Putinovi protikandidáti mohou jen překvapit

Tato tendence je patrná od poloviny ledna, odkdy Putinův rating vykazuje stabilní růst – začínal na 42% a nyní dosahuje 54%. Preference rostou i Michailu Prochorovovi, jenž začínal přibližně na jednom procentu a nyní by jej volilo 6% voličů. Ostatní tři kandidáti si udržují již dva měsíce stejnou podporu.

Vítěz je předem znám a ostatní tak mohou jen překvapit. Prochorov už předstihl lídra Spravedlivého Ruska Sergeje Mironova se 4% a zůstává na čtvrtém místě. Ve hře je možnost, že nakonec bude triumfovat i nad dosud třetím předsedou Liberálně demokratické strany Vladimirem Žirinovským s 8% hlasů. Nezávislého oligarchu Prochorova mohou protiputinovsky zaměření a pravicově orientovaní voliči vnímat jako jedinou rozumnou alternativu. Druhé místo si stabilně drží šéf komunistů Gennadij Zjuganov s preferencemi okolo 15%. Zjuganov a Žirinovskij jsou veteráni prezidentských voleb, kteří však dokážou oslovit jen úzkou skupinu voličů svých stran. Oba reprezentují krajní póly politického spektra. Zjuganova volí nostalgici po sovětské éře a excentrického avanturistu Žirinovského podporují nacionalisté, tesknící po velikosti a slávě carského impéria. Od Putina je dělí propast více než čtyřiceti procent hlasů a je to vidět i na jejich mítincích, kterých se pravidelně účastní odhadem dvě tisícovky lidí.

Analytici se shodují, že jediný problém, kterému může Putin čelit, je demobilizace jeho elektorátu. Proto musí své voliče přesvědčit, aby se k urnám dostavili a nespoléhali na to, že má zvolení jisté a jejich hlasy nejsou potřeba. Opozice svými pochybnými aktivitami placenými ze zahraničí však sama sobě prokazuje medvědí službu, protože Putinovi stoupenci se okolo něj nakonec ještě více semknou. Rusové se totiž bojí nestability a v současném premiérovi vidí garanta dosavadního kurzu. Ač se to mnohým rusofobům nelíbí, většina národa si uvědomuje, že Putin je velmi schopný lídr, který dokáže zemi efektivně spravovat, hájit její zájmy v zahraničí a přitom vystupovat pragmaticky a umírněně. Byl to on, kdo vyvedl Rusko z chaosu jelcinovské éry, vrátil národu sebevědomí a přivedl jej zpět do koncertu velmocí. Mezi ostatními kandidáty jednoduše nemá konkurenci. Na popularitě mu jistě přidalo i odhalení plánovaného atentátu. Mítinku Putinových stoupenců na moskevském stadionu Lužniky se 23. února zúčastnilo odhadem až 130.000 lidí, kteří přišli podpořit jeho politický kurz a demonstrovat odpor proti silám, snažícím se rozvrátit stát. Putin zopakoval tezi o nepřípustnosti zasahování vnějších sil do politického procesu uvnitř země. Stejně se vyjádřili i stoupenci hnutí Podstata doby, kteří zorganizovali demonstraci proti tzv. oranžové hrozbě, resp. pokusu o „import demokracie“ do Ruska ze zahraničí.

Vladimir Putin ve svých předvolebních článcích komentuje i zahraničně-politické události. Věří, že světová bezpečnost se dá zajistit pouze spolu s Ruskem a nikoli pokusy o jeho „potlačení“, oslabení jeho geopolitických pozic a poškození jeho obranyschopnosti. Doufá, že USA a ostatní státy přihlédnou k tristním libyjským zkušenostem a nebudou se pokoušet o silový scénář v Sýrii. Rovněž nevyloučil, že cílem tzv. arabského jara může být nové přerozdělení trhů.