Meloni se odtahuje od Izraele

Meloni se k moci dostala po boku svých Italských bratrů (FI) s proamerickými a proizraelskými názory. Činy Tel Avivu od začátku války v Gaze však prohloubily její odstup od Izraele. Deník The Times of Israel připomněl, že v září v OSN prohlásila, že Itálie podpoří některé sankce Evropské unie proti Izraeli v souvislosti s válkou v pásmu Gazy, a tvrdila, že izraelské činy překročily hranice „porušování humanitárních norem a způsobování masakrů civilistů“.

Poté, co USA a Izrael zahájily válku proti Íránu, Itálie odmítla prvnímu z nich povolit používat leteckou základnu Sigonella pro americké letecké operace proti Islámské republice.  V březnu se potom Itálie také  rozhodla  stáhnout svá vojska z Iráku.

Podle agentury OSN bylo při izraelských vojenských operacích v palestinském pásmu Gazy zabito 72 253 Palestinců a dalších 171 912 bylo zraněno. Agentura OSN v listopadu loňského roku uvedla, že ověřila údaje o 8 119 lidech zabitých v pásmu Gazy mezi listopadem 2023 a dubnem 2024. Její analýza zjistila, že přibližně 44 procent  ověřených obětí tvořily děti a 26 procent   ženy. Většina zabitých byla ve věku od pěti do devíti let. Agentura dodala, že přibližně 80 procent obětí zemřelo v obytných nebo podobných budovách. Zpráva uvádí, že data naznačují „jasnou lhostejnost [Izraelců] k úmrtím civilistů a dopadu prostředků a metod vedení války“.

V roce 2024 vydal Mezinárodní trestní soud  zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. V září loňského roku zvláštní komise OSN prohlásila izraelské činy v pásmu Gazy za genocidní.

Od 2. března letošního roku si izraelské útoky v Libanonu vyžádaly nejméně 2 020 obětí a 6 436 zraněných. Mezi oběťmi je 165 dětí a téměř 250 žen. 1,1 milionu libanonských obyvatel bylo vyhnáno ze svých domovů.