Glosář 19/ʼ23

Senát – důvěryhodný ochránce zákonnosti a demokracie
Skupina senátorů napadla novelu o červnové valorizaci důchodů (4. 5. 2023); jednal za ni senátor Michael Canov (SLK z klubu STAN). Šlo o návrh na zrušení zákona, kterým se mění zákon o důchodovém pojištění. Novelu o snížení valorizací schválila vláda v únoru. Průměrná měsíční penze tak od června vzroste pouze o 760 korun namísto původním zákonem předpokládaných 1770 korun. Kontroverzní novelu podepsal prezident Pavel. Novela vstoupila v platnost 20. března. Dne 8. 5. 2023 senátoři návrh na zrušení uvedeného zákona vzali zpět. Stranická disciplína zvítězila. Celkem promptně – po čtyřech dnech.
PP jako krabička sardinek
V minulém režimu se říkalo: Otevřeš krabičku olejovek – a je tam Gustáv Husák. Dnes: Otevřeš krabičku sardinek – a je tam Petr Pavel. Aktivismus PP je podezřelý. Především bezmyšlenkovitě papouškuje nekvalifikovaná vyjádření členů vlády, kupř. k demonstraci PRO (PP: není třeba se tím zabývat; Petr Fiala, předseda vlády: není důvod demonstraci komentovat; 11. 2. 2023); bezmyšlenkovitě podléhá, jako vládní kandidát na funkci prezidenta, argumentům vlády − kupř. zákon zkracující práva důchodců na zaručený důchod podepsal a alibisticky prohlásil, že s ním vlastně není spokojen a že podá žalobu k Ústavnímu soudu, aby ho přezkoumal (nepodal). Aby se ukázal jako samostatný myslitel, přichází s výrazně kontroverzními návrhy – kupř. prosazuje volební právo od 16 let věku. Petr Pavel uskutečňuje rozličné chaotické aktivity, předvádí, co vše prezident dělat nemá; chová se jako výkonný praporčík, dříve staršina – snaží se být činným ve všech společenských záležitostech, nahrazovat vládu, parlament. V jeho chování se okázalost mísí s falešnou skromností. Jeho aktivity mají punc popové figury (např. pamatuji šest předchozích prezidentů − žádný z nich nepaňácoval se známkami se svým portrétem). A s jeho údajnou vojenskou kvalifikovaností to je na pováženou; ve svém vyjádření při pietním aktu u příležitosti státního svátku Dne vítězství 8. května 2023 mj. prohlásil: Země, jejichž jméno nesly hlavní síly, které se podílely na osvobozování Československa, tedy 1., 2. a 4. ukrajinský sbor, je dnes sama objektem agrese jedné z tehdejších vítězných mocností, Ruska. Ale to je omyl – fronty Rudé armády za 2. světové války (dle SSSR Velké vlastenecké války) nebyly pojmenovány podle tehdejších svazových republik Sovětského svazu (třeba Ukrajiny), ani podle (převládající) národnosti příslušníků takové vojenské jednotky, nýbrž podle jejich (nástupního) operačního prostoru. Takže historické označení ukrajinský front s tehdejší (ani současnou) Ukrajinou neměl (nemá) nic společného. Vyjádření pana P. Pavla tak bylo omezenou demagogií pramenící z neznalosti historických reálií.
Občané o situaci na Ukrajině – únor/březen 2023 *)
V současnosti se o vývoj situace na Ukrajině zajímají téměř tři pětiny (59 %) české veřejnosti, což je o 19 procentních bodů méně než na jaře 2022 po zahájení Ruské invaze na Ukrajinu. V dlouhodobém srovnání od roku 2014 jde však stále o třetí nejvyšší podíl, když druhý nejvyšší byl, zaznamenám v březnu 2014, po masových protestech na Ukrajině a svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Více než sedm desetin občanů považuje situaci na Ukrajině za hrozbu pro mír ve světě (79 %), bezpečnost České republiky (75 %) i evropskou bezpečnost (79 %). Více než dvě pětiny občanů (44 %) souhlasí s kroky vlády na podporu Ukrajiny v obraně před Ruskou agresí, o málo více než polovina (51 %) s nimi nesouhlasí. Více než dvě pětiny (45 %) českých občanů si myslí, že česká vláda Ukrajinu podporuje přiměřeně, jen naprosté minimum občanů uvedlo, že ji podporuje příliš málo (1 %), a přibližně polovina (51 %), že ji podporuje příliš mnoho. Co se týče reakce mezinárodního společenství, výrazná většina občanů podporuje z jeho strany vyvíjení diplomatického tlaku na Rusko (78 %), nadpoloviční většina (56 %) schvaluje finanční pomoc Ukrajině, o málo více než polovina (54 %) by souhlasila s úplnou politickou a ekonomickou izolací Ruska. Polovina Čechů (50 %) schvaluje poskytování vojenského vybavení Ukrajině ale jen o málo více než desetina (12 %) by podporovala vyslání vojáků, kteří by se zapojili do boje.
*) Přetiskuji informaci z Občané o situaci na Ukrajině – únor/březen 2023 - Centrum pro výzkum veřejného mínění (cas.cz). Zpracoval: Martin Spurný Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR Tel.: 210 310 583; e-mail: martin.spurny@soc.cas.cz
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 1570x přečteno
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.