Václav Klaus si protiřečí

2.1.2011 02:58
Náš president je znám jako velký zastánce liberálních hodnot . V jejich žebříčku zaujímá jedno z prvních míst, ne-li vůbec první, svoboda. Jeho novoroční projev se ale dostává do rozporu s proklamovanými hodnotami Václava Klause. Ve svém projevu k občanům nás nabádá, abychom řešili současné problémy vlády se státním rozpočtem a následnými ekonomickými opatřeními a připravovanými reformami posilováním rodinných vazeb. Přitom i president určitě ví, že celé moderní dějiny Evropy jsou právě ve znaku vymaňování se z oněch rodinných vazeb, zmiňovaných v projevu, které mohou být, a často i jsou, velmi svazující a stresující. A to ne jen jednostranně, ale pro všechny zúčastněné. V průběhu několika málo století nahrazoval stát rodinné a rodové vazby zaváděním sociálních reforem a důchodového systému garantovaného státem. President se ale chce vydat zas opačným směrem, a to navzdory svým prohlášením o prvořadosti a nedotknutelnosti individuální svobody. Právě moderní, sociální stát ve druhé polovině minulého století garantoval individuální svobody jedince maximální měrou a díky své všeobecné péči uvolňoval ruce i ducha občanů. Václav Klaus tak paradoxně nabádá k reverzibilnímu procesu, jenž by svobodu jedince významně omezil.
Náš president je znám jako velký zastánce liberálních hodnot . V jejich žebříčku zaujímá jedno z prvních míst, ne-li vůbec první, svoboda. Jeho novoroční projev se ale dostává do rozporu s proklamovanými hodnotami Václava Klause. Ve svém projevu k občanům nás nabádá, abychom řešili současné problémy vlády se státním rozpočtem a následnými ekonomickými opatřeními a připravovanými reformami posilováním rodinných vazeb. Přitom i president určitě ví, že celé moderní dějiny Evropy jsou právě ve znaku vymaňování se z oněch rodinných vazeb, zmiňovaných v projevu, které mohou být, a často i jsou, velmi svazující a stresující. A to ne jen jednostranně, ale pro všechny zúčastněné. V průběhu několika málo století nahrazoval stát rodinné a rodové vazby zaváděním sociálních reforem a důchodového systému garantovaného státem. President se ale chce vydat zas opačným směrem, a to navzdory svým prohlášením o prvořadosti a nedotknutelnosti individuální svobody. Právě moderní, sociální stát ve druhé polovině minulého století garantoval individuální svobody jedince maximální měrou a díky své všeobecné péči uvolňoval ruce i ducha občanů. Václav Klaus tak paradoxně nabádá k reverzibilnímu procesu, jenž by svobodu jedince významně omezil.
zdobinsky
Je mi 55 let, pracuji jako řidič tramvaje, jsem ženatý a mám dvě studující děti.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

zdobinsky
Pane Fořtík, děkuji za precizaci.
vafor
Jinak dobrý článek má hned v první větě nonsens.
1. Ano pro zastánce liberálních hodnot je svoboda na prvním místě, ALE KLAUS JE KONZERVATIVEC, NIKOLI LIBERÁL. Vyvozovat tedy jakékoli další souvislosti mezi jeho chováním, skutky, záměry a mírou svobody je tedy mimoběžné.
2. Klaus zatává "cinknutou verzi" ekonomického liberalismu (neoliberalismus), který se s liberálními hodnotami v důsledku neslučuje, neb po několikaleté aplikaci se míra svobody občanů snižuje a nikoli zvyšuje - COŽ JE CÍLEM opravdově liberálně smýšlejících osob (mimo jiné opravdový liberál vystupuje z humanistických tradic osvícenství).
3. Liberál může být jak pravicový (spoléhat ve větší míře na osobní zodpovědnost a minimum státních zásahů - stát je vůči občanům férový a zaručuje rovnost před zákonem), tak levicový (spoléhat ve větší míře na zajištění hmotného dostatku pro maximum osob pokrytím mnoha služeb ze strany státu a vytvořením rovnějších příležitostí při realizaci osobního štěstí - příkladem takové úspěšné aplikace je multimiliardářka Rowlingová, trvale podporující Labouristy neb sama zažila život na podpoře).
4. Pro liberála je stát nepřítel, když jde o zasahování do jeho soukromého života (s kým a jak spí, v co věří atd.) a naopak přítel, když jde o jeho spory s oligarchií.
V podstatě nepamatuji dobu, kdy by média trvale zveřejňovala rozdíl mezi liberálním a konzervativním přístupem k řešení problémů a bohužel jsem neustále zahlcován přiřazováním lidí jako je Klaus, Pilip, Ruml, Liška, Kalousek ... mezi liberály, ač to jsou klasičtí příslušníci konzervativního myšlení a přístupu ke světu.
zdobinsky
Moderní Evropa šla jiným směrem, než utužováním rodinných vazeb. Rodinné vazby bylo třeba rozbít, aby si člověk uvolnil ruce pro námezdní abstraktní práci. To umožnilo získat Evropě obrovský ekonomický náskok před zeměmi s vysokou mírou rodinných vazeb (vrzměme si rozdíl mezi jihem a severem Evropy). Nemáte tedy pravdu a V. Klaus si opravdu protiřečí, když jako exponent liberálního trendu (i když v určitých oblastech je konzervativnější) volá po utužení rodinných vazeb. Ty jsou, nebo nejsou, ale nutit je společnost,která prošla úplně jiným vývojem, je znova uměle a pod tlakem utužovat, je krokem zpět. Ač jste velkými oponenty pana Frosta, tak si v této otázce kupodivu rozumíte. Ano, Čína je založena na pevných rodinných vazbách. Pro Čínu je to přirozené, ale Evropa má jiné tradice.
vladajsoucna
Višňovský, míra zhovadilosti tvých příspěvků plně odpovídá míře nesvobody v USA - je tedy vysoká až extrémní. :D Jestli nějaký režim výrazně podporoval rodinu, tak ČSSR za Husáka, to probůh připouštějí i tví fanatičtí ODSoudruzi! To že by Klaus někdy prosazoval "štíhlý stát" jsou jen tradiční neoliberální pindy, opak je pravdou - nikdy více nerostla byrokracie tolik jako za Klausovy éry. Tempo nárůstu státní správy dokonce předčilo tempo nárůstu důchodu, jejichž nevalorizace za Klause okradla penzisty o stovky miliard. Naopak za ČSSD došlo k velkým pokusům o snižování vládní spotřeby mj. reformou veřejné správy. No a svoboda vodění za ručičku, to je přece jeden ze znaků neoliberalismu. Akorát se týká jen horních 5 % zbohatlíků. :D
vladajsoucna
Višňovský, kde si zase vyhrabal, že je v USA vyšší míra svobody? Jestli myslíš svobodou diktaturu korporací, tak to jo. :D