrů), poskytnou jednotlivé členské země bilaterálně, tedy každý sám za sebe.

 

Pro tento účel bylo zajištěno 60 miliard euro do Evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM). Fakticky jde jen o příslib, peníze by se opatřovaly až na poslední chvíli, ale bezpečným mechanismem za účasti Evropské centrální banky. Země eurozóny vedle toho dohodly, že budou poskytovat (opět bilaterálně) i úvěrové garance až do dalších 400 miliard euro v rámci Evropského nástroje finanční stability (EFSF). Doplnila by je obdobná pomoc Mezinárodního měnového fondu do 150 miliard euro, proto se také MMF přímo účastní (jako osvědčený bubák) vyjednávání o podmínkách pomoci. Pro tuto větší pomoc EFSF už většinový souhlas nestačí, musí to podpořit všech 16 zemí eurozóny.

 

Irské banky jsou ohrožené, což v řeči bankéřů znamená, že obtížně shánějí hotovost pro běžné obchody, a kdyby se lidé rozběhli pro své vklady, mohou to rovnou zabalit. Zatím jim s hotovostí pomáhá Evropská centrální banka formou odkupu cenných papírů různé kvality. Údajně tak irské banky spotřebovaly už čtvrtinu hotovosti, kterou ECB poskytovala v rámci protikrizového režimu. Není divu, že ECB tlačí na to, aby pomoc co nejrychleji převzaly společné unijní nástroje a nebyla do toho zatažena sama.

 

Společná mise Evropské komise, ECB a MMF začne zkoumat knihy ohrožených bank v Dublinu ve čtvrtek, informuje agentura Bloomberg. Podle Klause Redlinga, který vede garanční fond Evropského nástroje finanční stability (EFSF) lze peníze opatřit za pět až osm dní od podání žádosti. Kolik by bylo třeba, nikdo neví. V bruselských kruzích se mluví o 60 miliardách euro, irská strana zatím žádné číslo nevyslovila.

 

Ať to bude jakékoliv číslo, nejvíc zaplatí Němci, a po nich – byť podstatně méně – Francie. Německé a francouzské náklady vypočítával minulý pátek v Praze profesor Hans-Werner Sinn, ředitel institutu IFO. Pokud jde o Němce, souhrn pomoci, pohotovosti k pomoci a záruk činí 215 miliard eura, Francie počítá se 165 miliardami. Není divu, že obě tyto země jsou protagonisty snahy, aby v dalších případech už přispěl i někdo jiný než daňoví poplatníci.