Václav Klaus si protiřečí
2.1.2011 02:58
Náš president je znám jako velký zastánce liberálních hodnot . V jejich žebříčku zaujímá jedno z prvních míst, ne-li vůbec první, svoboda. Jeho novoroční projev se ale dostává do rozporu s proklamovanými hodnotami Václava Klause. Ve svém projevu k občanům nás nabádá, abychom řešili současné problémy vlády se státním rozpočtem a následnými ekonomickými opatřeními a připravovanými reformami posilováním rodinných vazeb. Přitom i president určitě ví, že celé moderní dějiny Evropy jsou právě ve znaku vymaňování se z oněch rodinných vazeb, zmiňovaných v projevu, které mohou být, a často i jsou, velmi svazující a stresující. A to ne jen jednostranně, ale pro všechny zúčastněné. V průběhu několika málo století nahrazoval stát rodinné a rodové vazby zaváděním sociálních reforem a důchodového systému garantovaného státem. President se ale chce vydat zas opačným směrem, a to navzdory svým prohlášením o prvořadosti a nedotknutelnosti individuální svobody. Právě moderní, sociální stát ve druhé polovině minulého století garantoval individuální svobody jedince maximální měrou a díky své všeobecné péči uvolňoval ruce i ducha občanů. Václav Klaus tak paradoxně nabádá k reverzibilnímu procesu, jenž by svobodu jedince významně omezil.
Náš president je znám jako velký zastánce liberálních hodnot . V jejich žebříčku zaujímá jedno z prvních míst, ne-li vůbec první, svoboda. Jeho novoroční projev se ale dostává do rozporu s proklamovanými hodnotami Václava Klause. Ve svém projevu k občanům nás nabádá, abychom řešili současné problémy vlády se státním rozpočtem a následnými ekonomickými opatřeními a připravovanými reformami posilováním rodinných vazeb. Přitom i president určitě ví, že celé moderní dějiny Evropy jsou právě ve znaku vymaňování se z oněch rodinných vazeb, zmiňovaných v projevu, které mohou být, a často i jsou, velmi svazující a stresující. A to ne jen jednostranně, ale pro všechny zúčastněné. V průběhu několika málo století nahrazoval stát rodinné a rodové vazby zaváděním sociálních reforem a důchodového systému garantovaného státem. President se ale chce vydat zas opačným směrem, a to navzdory svým prohlášením o prvořadosti a nedotknutelnosti individuální svobody. Právě moderní, sociální stát ve druhé polovině minulého století garantoval individuální svobody jedince maximální měrou a díky své všeobecné péči uvolňoval ruce i ducha občanů. Václav Klaus tak paradoxně nabádá k reverzibilnímu procesu, jenž by svobodu jedince významně omezil.
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 3261x přečteno
Komentáře
Václav Fořtík - 2.1.2011 16:33.
Jinak dobrý článek má hned v první větě nonsens.
1. Ano pro zastánce liberálních hodnot je svoboda na prvním místě, ALE KLAUS JE KONZERVATIVEC, NIKOLI LIBERÁL. Vyvozovat tedy jakékoli další souvislosti mezi jeho chováním, skutky, záměry a mírou svobody je tedy mimoběžné.
2. Klaus zatává "cinknutou verzi" ekonomického liberalismu (neoliberalismus), který se s liberálními hodnotami v důsledku neslučuje, neb po několikaleté aplikaci se míra svobody občanů snižuje a nikoli zvyšuje - COŽ JE CÍLEM opravdově liberálně smýšlejících osob (mimo jiné opravdový liberál vystupuje z humanistických tradic osvícenství).
3. Liberál může být jak pravicový (spoléhat ve větší míře na osobní zodpovědnost a minimum státních zásahů - stát je vůči občanům férový a zaručuje rovnost před zákonem), tak levicový (spoléhat ve větší míře na zajištění hmotného dostatku pro maximum osob pokrytím mnoha služeb ze strany státu a vytvořením rovnějších příležitostí při realizaci osobního štěstí - příkladem takové úspěšné aplikace je multimiliardářka Rowlingová, trvale podporující Labouristy neb sama zažila život na podpoře).
