Článek o knize o Alanu Turingovi, Muž, který věděl příliš mnoho, nakladatelství Dokořán

David Leavitt: Muž, který věděl příliš mnoho. Alan Turing a první počítač. Dokořán a Argo, Praha 2007, 270 str., váz. ISBN 978-80-7363-086-7

            Alan Turing je odborné veřejnosti známý jako jeden ze zakladatelů počítačové vědy. Byl ovšem především matematik a logik. Knihu o něm napsal David Leavitt absolvent angličtiny na Yaleově univerzitě. Kniha mě zaujala svojí čtivostí, je to strhující vyprávění o životě, díle a smrti vědce, který je dnes považován za jednoho z 20 nejvýznamnějších vědců 20. stol. Turing se narodil 23. června 1912 a 8. června 1954 spáchal sebevraždu požitím otráveného jablka. Přínos Turinga, který je autorem Turingova stroje a testu, pro počítačovou vědu byl snižován a jeho myšlenky si přisvojil John von Neumann, po němž je pojmenována von Neumannova koncepce počítače. Nepříliš dlouho je znám hlavní podíl Alana Turinga na prolomení šifry německého šifrovacího přístroje Enigma v době 2. světové války. Také toto období jeho života je v knize zachyceno.

            Turing byl tak trochu exot a nedbal příliš na společenské konvence. Nosil např. Kalhoty zavázané provázkem místo pásku. Navíc byl homosexuál a v době, která mu nepřála, se s tím prakticky netajil. A nakonec byl za homosexualitu odsouzen.

            Svoji představu stroje, který dne nese jeho jméno, nastínil Turing v článku On computable numbers, with an application on the Entscheidungsproblem (O vyčíslitelnosti s ohledem na problém rozhodnutelnosti) v roce 1937. V tomto článku tak Turing vyřešil problém rozhodnutelnosti a zasadil ránu Hilbertovu program. Turingův učitel Max Newmann o tom napsal v pamětech, které napsal po Turingově smrti:

            Cílem Hilbertova programu v otázce rozhodnutelnosti bylo ve 20. a 30. letech nalezení obecného postupu aplikovatelného na jakýkoliv matematický výrok vyjádřený  symbolickou formou, který by dokázal rozhodnout, zda je daný výrok  pravdivý či nikoliv.

            Ránu těmto snahám zasadil 1931 brněnský rodák Kurt Goedel větou o neúplnosti. (více o tom v knize Rebecci Goldstein Neúplnost, o níž jsme již v Matematice, fyzice, informatice psali).

            Kniha obsahuje mnoho odkazů na další literaturu o Turingovi a dalších postavách příběhu, z nichž některé vyšly i česky. erý věděl příliš mnoho“ si, myslím, mohou přečíst i studenti, kteří mají zájem o matematiku a informatiku, proto by neměla chybět ani ve školní knihovně. Další informace mohou zájemci  najít na Internetu www.turing.org.uk a www.turingarchive.org a o tiché válce šifer za 2. světové války na www.bletchleypark.org.uk