Íránské souvislosti

Světová politika již roky přísně sleduje asijský stát, Írán. Program mírového využití jádra pro elektrárny? Nebo nebezpečí jaderných bomb. Obrana proti izraelskému státu? Anebo vlastní útok. Obyvatelé dbají svého státu, či jsou k němu lhostejní?

Je rozdíl mezi státem a zemí. Stát má zřízení, které může omezovat svou veřejnost, k tomu však bývá víc souvislostí. K čemu posloužil československý převrat roku 1989? Zavládla svoboda, kterou roku 2022 nahradila výhrůžka vysokého státního zástupce Stříže ve smyslu – kdo bude odporovat vládním názorům, toho bude stát trestně stíhat se sazbou až 3,5 roku. Později to postihlo ke stovce českých občanů a není známo, že by samotný tento státní zaměstnanec se už konečně zodpovídal za své pochybné jednání.

Íránská veřejnost je nespokojená se strnulým náboženským režimem; ten však zemi nebere její totožnost.

Jenže dnešní svobodu, ač je to zásadní lidská potřeba, známe s její převahou peněz nad myšlenkami. Nebývá zájmem veřejnosti podporovat budoucí války, avšak někteří podnikatelé nejsnáze získávají velké peníze, přivedou-li vládu k válkychtivosti.

Zbrojař snad chytí své vlády pod krkem a škrtí? Krk nemají, avšak mívají lidové mínění. To je ovlivňováno penězi, které plynou do reklam. A ty dovolují informačním zdrojům přežít - musí však psát v požadovaném směru. Kolik panterů, kolik leopardů, kolik raptorů.

V málo svobodných státních režimech se kultura zmítá v pokusech prorazit dusivý obal. Literatura dovoluje psát, ale nezveřejňovat; kinematografie tohle nemůže, o to víc musí dbát jinotajů – záleží na podmínkách toho kterého státu.

V Íránu byla úspěšná například možnost propojit dokumentární a hraný film. Snadněji se tím popisují společenské souvislosti, skutečné životní příběhy. Jimi se přivádí pozornost ke společenským problémům.

Například starší íránský film Nema-ye Nazdik (Detail) z roku 1990 - režisér Abbás Kiarostamí, uvedl skutečný příběh dělníka, který předstíral jinou svou totožnost. Coby „slavný režisér“ podvodník jakoby pracoval na filmu – za půjčené peníze. Brzo stanul před soudem, jehož průběh režisér Kiarostamí natáčel a později doplnil hranými úseky. Skutečný svět mu byl návodem.

V některých obdobích byla íránská kinematografie omezovaná, kdežto jindy uznaná za prospěšnou, umožňující propagandu a i růst domácího sebevědomí.

Írán se nedomáhá cizího území.

 —  blog —