4. Pro liberála je stát nepřítel, když jde o zasahování do jeho soukromého života (s kým a jak spí, v co věří atd.) a naopak přítel, když jde o jeho spory s oligarchií.
V podstatě nepamatuji dobu, kdy by média trvale zveřejňovala rozdíl mezi liberálním a konzervativním přístupem k řešení problémů a bohužel jsem neustále zahlcován přiřazováním lidí jako je Klaus, Pilip, Ruml, Liška, Kalousek ... mezi liberály, ač to jsou klasičtí příslušníci konzervativního myšlení a přístupu ke světu.
1. Ano pro zastánce liberálních hodnot je svoboda na prvním místě, ALE KLAUS JE KONZERVATIVEC, NIKOLI LIBERÁL. Vyvozovat tedy jakékoli další souvislosti mezi jeho chováním, skutky, záměry a mírou svobody je tedy mimoběžné.
2. Klaus zatává "cinknutou verzi" ekonomického liberalismu (neoliberalismus), který se s liberálními hodnotami v důsledku neslučuje, neb po několikaleté aplikaci se míra svobody občanů snižuje a nikoli zvyšuje - COŽ JE CÍLEM opravdově liberálně smýšlejících osob (mimo jiné opravdový liberál vystupuje z humanistických tradic osvícenství).
3. Liberál může být jak pravicový (spoléhat ve větší míře na osobní zodpovědnost a minimum státních zásahů - stát je vůči občanům férový a zaručuje rovnost před zákonem), tak levicový (spoléhat ve větší míře na zajištění hmotného dostatku pro maximum osob pokrytím mnoha služeb ze strany státu a vytvořením rovnějších příležitostí při realizaci osobního štěstí - příkladem takové úspěšné aplikace je multimiliardářka Rowlingová, trvale podporující Labouristy neb sama zažila život na podpoře).
4. Pro liberála je stát nepřítel, když jde o zasahování do jeho soukromého života (s kým a jak spí, v co věří atd.) a naopak přítel, když jde o jeho spory s oligarchií.
V podstatě nepamatuji dobu, kdy by média trvale zveřejňovala rozdíl mezi liberálním a konzervativním přístupem k řešení problémů a bohužel jsem neustále zahlcován přiřazováním lidí jako je Klaus, Pilip, Ruml, Liška, Kalousek ... mezi liberály, ač to jsou klasičtí příslušníci konzervativního myšlení a přístupu ke světu.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Vladimír Tupáček - 2.1.2011 13:25.
Višňovský, míra zhovadilosti tvých příspěvků plně odpovídá míře nesvobody v USA - je tedy vysoká až extrémní. :D Jestli nějaký režim výrazně podporoval rodinu, tak ČSSR za Husáka, to probůh připouštějí i tví fanatičtí ODSoudruzi! To že by Klaus někdy prosazoval "štíhlý stát" jsou jen tradiční neoliberální pindy, opak je pravdou - nikdy více nerostla byrokracie tolik jako za Klausovy éry. Tempo nárůstu státní správy dokonce předčilo tempo nárůstu důchodu, jejichž nevalorizace za Klause okradla penzisty o stovky miliard. Naopak za ČSSD došlo k velkým pokusům o snižování vládní spotřeby mj. reformou veřejné správy. No a svoboda vodění za ručičku, to je přece jeden ze znaků neoliberalismu. Akorát se týká jen horních 5 % zbohatlíků. :D
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Vladimír Tupáček - 2.1.2011 13:19.
Višňovský, kde si zase vyhrabal, že je v USA vyšší míra svobody? Jestli myslíš svobodou diktaturu korporací, tak to jo. :D
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.