Chtělo by to ještě jeden kiks Pavla a potom nalézt zajímavého chytrého protikandidáta

Tak trochu se ošívám, když se mám znovu zapojit do diskuze na téma budoucího prezidenta, protože tím nahrávám našim všeho schopným médiím, kteří se snaží upřednostnit význam prezidenta  a vytvářet dojem, jak jsou premiér a  vláda, opírající se o Poslaneckou sněmovnu méně významní. To je oblíbená muzika opozice, která si vypomáhá různými veřejnými sondážemi, aby vzápětí hysterčila v čem je ten Babiš tak diktátorský – čti silný, když jim něco překazil.

Ale byl jsem redakcí požádán o glosu k návratu generála k uskutečnění volby. A co bych pro redakci neudělal.

Člověk má uznat drobnou porážku. To, že se zelený generál vrátil, aby odvolil překvapilo a příliš často se nedívám na televizi, ale ten šot kdy spěchá odvolit a potom schlíple uznává, že to byla velká chyba, byl pro něj plus.

Přesto nastala – možná si to málokdo uvědomuje jedna zásadní skutečnost.

Až překvapilo, jak na jeho jednání a ještě snad  více jednání jeho zelené  argumentačně nezastíraně  politrukovské   manželky zareagovala veřejnost.

Všichni to odsoudili  a to dokonce z řad jinak jednoznačně podporující současnou opozici. Bývalá ministryně obrany Černochová, která mimochodem dávala na mě stížnost České advokátní komoře, protože jsem na ni dával trestní oznámení ohledně schvalování vraždy na dceru ruského ideologa Dugina si nebrala tentokrát nebrala servítky ohledně Pavlové a sázela jí jeden argument za druhým, proč se mýlí.

Dnes jsem v Hospodářských novinách četl mimořádně vtipný článek Petra Honzejka v Hospodářských novinách, při čemž se omluvám za svůj morbidní zvyku číst veškerý denní tisk, abych viděl, že není v jeho schopnostech zlomit současné převažující provládní nálady v zemi, který dokonale parodoval   variantu rozsáhlého projevu Petra Pavla, jak by měl prodemokraticky vyznít, kdyby neodjel.

Pavel se vrátil a odvolil, což je za dané situace správné rozhodnutí.

Jsou ovšem znepokojivé, ale vlastně nepřekvapující  a pro člověka podporující mír informace , že Petr Pavel letěl do Maroka letadlem, které patří rodině českého zbrojaře a miliardáře Pavla Hubáčka , který je  zakladatelem finanční a investiční skupiny Creditas, která vlastní i zbrojařské firmy (např. Imco, Colt CZ Group má s Creditas vazby přes financování).

Ale budiž, jeho voličům jeho válečnické nadšení nevadí.  A le mimochodem, střet zájmů minimálně v morálním smyslu  jistě platí i pro prezidenta a kdykoliv vystoupí opět s nějakým válečnickým projevem, měl by na tento střet upozornit.

Vrátím se ovšem k oné myšlence, že se poprvé silně ukázalo, že si Pavel nemůže zase dělat co chce a že části občanstva to je nemilé a nemusí přímo být stoupencem opozice. A je tedy prostor hledat někoho jiného.

Jen proboha ne jakéhokoliv straníka.

Kromě Černochové jsem si včera přečetl například i příspěvek Miroslava Singera, bývalého guvernéra České národní banky: Ten také napsal kritický  článek, kde vložil až rozněžněnou větu:

V pondělí by se Václav Havel dožil devadesáti let. V pátek a v sobotu půjde země, kterou pomáhal vyvést z nesvobody, k obecním volbám. Mezi těmi dvěma daty leží zpráva jako z jeho absurdních dramat: prezident republiky volit nepůjde. Je na dovolené. Hrad to 2. října oznámil větou suchou jako saharský písek. Prezident se hlasování nezúčastní a „chyba v plánování“ ho mrzí. Vrátí se až 19. října. Kde je, prozradila fotografie z marocké rallye.

A jsem u toho, co jsem již naznačil. I když jsem osobně několikrát s Václavem Havlem jednal jednou jako předseda ČSS a jednou jako předseda ústavně-právního výboru Senátu a potom ještě jednou, nikdy nebyl mým šálkem kávy. Ale prosím, názory jsou od toho, aby se lišily. Rozhodně ovšem  jsem  si jej celkově vážil mnohem více než současného Petra Pavla. Ten je a bude pro mne zcela nepřijatelný. A neodsuzuji ty, kteří ho respektovali.

Těch lidí, kteří by mohli nahradit Petra Pavla je mnoho. Již jednou jsem napsal, že bych klidně dal hlas bývalému ministrovi zahraničních věcí Cyrilu Svobodovi.

Když jsem v posledních dnech registroval některá vystoupení Miroslava Singera, k nelibosti novinářů se nenechal zlákat na bezudnou kritiku této vlády.  Mluví chytře a se sympatickou ironií.

Kdybych se měl rozhodovat mezi ním a Pavlem, neměl bych problém, koho volit.