Zbyněk Fiala: Afghánská válka skončí dřív?

Odstupující ministr obrany USA Bill Gates je na své poslední cestě v Afghánistánu přesvědčen jak o užitečnosti americké ofenzívy „surge“ v jižních provinciích, tak o potřebě pokračovat v tlaku, dokud vidí bojové úspěchy. „Pokoušel bych se maximalizovat svoji bojovou akceschopnost, dokud tento proces pokračuje – to přece napadne každého,“ prohlásil Gates mezi svými v Afghánistánu na základně Dwyer, odkud je ofenzíva v provinciích Kandahár a Hilmand řízena. Teprve když ofenzíva uspěje a „Tálibánu bude jasné, že na ozbrojené vítězství nemá“, můžeme s ním „někdy koncem roku“ začít vyjednávat o podmínkách politického uspořádání, poznamenal podle agentury Reuter.

Někoho však může napadnout i něco jiného. Podle listu New York Times nyní probíhají v Bílém domě intenzívní debaty, které se snaží zakalkulovat dvě další důležité okolnosti. První - Spojené státy musí naléhavě uvážit i ekonomické náklady války. Ta se prodražuje a cíl přenést těžiště odpovědnosti na afghánské vládní síly je přesto stále v nedohlednu. A druhá – Usáma Bin Ládin je mrtev, vedení Al Kájdy je rozvrácené a na útěku. Obávaná organizace, která byla cílem „války proti teroru“, je poražená. Není schopná podniknout další spektakulární útok na Spojené státy, jako byla přeměna dopravních letadel na živé bomby, které nalétly do největších newyorských mrakodrapů 11. září 2001. Takže je dobojováno a můžeme domů.

Kdo je nepřítel?

Na stole je tedy podstatná otázka, bez které se žádná válka nedá nejen vyhrát, ale ani vést. Ta otázka zní – kdo je nepřítel? Pokud se na tuto otázku ptají vedoucí představitelé Spojených států a jejich ozbrojených sil, jsou podle New York Times rozděleni do dvou táborů, které vznikly po přeskupeních v bezpečnostním týmu. Návrat k původní definici války, kterou byl útok proti afghánským základnám Al Kájdy, by znamenal rychlý odchod. Válka s Tálibánem by znamenala stupňování válečného úsilí s opakujícími poukazy, že cíl je nadosah, stačí ještě chvíli vydržet.

Rychlejší odchod chce podle New York Times viceprezident Joseph Biden a velká část politických poradců včetně loni jmenovaného nového poradce pro otázky národní bezpečnosti Thomase Donilona. Momentální názor ministryně zahraničí Hillary Clintonové není znám. Gatesův názor znám je, ale ten skončí s vládním angažmá na konci června. Velitel amerických ozbrojených sil v Afghánistánu generál David Petraeus pravděpodobně končí také, protože byl navržen do funkce šéfa CIA a potřebuje už jen potvrzení v senátních slyšeních na podzim. Zatím nesdělil, kolik amerických vojáků doporučuje stáhnout do vlasti. Leon Panetta, dosavadní šéf CIA, který vystřídá Gatese ve funkci ministra obrany, dává údajně přednost technologiím typu bezpilotních letadel na úkor nasazených vojáků.

Bitva o rozpočet

Barack Obama ve skutečnosti vede důležitější válku doma. Je to válka s republikány v Kongresu o klíčovou politickou agendu, jako je třeba všeobecné zdravotnické pojištění, a střílí se z hrubých kusů poskytnutých nebo uškrcených rozpočtových zdrojů. Minulý týden byla tato bitva natolik vyhrocená, že někteří komentátoři zvažovali, zda to republikáni dotáhnou až do bezprostředního rizika státního bankrotu, kdy prostě budou vládě zcela zastaveny peníze i pro běžný provoz.

O účelovosti úsporného křiku nás nejlépe poučí nedávná historie. Podobná situace nastala za vlády demokratického prezidenta Billa Clintona. Ten pak zahájil proces urychleného splácení státního dluhu USA, to znamená, že prosadil přebytkový rozpočet, ale když po něm nastoupil do Bílého domu republikánský kandidát George Bush mladší, našetřené peníze okamžitě rozdal prostřednictvím daňových škrtů.

Bitva o rozpočet je přitom jen zahřívací kolo před ostrým nástupem do volební kampaně, ve které bude chtít prezident Obama obhájit svůj úřad. Války na Blízkém východě jsou nejen drahé a bezvýchodné, ale také čím dál víc nepopulární. To možná neplatí pro armádní dodavatele a firmy, které se pokoušely dosáhnout výhod na obsazeném území, ale platí to pro americkou veřejnost, která se stále častěji dozvídá, co se opravdu na bojišti děje.

Svět se změnil

Otázku, kdo je nepřítel, Afgháncům raději nedávejme. Počty civilních obětí, které způsobuje technologická válka z výšky, jsou přímo otřesné, takže rozhořčení už musel předvádět i afghánský prezident Hamid Karzáí.

A pak tu jsou ještě další okolnosti. Bin Ládin byl zabit v Pákistánu, kam se centrum Al Kájdy přesunulo už před lety. A vlna arabských revolucí ukazuje, že Spojené státy musí promyslet poměry na Blízkém východě od základu nově, jak se dozvěděl i izraelský premiér Benjamin Netanjahu při své květnové návštěvě Baracka Obamy v Bílém domě.

Rozhodnutí o dalším postupu USA v Afgánistánu by mělo padnout v každém případě brzy. Podle New York Times do konce června. Nepochybně musí mít podobu rozhodnutí NATO. Konzultace mohou začít už v těchto dnech při návštěvě německé kancléřky Angely Merkelové ve Spojených státech.